Náklo – kostel sv. Jiří
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Obec Náklo se nachází 11 kilometrů severozápadně od Olomouce a žije zde přibližně patnáct stovek obyvatel. Tato historická hanácká vesnice není jen významným pravěkým archeologickým nalezištěm, ale i jednou z nejstarších osad v regionu vůbec. Vždyť první písemná zmínka o Nákle pochází z roku 1078, kdy je vesnice zmiňována v zakládací listině olomouckého kláštera Hradisko. Také místní fara se uvádí již v I. polovině 12. století, mnohdy dokonce jako církevní budova vzniklá přestavbou místního zámečku. Náklo by tak bylo možná jediným místem – a nejen – u nás, kde zámek stával více než století před založením hradu. Mnoho návštěvníků obce se přitom často spokojí s rekreačním pobytem u stejnojmenné vodní plochy zdejší pískovny, historiky zase zaujme informace o tom, že v obci dříve stávala kamenná tvrz, později přestavěná na hrad. A právě na jeho místě údajně stojí současný kostel sv. Jiří.
Tato informace je ovšem poněkud diskutabilní, protože jiné moudré prameny přesvědčivě hovoří o tom, že tento kostel, jehož součástí je také kostnice, byl postaven v letech 1696 až 1698 na místě staršího kostela, zmiňovaného již v roce 1250. To by však tento kostel musel být později součástí hradu, který byl snad vybudován až ve 14. století. Koneckonců o pozoruhodnou a originální opevněnou stavbu na vyvýšené ostrožně nad někdejším močálem se jedná i dnes. Pravděpodobnější je tedy verze, že v těchto místech stával hrad a dřevěný kostel, na jejichž místě byl po roce 1560 postaven renesanční kostel sv. Jiří. Jeho součástí se staly pozůstatky zchátralého hradu i ochranná kamenná zeď. Během třicetileté války byl kostel vypleněn švédskými vojsky. Poté byl chrám z velké části zbourán a roku 1696 se započalo se stavbou kostela nového. Stará – renesanční - věž byla zachována a chrámová loď byla nově vystavěna v barokním stylu. Tento kostel byl vysvěcen roku 1698 a až počátkem minulého století byla přestavěna jižní předsíň.
Kostel ve své dnešní podobě zachovává několik vývojových etap a architektonických slohů současně. Zachovala se například renesanční věž s atikou, pocházející z let 1587 až 1593 nebo raně barokní portál, jehož součástí je renesanční náhrobník. Část schodiště v kostelní zvonici nebo některé kamenné části zídek mají dokonce pamatovat dobu románsko-gotickou. Minimálně dolní část věže zřejmě pochází z poloviny 15. století. Většinou však bývá kostel sv. Jiří považován za renesanční stavbu, vzniklou po roce 1560, ovšem v podobě – již zmíněné - barokní přestavby z let 1696 až 1698.
Opevněný kostel sv. Jiří je tedy orientovaná podélná jednolodní stavba s pětibokým presbytářem. Jeho součástí jsou sakristie a depozitář na bocích. Hlavní vchod do kostela se nachází v tzv. podvěží. Nad hlavním portálem vidíme renesanční desku se znaky kláštera Hradisko u Olomouce a jeho opata Pavla Grünwalda. Mobiliář kostela je převážně barokní; hlavní oltář však byl dokončen až v roce 1939, ovšem za využití barokních soch. Zvony ve věži i v sanktusníku pocházejí z období let 1514 až 1515. Kříž před vchodem do kostela byl vztyčen roku 1745. Vstup do areálu kostela je tvořen branou, postavenou z mořských korálů. Tato pozoruhodná brána se klene se nad sochou Panny Marie Lurdské, pocházející z roku 1899. A v každém případě lze konstatovat, že někdejší hřbitovní kostel, zasvěcený známému drakobijci, je krásnou – a nevšední – dominantou obce. Nelze než doporučit.
V obci Náklo, která se nachází mezi Olomoucí a Litovlí, stojí zajímavý kostel sv.Jiří. Ten byl postaven v letech 1696 - 1698 na místě bývalé kamenné tvrze, jenž je poprvé zmiňována roku 1250. Tato tvrz či hrádek navíc stával v místech staršího pravěkého sídliště, které využilo vyvýšené ostrožny nad rovinatým a pravděpodobně i močálovitým prostorem. Na tvrzi vládli vladykové, kteří se psali z Nákla. Z roku 1356 je zmínku o Tyrvartovi z Nákla, který byl opatem kláštera Hradisko u Olomouce. Dále jsou zmiňováni bratři Mikuláš, řečený Náklo, Hynčík a Heřman, který byl olomouckým generálním vikářem. Zajímavou postavou byl jistý Drslav. Jeho pečeť je přiložena v protestním dopise na koncil s mistrem Janem Husem. Záhy se stal významným husitou. Ve válečných událostech získal hrad Gansberk na uherských hranicích. Z tvrze se dochovalo schodiště v kostelní zvonici a některé kamenné části zídek.
Zdejší kostel byl zasvěcen drakobijci sv.Jiří. Vznikl po roce 1560 v renesančním stylu, přičemž se z tohoto období zachovala původní věž z let 1587- 1593 s renesanční atikou a raně barokním portálem. Při jeho stavbě byly využity pozůstatky tehdy již zchátralého hradu a také byla zachována ochranná kamenná zeď.
V letech 1696 - 1698 došlo k barokní přestavbě kostela. Za třicetileté války totiž kostel velmi utrpěl vpádem švédských vojsk, které církevní svatostánek vyrabovaly a poplenily. Kostel byl z velké části zbourán a roku 1696 započato se stavbou kostela nového.
Počátkem 20. století byla přestavěna jižní předsíň. V letech 1965 - 1966 byla provedena oprava fasády věže kostela a v roce 1975 byla dána na kostel nová krytina.
V roce 2009 byla započata další rekonstrukce. Byla provedena výměna poškozených prvků krovu a střešní krytiny z eternitu. Došlo také na opravu omítek.
Kostel stojí na vyvýšené opevněné ostrožně. Součástí kostela je i kostnice. Zajímavostí je stálé opevnění celého areálu a tehdejší vznik vesnice, kdy se jedna část nazývala Rytířova ves a druhá Kravařov.
Na věži jsou zavěšeny dva zvony z let 1514 a 1515 a také jsou zde umístěny cimbály, napojené na zrekonstruovaný hodinový stroj. Kolem kostela se rozkládá prostor bývalého hřbitova s pozůstatky několika náhrobků.
Do areálu se vstupuje bránou z mořských korálů ,která je pravděpodobně jediná svého druhu u nás. Tato pozoruhodná brána se klene se nad sochou Panny Marie Lurdské, pocházející z roku 1899. Kříž před vchodem do kostela pochází z roku 1745.
Mobiliář kostela je převážně barokní - hlavní oltář však byl dokončen až v roce 1939, ovšem za využití barokních soch.