Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Na Nádražní ulici v Mohelnici stojí bývalý hřbitovní kostel sv. Stanislava vybudovaný v letech 1577-84. Základní kámen hřbitovního kostela nechal položit v r. 1577 Antonín Brus v době, kdy starý hřbitov již nepostačoval potřebám města. Za třicetileté války byl kostel vyloupen a pobořen Švédy. V 17. a 18. století byl kostel upravován a v r. 1773 byl barokně upraven s přístavbou lodě s kruchtou a věží na západě. Při přestavbě v letech 1855-56 získala fasáda a kostelní věž dnešní podobu. Kněžiště a východní část lodi pochází z 16. století z doby výstavby kostela. Oltářní obraz sv. Stanislava je do Pavla Kammereutha z r. 1797 a zachovalo se také několik figurálních náhrobků z 16. století. V chrámové lodi jsou vsazeny náhrobky z konce 16. století Anny Hagendornových, rodičů mohelnického faráře. Hlavní vstup do kostela je v průčelí a po obou stranách jsou boční vstupy. Nad portálem západního vstupu je kartuše se znakem pánů z Lichtenštejna a v nice nad ní je socha sv. Stanislava z r. 1855. Ve zdi kostela jsou umístěny klasicistní litinové pomníky ze hřbitova zrušeného v r. 1905. Z ohradní zdi zrušeného hřbitova zůstala jen renesanční brána z r. 1607 s půlkruhovým záklenkem, završená nápisovou deskou s letopočtem 1607 a rodovým znakem kardinála Františka z Ditrichštejna a města Mohelnice.
Původně hřbitovní kostel založený r. 1577. Presbytář a východní část lodi jsou z doby dokončení r. 1584. Barokní úpravy v 17. a 18. století, současný vzhled po přestavbě věže z r. 1856. Ve zdech kostela náhrobky z 16. století, oltářní obraz sv. Stanislava od Pavla Kammreutha. Před kostelem zachovaná hřbitovní brána se znaky Mohelnice a Ditrichštejnů.
Kostel sv. Stanislava ve městě Mohelnice byl postaven v letech 1577–84. Dříve sloužil jako hřbitovní, což dokládají mimo jiné zachovalé artefakty. Ve zdech jsou totiž k vidění velkolepé náhrobky rodičů zdejšího faráře Valentina Hagendorna, kteří zemřeli v letech 1585 (otec Michael) a 1587 (matka Anna).
Vedle kostela se nachází pozdně renesanční brána se znakem tehdejšího olomouckého biskupa Františka kardinála Dietrichsteina a moralizující citát. Také je na ní uveden letopočet 1607, což by mohl být také datum založení kostela.
Kostel byl několikrát upravován. V roce 1773 nebo o několik let později byl zvětšen asi o 5 m na západě přístavbou lodě s kruchtou a věží. Byla také upravena okna a celý kostel byl nově zaklenut. V roce 1795 byly prováděny úpravy na věži a v letech 1855 - 1856 došlo k zastřešení věže a byla upravena fasáda. Dva Zvony ve věži z poloviny 18.století.
Kostel sv. Stanislava je jednolodní, s trojbokým kněžištěm, k němuž přiléhá čtyřboká sakristie. Na loď navazuje přístavba s hranolovitou zvonicí. Závěr kněžiště a východní části lodi jsou podepřeny opěrnými pilíři. Hlavní vstup do kostela je v průčelí, po obou stranách staré lodi jsou vstupy boční. Nad západním portálem je erb rodu Lichtenštejnů a nad ním socha sv. Stanislava.
Hřbitov byl zrušen roku 1905 a změněn na park. Dodnes ho mimo výše uvedených epitafů připomíná řada náhrobků převážně z 18. a 19. století, osazených do stěn kostela.