Neratovské věže

Obšírně se rozepisovat o záchraně chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Neratově myslím nemá cenu. Dost toho se najde i na Turistice.

Poprvé jsem kostel, ale tady se klidně dá říct chrám viděl někdy v roce 1994 možná 95. Tehdy to byla ještě velkolepá ruina, ne nepodobná nějaké zřícenině opevněného sídla. Nicméně již tehdy se připravovala postupná obnova poutního místa tak i kostela.

Jak známo, rekonstrukce se odehrávala zcela v duchu přelomu 20. a 21. století, tedy již za využití moderních metod a využitím dostupných technologií současné doby. Bylo tak rozhodnuto, že obnovení kostela nebude zastírat skutečnost, jakou proměnou svatostánek prošel v průběhu let po skončení 2. světové války.

Do té doby to bylo vyhledávané poutní místo, kam docházely početné skupiny poutníků nejen z české strany státní hranice, ale i ze strany německé. Ano, tehdy na opačném levém břehu Divoké Orlice nebylo Polsko ale Německo. Ač tedy dobou vzniku kostela tedy vysvěcení v roce 1723 byl Neratov z obou stran v zemích Českých (na druhé straně řeky je historická země Kladská). O Kladsko jsme přišli přičiněním Velkého Fricka, tedy pruského krále Bedřicha II. a jeho armád. Nicméně věřící tuto skutečnost zas tak nevnímali, nakonec na obou stranách hranice se drtivě mluvilo německy. Po odsunu většiny obyvatel se kraj kolem Divoké Orlice osídlil jen částečně a to na obou stranách hranice, tedy po válce už i té polské straně. Zmizel i most nebo lávka, který umožňoval procházení ke kostelu i z druhé strany a přiznejme si, že bolševik, ač pln keců o proletářském internacionalismu, se bratření národů dosti obával.

Po změně poměrů se tak v Neratově stál zázrak, kostel i vesnička (díky kostelu) zase žije. Ve všedních dnech je tu sice volněji, ale o víkendech a o prázdninách už tu bývá celkem nával.

Asi (zatím) poslední atrakcí, kterou v Neratově pro návštěvníky všeho druhu připravili je zpřístupnění kostelních věží. Ty už byly v před tím osazeny replikami měděných bání, takže opravené průčelí kostela připomíná původní vzhled památky.

V kostelních věžích jsou zabudována kovová schodiště, které umožňují vstup na lávku nad místa, kde bývala kostelní kruchta. Ta ještě zcela přístupná není, ale i tady se zřejmě dočkáme.

Takto se ale návštěvník dostane takřka na úroveň zřícené klenby, tedy přímo pod novodobou střechu kostela s velkou prosklenou částí. Má tak k dispozici jedinečný pohled na velkolepý prostor chrámu.

Výstup a sestup je doprovázen drobnou instalací popisující stručně s historií poutního místa i popisu obnovy celé lokality. Do věží se vstupuje z té pravé strany (pohled z čela neboli východní), sestupuje se tou levou, neboli západní.

Přístup do věží je možný takřka denně od 9 do 16.30, v neděli od 11 (po mši). Dodejme že přístup do věží byl umožněn i díky finančním prostředkům EU z dotace příhraniční spolupráce, kdy jsou obnovovány i věže nedalekého kostela v Orlickém Záhoří a věže městského opevnění v Kladské Bystřici (Bystrzyca Kłodzka).

Poprvé se věže otevřely před Vánoci 2018, takže v sezóně 2019 budou návštěvníci mile překvapeni milou novinkou.