Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Pevnost, opevnění
Mosty u Jablunkova jsme navštívili během zimní dovolené v Beskydách. Při poznávání místních památek jsme si prošli Jablunkovské šance, které jsou nazývané také jako Velké Šance. Přišli jsme sem pěšky od nedaleké kaple sv. Petra a Pavla, kde jsme nechali naše auto.
Po polní cestě jsme za chvíli přišli k prvním valům bývalé pevnosti a také k informačnímu panelu, z něhož jsme se dozvěděli spoustu informací. Kdysi zde byla vybudována hraniční pevnost, chránicí Jablunkovský průsmyk, kterým ve 14.století procházela známá měděná stezka. Po ní kráčeli obchodníci se zbožím z Uher do Pobaltí. Během této dovolené jsme poznali, že i dnes zde proudí čilá Doprava, jen koně a osly vystřídaly auta a kamiony.
Již k roku 1327 zde stával strážní hrádek a jak jsme se dočetli, po husitských válkách roku 1474 přikázal král Matyáš Korvín zbudovat zde pevnou tvrz. S její stavbou se však začalo teprve roku 1529 a přečetli jsme si, že původně byla vybudována ze dřeva ve tvaru nepravidelného čtyřhranu, podobně jako tzv. staré šance položené dnes jižněji na Slovensku a sloužící jako pozorovatelna.
Dále jsme se dozvěděli, že po roce 1602 byly šance přebudovány a vedle této pevnosti byly postaveny i dvě menší pevnůstky v Bukovci a Javořince. Nepřekvapilo nás, že po Třicetileté válce byla valašská posádka pevnosti nahrazena stálou posádkou císařských mušketýrů. Byla přistavěna hvězdicovitá část a celá lokalita byla zpevněna pevnými hradbami, obezděným příkopem a valy. V době Tökölyho výpadů však byly ve velmi špatném technickém stavu, i přesto však nájezdu odolaly.
Přečetli jsme si také, že poslední významnou roli sehrála pevnost v době bojů mezi pruským králem Bedřichem II. a Marií Teresií. Pruská vojska tehdy obsadila Jablunkov a snažila se získat i šance, aby tak zabránila nájezdu uherské šlechty a husarů. Vyděsilo nás, že prušáci bohužel pevnost získali krutým způsobem, když použili ženy a děti z okolních vsí jako živý štít. Po skončení války vojsko v tichosti šance opustilo.
Ještě jsme se dočetli, že v roce 1802 byla pevnost popisována jako reduta asi 60 sáhů dlouhá a 40 široká. V roce 1848 zde ještě sídlila hlídka, ale potom byla pevnost Šance s konečnou platností vyřazena jako zastaralý opevňovací systém. V roce 1890 přešly za 800 zlatých rýnských do majetku obce Mosty.
Když jsme si přečetli informace o historii, vystoupali jsme na valy a z kdysi mohutné pevnosti jsme shlédli mnoho bývalých obezděných valů a hlubokých příkopů, studnu či terénní náznaky bastionů a vojenských staveb. Tristně na nás zapůsobilo fotbalové hřiště i s brankami na rovné ploše mezi valy. Sníh a mlha dodávaly místu smutný až tklivý nádech a znásobovaly opuštěnost a zkázu kdysi mohutné pevnosti.
Když jsme si prošli většinu plochy pevnosti, odlovili jsme zde kešku a pak jsme opustili zamrzlé Šance, vrátili se k autu a odjeli na Slovensko do města Čadca. Bohužel se celá pevnost ztrácí před očima. Doufejme, že tato jedinečná památka brzo přestane chátrat a stane se velkým lákadlem pro návštěvníky.