Loading...
Tuto pozoruhodnou sakrální stavbu, která se nachází v jihočeském Milevsku a připomíná spíše antické chrámy, najdeme na Sokolovské ulici č. 209. A je to svým způsobem neuvěřitelný stylový „pelmel“, který přesto působí harmonickým dojmem. Vždyť tato židovská synagoga s klasickým portikem bývá označována za stavbu kubistickou, což je vlastně možné jen v Čechách. Současně je ovšem spojována i s empírem a neobvyklý je i fakt, že se jednotlivé informační prameny dodnes neshodly na tom, jestli je autorem stavby pražský architekt Střílek nebo Střílka (snad jen v tom Františkovi jsou zajedno). Jedním dechem se ovšem uvádí výrazná výpomoc pozdějšího významného funkcionalisty Oldřicha Tyla, který bývá dokonce občas uváděn jako jediný autor projektu z roku 1913.
Novou synagogu, která byla postavena v letech 1914 až 1919 jako náhrada za již nevyhovující, a od té dnešní asi 80 metrů vzdálenou, synagogu „starou“, v současné době jako modlitebnu využívá – jak je u nás, koneckonců, poměrně běžné - Církev československá husitská, a to již od roku 1950 (o šest let později ji kališníci získávají do svého majetku). Předtím synagoga sloužila jako sklad sušeného mléka a obalů.
Tím hlavním, co celou k jihu orientovanou budovu charakterizuje, je již zmíněné průčelí. To tvoří čtyřsloupový portikus s vrcholně kubistickým tympanonem a dvojramenným schodištěm. V umělecky hodnotném interiéru (spojení neoempíru s rondokubismem) se dochovala čelní stěna s pískovcovým svatostánkem se schránkou na tóru a symboly Desatera i ženská galerie na kamenných sloupech. Cenná je také abstraktní štuková výzdoba stropu, V roce 1997 stavbu doplnily dvě pamětní desky připomínající v hebrejštině i češtině židovskou genocidu v období II. světové války.
Současná modlitebna je – coby jedno ze základních děl českého kubismu (současně se ovšem hovoří o tzv. novém empíru s originálními detaily krystalického kubismu) - od roku 2006 zařazena mezi naše chráněné kulturní památky a její interiér je většinou přístupný pouze při bohoslužbách. V každém případě se však jedná o hodnotný doklad sakrální architektury I. čtvrtiny 20. století, která vznikla za použití soudobých aktuálních uměleckých směrů.