Městské lázně v Liberci
V Liberci na křižovatce ulic Masarykovy a Vítězné se nachází budova městských lázní, dříve lázně Františka Josefa I., které jsou ukázkou novorenesanční architektury z přelomu 19. A 20. století, v níž se už zřetelně projevují znaky nastupující secese a dosud přetrvávajícího historismu. Lázně byly postaveny v letech 1901–1902 podle projektu vídeňského architekta Petera Paula Branga. Stavbu realizovala firma libereckého stavitele a architekta Adolfa Bürgera. Provoz lázní byl zahájen 17. 3. 1902. Lázně sloužili svému účelu až do roku 1984. V roce 1995 byly lázně prodány soukromému majiteli a od té doby několikrát změnili majitele a po tu dobu budova bez potřebné údržby chátrala. V současné době se zde nachází galérie.
Hlavní vstup do budovy je orientován do ulice Masarykovy. Na bohatém průčelí obloženém keramickými obklady a deskami z hořického pískovce, je zajímavý vstup s portikem o třech polích a s předsazeným schodištěm. Hlavnímu průčelí dominuje mohutný čtyřstupňový štít ve střeše s dvěma půlkruhovými výstupky pro stranách, na nichž jsou umístěny alegorické sochy Síly a Mládí. Nad vysokými okny prvního patra probíhá pás reliéfu znázorňujícího vodní hry. Autory sochařských částí jsou profesoři liberecké průmyslové školy E. Gerhart a F. Craske. V interiéru lázní převažuje už sloh secesní. v delším křídle, sledujícím Vítěznou ulici, se nacházel dvoupodlažní hala s dvacetimetrovým plaveckým bazénem. Zajímavou technickou novinku představoval světlík v zaklenuté ocelové konstrukci střechy bazénu, který se dal v létě z poloviny otevřít. Lázně vhodně doplnilňovala dvě další budovy, muzea a Obchodní a živnostenské komory, jež téměř současně vyrostly na protější straně křižovatky ulic.
Budova lázní je chráněna jako kulturní památka České republiky.