Mohutný vrch Vladař– Pražský hrad, Blaník, Říp, Radhošť či Hostýn
Turistické cíle • Výletní místo
Mezi městy Žlutice a Manětín lze i z velké dálky pozorovat majestátní dominantu kraje – stolovou horu Vladař. Kopeček turisty zatím naštěstí opomíjený, ale dle odborníků svým významem srovnatelný s místy uvedenými v nadpisu.
Až do počátku 21. století byl Vladař (693 m.n.m.) sice výrazná a zdaleka viditelná dominanta kraje, ale bez většího zájmu odborníků. Sice se vědělo něco o historii tohoto místa, ale převažovaly amatérské nálezy. Dnes však již někteří nesměle říkají, že Vladař snese srovnání s nejznámějšími symboly Česka či nejzajímavějšími ikonami české krajiny. Stačil jeden objev a bylo jasné, že význam tohoto místa přesahuje nejenom blízké okolí. A tak lze také v některém článku spatřit označení Pražský hrad v pravěku.
Jezírko na vrcholu čedičové hory bylo nejprve považováno za kráter, jelikož je Vladař sopečného původu, ale významný nález v roce 2007 a následné výzkumy potvrdily, že se jedná o uměle vytvořenou nádrž s dřevěným vyztužením. Tento objev byl datován do období asi 400 let před naším letopočtem, kdy jezírko sloužilo jako cisterna na vodu. Dřevěné konstrukce se dochovaly vzhledem k zvýšené vlhkosti a jílům. Odborníci se shodují, že konstrukce zachované v takovém stavu a množství nemají v Čechách obdoby. A to byla prozkoumána pouze malá část Vladaře. Jednou se tudíž z tohoto místa může stát evropský unikát.
Není se co divit. Stačí se podívat na unikátní tvar a dominantní postavení stolové hory Vladař v okolí a je pochopitelné, že si ho již kdysi vybrali lidé jako významné centrum. Právě podle organických zbytků nacházejících se v nádrži, lze přibližně určit, kdo a kdy tady žil.
Kopeček byl osídlen již od pravěku (cca 1500 let před naším letopočtem), kdy zde bylo patrně vybudováno první hradiště. Ale o této době se moc informací nedochovalo. Významnějším obdobím v historii Vladaře bylo jeho osídlení Kelty, kteří své mohutné hradiště vybudovali zejména na vrchu tehdy odlesněné hory. Kdyby okolo roku 200 před naším letopočtem nedošlo k velkému požáru, který znamenal konec osídlení, asi by to tady dnes vypadalo úplně jinak. Vladař však tehdy pro jeho obyvatele ztratil svoji sílu i význam a lidé si odešli hledat vhodnější místo.
V době následující bylo několikrát na Vladaři živo, což je již spolehlivě doloženo. I když na podzim roku 1421 se jednalo pouze o takovou, ne příliš klidnou návštěvu. Na vrcholu hory se opevnil Jan Žižka z Trocnova a Kalicha s polním vojskem, aby se bránil panské přesile. Se svými legendárními vozy odolával tři dny útokům nepřátel. Pak ho to asi přestalo bavit, a tak náhlým výpadem prorazil pozice katolické šlechty, aby se mohl setkat se žateckými spojenci.
O něco později uvítal Vladař zahraniční návštěvu. Během třicetileté války zde Švédové vybudovali příležitostný vojenský tábor.
My jsme se vydali obdivovat krásu zdejší přírody i objevovat tajemství minulosti z místa zvaného Vladořice. Z této strany vede na vrchol červená turistická značka. Mírně zvlněná vrcholová plošina o rozměrech asi 500 x 200 metrů má označen na severozápadě svůj nejvyšší bod s kótou 693 metrů. Převýšení nad nedalekým údolím řeky Střely činí přes 200 metrů a procházka je to příjemně náročná. Zpátky se nám nechtělo jít stejnou cestou, a proto jsme zvolili pro sestup žlutou značku.
Tichý kout Karlovarského kraje, nedotčený vlivem průmyslu, kterému dominuje krásná a divoká příroda. Na tajemném Vladaři nebyly kdysi stromy, ale žilo tam hodně lidí. Dnes je zarostlý stromy a skoro tam člověka nepotkáte. Samozřejmě sem přicházejí turisté, ale jedná se o jednotlivce nebo malé skupinky, zájezdové autobusy nebo podobné šílenosti tady naštěstí neuvidíte.
Vladař je nejenom mohutná stolová hora, ale také název stejnojmenné přírodní rezervace na svazích této čedičové hory. Ty jsou porostlá dubem, habrem, borovicemi, jeřábem, šípkem či hlohem a lze mezi nimi spatřit pozůstatky valů a opevnění. A roste tady také mnoho krásných kytiček – hlaváč fialový, lilie zlatohlávek, skalník celokrajný, violka chlumní, pomněnka lesní, jaterník podléška, vstavač kukačka či vzácná třezalka přítupá.
Každý, kdo se vydá na tento kopeček, se určitě zamyslí na jeho názvem. Já bych řekl, že jsou dvě možnosti. Buď tento kopeček získal své jméno podle toho, jak vládne zdejšímu kraji nebo podle nějakého významného vladaře. Ale kterého, to se asi jen tak nedozvíme. Ale jestli máte někdo přesnější informace, tak sem s nimi prosím.
*
Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: http://bubinga.blog.cz/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/