Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Město Mladá Vožice je centrem oblasti v jižních Čechách, zvané Česká Sibiř, vzdálené 16 km severovýchodně od Tábora. Rodiště historika Augusta Sedláčka(1843-1926), autora díla Hrady,zámky a tvrze Království českého. Na jeho rodném domě je pamětní deska. Zámek je v severovýchodní části náměstí a zbytky hradu s kaplí jsou na vrchu Hrad (505 m), východně od náměstí. Ke kapli vede Křížová cesta a západně je jeskyně s Božím hrobem.
Město Mladá Vožice vděčí za svůj vznik a rozvoj okolním stříbrným a zlatým dolům. Zpočátku 10.stol. patřil zdejší kraj s významným rudným bohatstvím k panství rodu Slavníkovců, spravovaného z chýnovského hradu a od konce 10. stol. až do husitských válek českým knížatům a králům, mimo období, kdy byl zastavován. V druhé pol. 13.stol. byl Chýnov převeden do majetku pražských biskupů, ale Mladá Vožice zůstala v držení českých králů. V té době již byl nad Vožicí k ochraně okolní dolů vybudován hrad „Bossicz". V r.1318 se v listinách uvádí jako zástavní držitel hradu Velislav z Vožice, který poskytl půjčku králi Janu Lucemburskému. Pro strategickou polohu Mladé Vožicem král Karel IV. zařadil v r.1353 Vožici mezi hrady, které se neměli zastavovat a v r. 1355 vykoupil Vožici od Litolda z Landštejna. Za krále Václava IV. byla Vožice opět v letech 1390-97 v zástavě nejvyššího purkrabího Pražského Hradu Purkarta Strnada z Janovic. Po jeho zavraždění na Karlštejně r.1397 opavským vévodou Hanušem se stal zástavním držitelem podkomoří Zikmund Huler z Orlíka, který byl za svoji nepoctivost v r.1405 popraven. V r.1412 byla Vožice zastavena Anselmovi z Ronova a jeho synům. Zástavní držitele panství většinou na hradě zastupoval purkrabí. Na počátku husitských válek byla Vožice na straně krále Zikmunda a tak po vyhrané bitvě u Sudoměře, přepadl na začátku dubna 1420 Jan Žižka Vožici a dobyl postupně městečko i hrad a zapálil. Tehdejší držitel Vožice Materna z Ronova hrad opravil a podnikal výpady proti husitským posádkám v okolí. V září 1425 táborský hejtman Jan Hvězda z Vicemilic vožický hrad pět týdnů obléhal až se Materna vzdal, a smrtelně zraněný hejtman Jan Hvězda zajatou posádku propustil na svobodu. Před Vožicí byl potom 18.října podepsán mír mezi stranou táborskou a sirotky na jedné straně a pražany s panskou jednotou na druhé straně. Když v r.1426 husitská posádka Vožici opustila, byl hrad rozbořen a již nebyl obnoven. Na místě hradu dal pak v r.1646 tehdejší majitel vožického panství Kryštof Karel Voračický z Paběnic z kamene zříceného hradu postavit terasu s kaplí Nanebevzetí Panny Marie. Ještě v r.1681 byly zříceniny hradu patrné, ale po přestavbě kaple v r.1827 zůstaly jen nepatrné hradní zbytky. V r.1450 připojil Mikuláš Trčka z Lípy vožický statek k vlašimskému panství, kde zůstal až do r.1548, kdy bylo prodáno Janu Voračickému z Paběnic. Jeho syn Václav vystavěl v městečku po r.1550 renesanční zámek, který je poprvé doložen v r.1579, kdy Vožici prodal císař Rudolf II. do dědičného držení Michalu Špánovskému z Lisova. Michalův syn Jáchym prodal zámek a městečko Vožici s pivovarem a vesnicemi Lhotkou a Janovem v r.1603 nejvyššímu vojenskému zásobovateli v Uhrách, Janu Bernardovi Fünfkircherovi z Fünfkircha. Jan Bernard byl za účast na stavovském povstání v r.1620 odsouzen k trestu smrti a ztrátě majetku. V r.1625 dostal milost a zemřel ve vězení na zbirožském hradě. Vožici prodala královská komora v r.1623 císařskému generálu Donu Baltazaru de Marradasovi, od kterého ji koupila v r.1628 Veronika Přehořovská, Častolárová z Dlouhé Vsi. V r. 1678 prodal rytíř Kryštof Karel Přehořovský z Kvasejovic vožické panství, ke kterému patřilo již dalších 21 vesnic, hraběti Františku Ferdinandu z Küenburgovi. Biskup Küenburg, od r.1710 pražský arcibiskup, panství rozšířil v letech 1681-1717 o dalších 10 vsí a dvě tvrze. Maxmilián Josef Küenburg započal s přestavbou renesančního zámku na čtyřkřídlý barokní zámek, jehož přestavba skončila v r.1734. Jižně a severně od zámku byl vybudován park. Za sedmileté války v letech 1756-1763 byl na zámku umístěn vojenský lazaret. V 19.stol. byly provedeny klasicistní úpravy. Vožice patřila Küenburgům až do r.1945, kdy jim byla konfiskována. Zámek byl v r.1948 upraven pro potřeby podniku Koh-i nor a v současné době je jen částečně využitý a chátrá.
Vožický zámek vznikal vletech 1570 - 1603. Tehdy panství bylo vdržení Michala Španovského zLisova. Vroce 1603 ho koupil Jan Bernhart Fünkfirchen. Pro vzpouru proti císaři mu byl zámek zkonfiskován a poté se na Krátkou dobu jeho majitelem stal generál Marradas, který ho vroce 1629 prodal Veronice Přehořovské zDlouhé Vsi. Od ní dále vroce 1678 přešel do vlastnictví Františka Ferdinanda Küenburga. Majetkem jeho rodu byl zámek až do roku 1945, kdy byl znárodněn.