Loading...
Tohle moravské sídlo v jeho bezprostředním okolí krášlí oblouk mohutných načervenalých a zaoblených slepencových útesů, jimž dominuje skalní blok, korunovaný věžovitou sakrální stavbou. Od ní se na Moravský Krumlov a přilehlou krajinu otevírá velice hezký výhled.
Směrem na západ se naše oči potěší panoramatickým pohledem na historické jádro města, které hluboko pod námi obklopuje mohutný meandr řeky Rokytná. Nabízí se srovnání s „Krumlovem“ v Čechách, ale ten je samozřejmě mnohem výstavnější. Navíc byl jeho moravský protějšek na konci druhé světové války postižen silným bombardováním, při němž byla stará historická zástavba bohužel srovnána se zemí a z větších památek zůstaly zachovány jen oba kostely a zámek.
Kromě městské zástavby se můžeme pokochat také pohledem na protáhlý srpovitý tovární areál, který „zdobí“ předměstí hned pod zbytky bývalého městského opevnění.
Směrem k jihu vidíme další velikou skálu, na jejímž temeni se nachází telekomunikační stožár a nová městská výstavba. Sever pak nabídne výhled do hlubin kaňonu Rokytné a na strmé stráně s dalšími slepencovými výchozy.
Pohled k východu znemožňuje věžovitá a mohutně působící barokní kaple. Podle ústní lidové slovesnosti vznikla na popud Antonína Floriána z Lichtensteina, jako díkuvzdání za záchranu života. Stalo se, že se pán vydal do okolních lesů na hon, ale při návratu jej zaskočila prudká bouře a vylekané spřežení se spolu s kočárem jako zázrakem zastavilo až nad samým okrajem propasti.
Kaple byla dokončena roku 1697 a zasvěcena svatému Floriánovi. Ten se totiž stal po předchozím ničivém požáru patronem města. Za napoleonských válek byla zle poničena tábořícím francouzským vojskem, ale o dvacet let později byla díky sbírkám nákladně obnovena. Další pohroma přišla v šedesátých letech minulého století, kdy byl její interiér i s velkým nástěnným obrazem a varhanami zcela zdevastován. Díky místnímu faráři a věřícím byly sice odstraněny největší škody, ale celoplošné rekonstrukce se kaple dočkala až roku 1998.
Při pohledu zvenčí vidíme věžovitý objekt, doplněný v nárožích hranolovitými vížkami s polygonálními lucernami. Prý bylo těch věžiček původně pět, ale ta poslední byla dávno odstraněna. Nad severním a jižním průčelí vidno volutové štíty, na jižní stěně pak niku s lasturou a sochou svatého Florána. Kaple má tři vchody a k její výstavbě bylo použito tesaného kamene. Jednolodní stavbu na západě doplňuje vnitřní točité schodiště a na východě menší kaple. Původní interiér byl vybaven dvěma oltáři, dvěma zvony a varhanami.
Kaple je veřejnosti přístupna jen několikrát do roka. Nejdůležitější je pouť konaná první neděli po svátku patrona města.
Vyhlídka je přístupná celoročně a nejlépe se k ní dostanete po červené turistické značce, která od vzdálené železniční stanice vede pohodlně přes „náhorní rovinu“ ke kapli a pak klesá dolů do města. Z něj je přístup sice kratší, ale strmější.