Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 23 C1
kostel Nejsvětější Trojice (1725)
bývalá tvrz
socha sv. Václava
12 léčivých minerálních pramenů
socha sv. Jana Nepomuckého
sloup Panny Marie
První zmínka o objektu 1360
Prvopočátek osídlení mlázovického katastru kladou archeologové, na základě svých nálezů, do mladší doby kamenné. Toto osídlení však postupem času vymizelo a další trvalejší sídliště je u Mlázovic doloženo nálezy z 3. století př.n.l. Toto osídlení však nepřežilo jedno století a zaniklo zřejmě přirozeným způsobem. Kdy se na mlázovickém území usadili Slované dnes nedokážeme s jistotou určit a tak se přenesme až do data první zmínky a tedy do roku 1360. Tehdy drželi ves vladykové s místním predikátem, kteří později užívali přízviska Pískle. Od Písklů z Mlázovic zakoupili na přelomu 14. a 15. století ves Chodové z Charvatec, kteří se zde zdrželi do roku 1408. Na počátku období husitských bouří získal ves vladyka Černín. Toto je velmi sporná postava, neboť prameny ji často zaměňují. V jednom spise je uváděn Zdeněk Černín z Mlázovic, jinde pro změnu Jan Černín z Mlázovic a dokonce se někteří autoři domnívají, že se jednalo o Zdislava Černína z Černína. Poslední jmenovaný, ale rozhodně nepřipadá v úvahu a jedná se pouze o smyšlenku, neboť zdejší vladyka Černín, nepatřil do šlechtického rodu Černínů z Černína, ani do rodu Černínů z Chudenic. Nicméně tento vladyka Černín z Mlázovic, který snad byl i komturem maltézských rytířů, stál na straně odpůrců husitů a protože bojoval proti husitům i na Kutnohorsku, přilehl k jeho mlázovické tvrzi i Jan Žižka z Trocnova v roce 1424, když plenil a loupil na Jičínsku. Černín zhynul při dobytí tvrze a Mlázovice připadly k holovouskému zboží. Toto panství bylo v roce 1594 zakoupeno Smiřickými, kteří je společně s Mlázovicemi připojili k hořickému panství. Zbytky tvrze, která též bývá označována jako Chodův Hrádek, nalezneme nad kostelem. Dnes je však tvrziště součástí soukromého objektu a tak jsou zbylé sklepy nepřístupné. V městečku však nalezneme několik zajímavých domů, které jsou opatřeny vysvětlivkami. Pod náměstím též nalezneme sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Náměstí je krom památníku padlých v obou světových vojnách ozdobeno i sloupem Panny Marie. Původní mlázovický kostel je v roce 1360 veden jako farní. Do současné podoby byl uveden přestavbou v roce 1725. Zajímavé jsou i zvony v místním kostele, které byly ulity v roce 1748 a 1593. Okolo kostela na malém hřbitůvku se nachází množství zajímavých plastik. V okolí Mlázovic se také nacházelo celkem 12 léčivých pramenů, které bývaly v minulosti využívány pro lázeňské účely. Zdejší lázně však zanikly. Na paměť vyhlazení mlázovické tvrze, se nad obcí každoročně pořádala rekonstrukce bitvy, kterou organizuje pražská skupina historického šermu Streitax. Po roce 2000 však docházelo k pozvolnému útlumu této akce až do jejího úplného zrušení a to především díky neochotě vedení obce. Z Mlázovic vychází zelená TZN k Podhornímu Újezdu a do Sobčic. Též zde nalezneme modrou TZN, která míří přes Hradištko do Ostroměře. Obcí též prochází část naučné stezky "Po stopách bitvy 1866 na Hořicku."
Malebná podkrkonošská obec-městys Mlázovice se nachází v Královehradckém kraji, v bývalém okrese Jičín (cca 13 km od Jičína, 13km od Nové Paky, 13km od Hořic v Podkrkonoší a 7 km od Lázní Bělohrad). Nalezneme je na západním okraji podzvičinské kotliny na hřebenech Chlumů, Mlázovického a Hořického, v nadmořské výšce 306 m n. mořem.
informace upraveny z web.stránek