Miřejovice (Nelahozeves) – jezový most, zdymadlo a elektrárna (vodní dílo)

Turistické cíle • Technická památka

elektrárna s transformátorovou věží

soustava jezových věží

celkový pohled

pohled z mostu

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (8 fotografií)

Miřejovické vodní dílo je velmi zajímavou technickou památkou, který je tvořena nejen jezovým mostem, plavebním kanálem s komorami a zdymadlem, ale také vodní elektrárnou. Vzniklo postupně ve dvou stavebních etapách, a to v letech 1900 až 1904 a 1928 až 1930. Tuto stavbu najdeme na dolním úseku řeky Vltavy, mezi obcemi Veltrusy a Miřejovice.

Pro většinu turistů, kteří tuto technickou památku navštíví, bude zřejmě nejzajímavější její příhradový jezový most na pilířích, tvořený osmi různě širokými poli. Ten je celkové – tedy včetně obou předpolí - dlouhý 288 metrů a postupně překonává náhon do elektrárny, rybí i vorovou (z té vznikl v 70. letech minulého století umělý kanál na vodní slalom) propust, 48 metrů široké zdymadlo a.Stoneyovo válcové stavidlo. Most se nachází na místě dřevěného mostu z roku 1755, který byl stržen při povodni v roce 1784. Na mostovce jezového mostu můžeme i dnes vidět úzkorozchodné koleje elektrifikované obslužné dráhy. Součástí sedm metrů širokého mostu je také pětice jezových věží (výška 5 až 10 m, šířka 3,5 m) s mechanismy na zvedání válců jezu.

Most s jezem o pěti polích byl postaven v I. etapě, a to podle projektu prof. Jana Záhorského a v současné době slouží pouze jako „lávka pro pěší a cyklisty).

Také vVodní elektrárna je významnou technickou stavbou, která pochází z II. stavební etapy (ta podle některých informačních pramenů proběhla v letech 1922 až 1928) tohoto výjimečného vodního díla a za její dominantu můžeme považovat transformátorovou věž. Elektrárna je osazena pěticí Francisových turbín s celkovým výkonem 3,57 MW. Podobu jednopatrové budovy elektrárny na půdorysu obdélníku navrhli pražští stavitelé ing. Pokorný a ing. Peka, turbogenerátory dodala firma ČKD Blansko a ovládací velín postavil pražský závod Františka Křižíka. U vtoku do elektrárny je pětice stavidlových tabulí. Začátkem 90. let minulého století prošla elektrárna komplexní rekonstrukcí.

Budovu charakterizují oblouková okna a doplňuje ji dvoupatrová severozápadní část s věží a nižší, jihovýchodní, příčné křídlo nad zdymadlem. Celý objekt je krytý soustavou nízkých valbových střech. Hladké fasády horizontálně člení římsy z pískovcových desek.

Je zajímavé, že se v podstatě celé toto vodní dílo na Vltavě dochovalo v takřka původním stavu a že většina technické památky, jejíž součástí je také jeřábovna, i tak ještě stále slouží svému původnímu účelu. Pouze na počátku 21. století byly rekonstruovány plavební komory (jsou dvě za sebou a jejich užitná šířka je 11 m) a postaven nový velín.

Celý tento komplex je považován za architektonicky vysoce hodnotnou technickou památku. Proto také autor článku využil tohoto zařazení do příslušné kategorie, i když se nabízel také most, elektrárna nebo jez.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.276, 14.312)

Poslední aktualizace: 18.10.2019

Vyhledání vlakového spojení na výlet