Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí
Už koncem loňského října si Mohelnice nadělila dárek ke svým letošním 740. narozeninám. Tedy ve skutečnosti je Mohelnice jako osada daleko starší, první zmínka je známá z r. 1131, kdy Mohelnice s okolím je jmenována v majetku olomoucké kapituly. Známé je však neolitické osídlení, či období lužické kultury. (monoxyl, hliněné nádoby aj.).
Nicméně v r. 1273 prodal biskup Bruno ze Schaunburku místní dědičnou rychtu rychtáři Heřmanovi. Ve smlouvě se o Mohelnici píše jako o městu, toto je tedy rok od něhož se oslava odvozuje.
V podstatě byla provedena kompletní rekonstrukce hlavního náměstí Svobody i s přilehlým okolím. Mimo samotného náměstí byl opraven i morový sloup uprostřed náměstí, vysázena nová zeleň apod. Centrální městské náměstí má přibližně obdélníkový tvar o rozměrech cca 110x47m, podélně je orientované víceméně od východu k západu. Ulice do něj směřují ze všech rohů, pouze z jižní strany zhruba ve třetině do náměstí vstupuje další ulice. Náměstí je lemováno měšťanskými domy se středověkým půdorysem, které nesou povětšinou úpravu z 19. a 20. století. Asi nejzajímavější je na východní straně měšťanský dům, nepřesně označovaný jako Stará radnice. Jedná se o měšťanský renesanční dům z konce 16. století s pětiosým členěním fasády. V přízemí je zachovaný mázhaus. Kromě různých kanceláří je v něm sídlo informačního centra. Vlevo od budovy přes ulici je pak budova nové radnice už vlastně mimo náměstí. Secesní budova z r. 1913. Na tomto místě stál původně rovněž měšťanský dům , který město vykoupilo v r. 1631 odkoupilo a používalo jako radnici. Ovšem počátkem 20. století bylo rozhodnuto o zboření budovy a výstavbě té dnešní.
Středu náměstí vévodí Mariánský sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem na korintském sloupu. Dvojdílný hranolový podstavec je zdoben sochami sv. Rocha, sv. Šebestiána, sv. Františka Xaverského a sv. Karla Boromejského na střední části podstavce. Okolní balustráda je osazena sochami sv. Anny, sv. Pavlíny, sv. Augustina a sv. Ambrože. Podstavec je prolomen oválnými okny. Latinský nápis obsahuje chronogram. Sloup je dílem J.F. Strumera z Olomouce z r. 1717. Nedaleko od sloupu je litinová kašna se sochou Hygie. Jedná se o sériové dílo z železáren v Blansku z konce 19. století. Západně od sloupu je novou ozdobou náměstí nová kovová kašna s vodotryskem. Kašna ve tvaru mísy je vytvořena podle návrhu architekta Aleše Buriana z Brna. Nízký protáhlý tvar kašny je protipólem vertikální osy Morového sloupu. Architekt Burian rovněž navrhl další úpravy na náměstí, z jeho dílny např. pochází i doplňky na náměstí (koše, stojany na kola, lavičky). Na kovových částech těchto prvků najdeme stylizované nápisy Mohelnice. Dlažba náměstí dostala zcela novou podobu. Zmizel ostrůvek kolem morového sloupu a větší část náměstí by měla sloužit čistě chodcům provoz automobilů je omezen pouze na obvod. Plocha náměstí je vydlážděna barevně odlišenými kostkami ve stylizaci znaku Mohelnice. (šest bílých jehlanců na červeném podkladu). Náměstí dostalo novou zeleň po obvodu.
Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly 28 mil. Kč, plocha žulové dlažby činí cca 1700 m2, bylo použito asi 600 000 kostek. Hmotnost dosahuje 24 000 t, vylilo se 1200 m3 betonu.
Město Mohelnice dnes představuje především důležitý dopravní uzel na cestě z Moravy do Východních Čech. Památek se zde nezachovalo příliš mnoho, rozhodně však stojí za návštěvu.
HISTORIE MĚSTA
První osídlení území dnešní Mohelnice proběhlo již v pravěku před zhruba 8000 lety, kdy se zde nacházela jedna z osad zemědělců a pastevců dobytka. Ve 3. století sem přišli Keltové, kteří byli o 500 let později vystřídáni Slovany. Ti zde založili dvě větší zemědělská osídlení v Mohelnici a v Moravičanech. K rozvoji osad došlo zejména po roce 1000, kdy se v Olomouci usadila přemyslovská knížata.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131, kdy ji jako majetek metropolitní olomoucké kapituly jmenoval olomoucký biskup Jindřich Zdík. V roce 1275 zde vznikla zřejmě první škola na území severní Moravy.
