Noravank

Noravank znamená v arménštině "nový klášter". Na místní poměry opravdu nový je, protože je přibližně o 600 let mladší, než většina ostatních. Byl založen v roce 1206 biskupem Hovhannesem. Ve 13. a 14. století zde sídlili biskupové Syuniku. Klášter se tak stal významným kulturním centrem napojeným na mnohé vzdělávací instituce, zejména na univerzitu v Gladzoru.

Klášter se nachází na skále nad roklí v kaňonu říčky Darichay. Kaňon je známý především díky cihlově červeným skalám. Klášterní komplex se skládá ze dvou kostelů, kaple, mnoha chačkarů a dalších budou. Součástí je i zahrada s fontánou.

Chačkary jsou typicky arménským druhem umění. Jedná se o do kamene vytesané stély s ústředním motivem kříže, bohatě ornamentálně zdobené.

Větší z kostelů - S. Astvatsatsin (Matky Boží) je dokonce dvoupatrový. Je známý i jako Burtelashen (postavený Burtelem) podle Burtela Orbeliana, místního šlechtice, který stavbu financoval. Byl dostavěn v roce 1339 a připomíná pohřební chrámy z počátků arménského křesťanství. V přízemí se nacházela rodinná hrobka a v prvním patře pamětní kaple. Schody do prvního patra vedou zvenku nad vstupním portálem.

Druhý kostel - S. Karapet byl vybudován v letech 1216 - 1227 z rozhodnutí knížete Liparita Orbeliana. Kostel byl několikrát poškozen zemětřesením a rekonstruován. Poslední renovace proběhla v roce 1998 a byla financována ze soukromých zdrojů. V jeho vstupní hale se nachází několik náhrobků a chačkarů. Kostel sloužil i jako mauzoleum knížete Smbata Obeliana. Postranní kaple Sv. Řehoře Osvětitele byla přistavěna v roce 1275 a sloužila i jako hrobka rodu Obelianů.

V blízkosti kostelů je malá zahrada a ve spodní části kompexu moderní budova, které slouží jako byt pro opata a správce kláštera.