Most v Písku

Kamenný most v Písku je svým pojmenování z r. 2007 nejmladším mostem v Česku, svojí stavbou však nejstarším dochovaným mostem v Česku a možná i ve střední Evropě. O primát nejstaršího mostu soutěží s kamenným mostem v Řezně v Německu, který byl při povodni stržen a znovu postaven. Kamenný gotický most v Písku, místními nazývaný „starý most“, nosí neoficielní název „Jelení most“. Podle pověsti, bylo při stavbě mostu rozhodnuto, že most bude pojmenovaný podle toho, kdo po něm jako první přejde na druhou stranu. prvním chodcem se pak stal jelen, který se sem dostal z blízkých lesů a místo brodu přes řeku Otavu si vybral pro přechod na druhou stranu právě dostavěný most. Most byl vybudovaný během vlády Přemysla Otakara II., někdy ve 3. čtvrtině 13. stol. na důležité solné stezce, která spojovala baltské oblasti se Středomořím. Most byl stavěn na umělém korytě na suchu a řeka byla převedena do nového koryta, až po dostavbě mostu. První přímá zpráva o mostu je z r. 1348, kdy se o něm zmiňuje Karel IV., který výnosem nařídil, aby pokuty vybírané ve městě byly používány na údržbu mostu.

Most i se zdí na levém předmostí je dlouhý 109,75 m a široký 6,25 m. Stojí na 6. pilířích se 7. oblouky. Jeden krajní oblouk určený k proplouvání vorů je dlouhý  13,1 m, ostatní  mají délku 8,15 m. Na obou koncích mostu byly věže, které se nedochovaly.  První se zřítila běhen povodně v r. 1768 a druhá byla stržena v r. 1825, protože nevyhovovala novým nárokům na dopravu. Fragmenty věží jsou umístěny na levém břehu řeky za mostem. Most byl v 18. stol. vyzdoben barokními sochami ve čtyřech sousoších. Sousoší Kalvárie z dílny čimelického umělce Jana Hammera. Na sousoší jsou sochy Panny Marie, Maří Magdalény a apoštola Jana. Kříž s Kristem měří 6 metrů. Další je sousoší  Jana Nepomuckého  s dvěma anděly od neznámého autora, socha Sv. Anny Samotřetí a Sv. Jana Paduánského. Sousoší i sochy byly restaurovány  a jsou uloženy v expozici Prácheňského muzea ve sladovně, a na mostě byly umístěny jejich repliky. Do generální rekonstrukce mostu v letech 1994-96 fungovala přes most i autobusová Doprava. Díky ukotvení základů mostu do skály, most vydržel i velkou povodeň v r. 2002.

*

V okolí mne zaujala další zajímavá místa:

- tajemná věž jménem Markomanka:https://www.turistika.cz/mista/vez-markomanka-na-hrade-zvikov

- hrad Zvíkov:https://www.turistika.cz/mista/zvikov-hrad-na-soutoku-rek-vltavy-a-otavy

- památník bitvy u Sudoměře:https://www.turistika.cz/mista/pamatnik-bitvy-u-sudomere

*

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/

Most, který se neoriginálně nazývá „Kamenný most v Písku“ nebo také „Jelení“ (podle pověsti byl prvním turistou, který ho přešel, jelen), byl v době svého vzniku druhým nejstarším mostem u nás. Pražský Juditin most však byl v roce 1342 stržen povodní, a tak písecký most je nejstarším dochovaným mostem u nás. Severně od Alp je starší most již jen v německém Regensburgu, tedy Řeznu.

Most přes řeku Otavu byl postaven ve II. polovině 13. století - snad v letech 1263–1265 – na příkaz krále Přemysla Otakara II., jako součást obchodní Zlaté stezky. Staviteli byla zřejmě královská písecko-zvíkovská huť. V době vzniku se jednalo o velmi pozoruhodnou a nákladnou stavbu, protože došlo zřejmě k odklonění – nebo zúžení – toku řeky, aby základy byly položeny „do sucha“. I z tohoto důvodu je zajímavé, že první dochována písemná zmínka o mostu se datuje až rokem 1348.

Most byl chráněn z obou stran věžovými branami, které se však nedochovaly. Bránu na levém břehu strhla povodeň v roce 1768, brána na pravém břehu byla odstraněna v roce 1825 při likvidaci městských hradeb.

Gotický most ze žulových kvádrů je dlouhý 110 metrů a široký 6,3 metru (z toho na „vozovku“ připadá 4,5 m). Je tvořen sedmi oblouky (z toho šest je původních) na pilířích, které jsou proti proudu opatřeny klínovitým břitem.

Stejně jako Karlův most v Praze byl i Kamenný most v Písku osazen dodatečně barokními sochami. A stejně jako v Praze byly i zde originály nahrazeny kopiemi. Ještě před umístěním soch byl ve středu mostu vztyčen v roce 1687 kříž. Jeho originál – stejně jako originály barokních soch – je dnes uložen v píseckém Prácheňském muzeu.

V současnosti můžeme na mostě obdivovat repliky čtyř soch nebo sousoší. Jedná se o sousoší sv. Jana Nepomuckého se dvěma anděly (neznámý autor, 20. léta 18. století), sousoší Kalvárie s Pannou Marií, sv. Janem a Máří Magdalénou (Jan Hammer st. - sochy, Václav Hanzl – Kristus, 1754–1757), sochu sv. Anny Samotřetí a sochu sv. Antonína Paduánského (obě sochy pocházejí od neznámého autora a z roku 1770).

Generální opravou prošel most v letech 1994-1996 a zřejmě hlavně díky ní „přežil“ bez větší újmy i povodně v roce 2002.