Na začátku 14. století postihly Mohelnici dvě morové epidemie, v roce 1322 pak byly u města vybudovány hradby a vodní příkop. Ani ty ale nedokázaly zadržet husitská vojska, která 28. října 1424 město dobyla a vypálila, hradby pobořila a na 700 obyvatel zabila.
Během Třicetileté války bylo město nejprve roku 1623 dobyto protihabsburskými vojsky a ve 40. letech 17. století bylo město dobyto ještě několikrát . Dne 17. června 1642 bylo i vypáleno a poté zde vypukla další epidemie moru. V Mohelnici byl také v roce 1680 zadržen a o pět let později v čarodějnickém procesu i upálen Kryštof Alois Lautner, katolický duchovní a ústřední postava románu a filmu Kladivo na čarodějnice.
V polovině 18. století bylo město během válek o rakouské dědictví několikrát napadeno a vypleněno. Když boje skončily, došlo k rozvoji města. Roku 1775 zde byl otevřen poštovní úřad, v roce 1787 pak byla městská rada nahrazena voleným magistrátem v čele s purkmistrem, roku 1833 spojila město s Olomoucí a Prahou pravidelná dostavníková linka, v letech 1845–1846 ji nahradila železnice a v roce 1848 zde vznikla telegrafní stanice. V 60. letech 19. století byla ve městě vybudována kanalizace a v roce 1874 otevřena první měšťanská škola.
V roce 1904 byla postavena elektrotechnická továrna firmy Ludwig Doczekal & Company, která se později stala majetkem MEZ Moravských elektrotechnických závodů a po roce 1989 součástí koncernu Siemens. Dne 16. října 1910 se v Mohelnici díky místní elektrárně poprvé rozsvítilo elektrické světlo. Jako součást tzv. Sudet bylo město s velkou většinou německého obyvatelstva ještě před vypuknutím druhé světové války dne 10. října 1938 obsazeno říšskoněmeckým vojskem. Osvobozeno od německých ozbrojených sil bylo až 9. května 1945 postupující Rudou armádou.
Německé obyvatelstvo bylo poté většinou odsunuto a volné domy a byty byly nabídnuty Čechům. Po nástupu komunismu v roce 1948 proběhlo několik neúspěšných pokusů o založení JZD. To vzniklo nakonec až v roce 1957. Postupně k němu byla připojována družstva z okolních obcí, které byly k Mohelnici připojeny roku 1976.
Po roce 1989 došlo k rychlému rozvoji města – např. výstavba jižního obchvatu, průmyslové zóny či výrazné rozšíření nabídky služeb.
Náměstí Svobody dnes tvoří střed města Mohelnice. Toto místo bylo spolu s vedlejším Kostelním náměstím osídleno již ve středověku. Ve 13. století se jádro osídlení přestěhovalo z nižších poloh kvůli pravidelným záplavám a případné lepší obraně na malou vyvýšeninu, tvořící dodnes centrum města.
V roce 2012 bylo náměstí Svobody kompletně opraveno. Dnes zde najdete tyto památky.....
MOROVÝ SLOUP
Morový sloup stojí na náměstí Svobody v Mohelnici jako připomínka poslední morové epidemie v českých zemích, která Mohelnici zasáhla roku 1715. O dva roky později zde byl postaven sloup s Madonou na vrcholu. V rozích jeho podstavce stojí obvyklí moroví svatí Karel Boromejský, Roch, Šebestián a František Xaverský, v jeho dutině se ukrývá svatá Rosalie. Sloup obklopuje balustráda, na jejíž rozích stojí sochy svatých Anny, Pavlíny a dvou světců – biskupů. Podle některých pramenů se jedná o Cyrila a Metoděje, podle jiných o Augustina a Ambrože. Na tehdejší dobu byl sloup postaven za značnou sumu 1700 zlatých. Je to vzácné barokní dílo z maletínského pískovce, které vytvořil olomoucký sochař Jan František Sturmer.
LITINOVÁ KAŠNA
Pár metrů od Morového sloupu byla v polovině 19. století osazena litinová kašna z blanenských železáren. Kašna je ukončena postavou Hygie, řecko bohyní čistoty, přidržující na pravém rameni amforu. Nepříliš silný proud vody, překapávající z menší horní misky do spodní větší, má překvapivý rozptyl po ploše kolem kašny.
