Neratov – kostel Nanebevzetí Panny Marie

Přesto, že novodobá rekonstrukce kostela začala již v roce 1990, ještě v roce 2002 byl všeobecná označován jako zřícenina chrámu, ve které probíhají mše pod širým nebem. Zříceninu krásnou, monumentální a magickou, ale přesto jen zříceninu. V letech 2006 – 2007 však dostal chrám novou prosklenou - a interiér zesvětlující - střechu a stavba tím byla, zřejmě definitivně zachráněna.

Kostel se nachází nedaleko česko - polských hranic v obci neratov (dříve Bärenwald), v součásnosti části obce Bartošovice v Orlických horách. Zříceninou se v podstatě stal v květnu 1945, kdy ho zasáhla – ne ozbrojená pěst dělnické třídy ale – pancéřová pěst Rudé armády. Zajímavostí je, že se tak stalo až po konci II. světové války, konkrétně 10.5.1945. V roce 1957 se definitivně zřítily klenby a v roce 1973 byla nařízena demolice chrámu. Na tu však, naštěstí, již nezbyly peníze.

Původně stál v Neratově dřevěný kostelík z poloviny 16. století, první Kamenný kostel zde byl postaven v letech 1667 -1668 a do dnešních dnů se z něj zachovalo jen kněžiště, v současnosti hřbitovní kaple.

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1723 –1733 a jeho architekt je neznámý. Předpokládá se ovšem, že jím byl významný italský stavitel Giovanni Battista Alliprandi, který je „podepsán“ například pod přestavbami kostelů v Opočně a v Litomyšli. Architektem mohl být i někdo z „Alliprandiho školy“ nebo Carl Antoni Reina. Stavbu kostela zahájil, již zmíněný, C.A. Reina a dokončil Jakub Ondřej Carow.

Kostel je 48 metrů dlouhý, 19 metrů široký a 20 metrů vysoký. Kostel má půdorys ve tvaru kříže a průčelí se dvěma na koso postavenými věžemi. Jeho zřejmě největší zajímavostí je především severojižní orientace (severní presbytář a jižní průčelí), kterou je dosaženo efektu, kdy na Boží hod (25.12.) dopadnou v pravé poledne sluneční paprsky přímo na svatostánek.

Kostel se stal známým poutním místem se soškou Panny Marie Milostné na počátku II. poloviny 17. století, v roce 2011 byl nově zařazen mezi poutní místa královéhradecké diecéze.

Nejcennějším kusem mobiliáře je kamenná renesanční křtitelnice, kterou původnímu kostelu věnoval Kryštofem Mauschwitz z Armenruh v roce 1603..

Přiložené fotografie pocházejí z návštěvy Neratova v červnu 2009, kdy stále pokračovaly stavební práce v interiéru chrámu i rekultivace okolí..