NOVÁ FONTÁNA
Náměstí bylo od dubna 2012 do konce října stejného roku opraveno. Během této doby byla vybudována nová umělecká kašna s fontánou a nová zeleň.
RADNICE
Dnešní budova radnice se sice na rohu náměstí Svobody a Smetanovy ulice, ale rozhodně není prvním domem, kde tato instituce sídlí. V této podobě stojí teprve od roku 1913 a je již čtvrtým místem, kde se nachází. Mohelnice po svém založení radnici neměla. Město spravoval fojt za pomoci městské rady, ale není známo, kde fojtství sídlilo. Již roku 1305 prodal, či daroval olomoucký biskup mohelnickému fojtovi ve městě svůj dům. Zde se zřejmě scházela městská rada až do 16. století, kdy město fojtství koupilo a funkce fojta, kterou převzala městská rada, zanikla. Nová radnice vznikla v domě na rohu náměstí a dnešní Olomoucké ulice a přestavělo ho pro potřeby městské rady. Vchod do radnice zdobilo kamenné ostění, později nalezené v zahradě za domem a dnes umístěné v mohelnickém muzeu. Na domě byla instalována deska s latinským nápisem: "Svorností malé obce vzkvétají, nesvorností velké obce hynou" a opatřena letopočtem 1640. Byl to zřejmě rok zprovoznění první mohelnické radnice. I vzpomenutou pískovcovou desku můžete spatřit na nádvoří mohelnického muzea. V objektu na rohu Olomoucké ulice byla radnice až do roku 1631. Tehdy město koupilo dům, který stával na místě dnešní radnice. Jednalo se o největší a nejvýstavnější budovu, jaká se v Mohelnici tehdy nacházela. Nechal ji postavit Jakub Brus, bratr pražského arcibiskupa Antonína Brusa. Je nepochybné, že pražský prelát na vystavění reprezentačního sídla, kde by mohl sám pobývat při návštěvách rodné Mohelnice, dostatečně přispěl. Jakubovi honosné sídlo přišlo vhod, jelikož na arcibiskupovu přímluvu byl přijat do šlechtického stavu. Svůj erb si nechal vytesat do pískovce a umístit nad vchod do svého domu, kterému Mohelničtí říkali zámeček, snad také pro věžičku, která zdobila jeho střechu. I zmíněný erb, v němž nacházíme beránka, může spatřit návštěvník mohelnického muzea. Není divu, že po "zámečku" pošilhávali mohelničtí radní a že by se jim zamlouval pro jejich rokování. Radnice zde byla až do roku 1750, kdy město přestavělo pro potřeby radnice jiný dům na náměstí, tentokrát na jeho opačném konci. Říkalo se mu Lokaidův dům po jeho nejvýznamnějším majiteli, mírovském úředníkovi - dnes je v tomto domě základní umělecká škola. Původně v něm chtělo zřídit pivovar, ale ze záměru sešlo a dům byl adaptován na již v pořadí třetí mohelnickou radnici. A pivovar byl vystavěn za ní v dnešní Hradební ulici. Mezi pivovarem a radnicí byla ještě šatlava. V přízemí radnice byl zřízen šenk, takže radnice, pivovar, hospoda a šatlava byly hezky pohromadě. Bývalou radnici v domě Jakuba Bruse dostala armáda a "zámeček" sloužil jako městská kasárna. Zprvu jen příležitostně a poté natrvalo. Na počátku druhého desetiletí 20. století městská rada rozhodla vystavět důstojnou radniční budovu na místě zrušených kasáren. Stavba byla dokončena v roce 1913, kdy byla již čtvrtá mohelnická radnice předána do užívání. A slouží dodnes.
MĚŠŤANSKÉ DOMY NA NÁMĚSTÍ SVOBODY
Domy, které dnes obklopují náměstí Svobody, byly převážně postaveny v 16.století. Urbář mírovsko - svitavského panství z roku 1526 vypočítává ve městě celkem 99 domů. Z tohoto počtu bylo 72 domů právovárečných tak zvaných velkoměšťanských a majitelé zbývajících domků se jmenovaly maloměšťané. V první polovině 16. století byla dokončena znovuvýstavba města, městských opevnění, hradeb, valů, věží a obranného vodního příkopu. Dokládá to dosud zachovalá městská brána Severní, tzv. Dolní, která nese letopočet 1540.