Nová říše - městys

Nová Říše leží nedaleko od Telče - jihovýchodním směrem. Vesnice je obklopena lesy, v blízkém okolí protéká říčka Vápovka, ve které se kdysi rýžovalo zlato. Z té doby tu zbyl jen kostel a klášter. Bohužel přesně se neví, zda zde byla dřív ves nebo klášter. První zmínka pochází z r. 1211 - podle legendy zde byl v té době založen ženský klášter. Tehdy zde stál také hrad. Již v r. 1363 byla ves povýšena na městečko, měla právo tržní, dokonce se zde vybíralo i mýto. Král Vladislav přidal druhý jarmark v roce 1457, král Rudolf třetí v r. 1591. V té době městu bylo propůjčeno právo na vybírání soudních poplatků a pokut. Marie Terezie udělila městečku r. 1747 právo na čtvrtý trh.

Podle toho by to vypadalo, že to bylo město bohaté. Ale opak byl pravdou, město prošlo mnoha válkami, několikrát zde hořelo. Městečko trpělo i vleklými spory s klášterem.

Nejstaršími památkami jsou klášter a kostel. Naštěstí jsme je zahlédli ze silnice, když jsme jeli okolo.

Kanonie sv. Petra a Pavla je klášter premonstrátského řádu. Byl založen r. 1211 jako klášter ženský, ale v r. 1597 ženská komunita vymřela. Až r. 1641 přišli do kláštera premonstráti. Po požáru r. 1813 byl celý areál obnoven. V přízemí byla štuková výzdoba, v patrech figurální fresky a iluzivní malba. Přestavba byla dokončena r. 1821. Za 2. světové války byl klášter přepaden gestapem. Komunita byla odvezena k výslechům do Kounicových kolejí v Brně. Novicové byli propuštěni, ostatní převezli do koncentračního tábora v Osvětimi. Jen někteří se dožili konce války a po r. 1945 se sem vrátili. V r. 1950 byly v klášteře údajně nalezeny ukryté zbraně. Opat byl zatčen a odsouzen na 25 let. Klášter byl uzavřen a řeholníci se sem mohli vrátit až po r. 1989.

Klášter je spojovací chodbou spojen s kostelem sv. Petra a Pavla, který byl postaven r. 1504 na místě starého kostela. Je dlouhý 45 m, loď je široká 12 m a presbytář 9 m. Vnitřek je zdoben freskami a vybaven umělecky hodnotným mobiliářem - chórové lavice jsou z r. 1696, kazatelna z r. 1700, varhany z let 1764 - 1765. V kapitulní síní - kapli sv. Anny je na oltáři vzácná kamenná, vrcholně gotická socha sv. Anny Samotřetí z přelomu 14. a 15. století.

V klášteře je i zachovalá klášterní knihovna. Založili ji až premonstráti. Systematicky však byla budována až ve 2. polovině 18. století, kdy se nakupovaly knihy ze zrušených klášterů. Knihovna měla přes 20 000 svazků, z nichž se jich část ztratila po likvidaci kláštera v roce 1950. Až do roku 1989 zde působila vojenská jednotka, kdy došlo k poškození a chátrání budov i mobiliáře.

Přesto má knihovna stále co ukázat. Asi tři pětiny knih byly vytištěny před rokem 1800, je zde 88 rukopisů a 55 prvotisků . Podle složení knih připomíná spíše knihovnu zámeckou, jsou zde knihy přírodovědné, lékařské, zeměpisné, historické. Teologická literatura tvoří asi jednu čtvrtinu.

Městem prochází naučná stezka Otokara Březiny, která spojuje Počátky s Jaroměřicemi nad Rokytnou. Je dlouhá 55 km a je na ní 12 zastavení, které jsou věnovány zajímavostem v místech, kterými vede, ale hlavně životu a dílu básníka Otokara Březiny, který se Počátcích narodil a v Jaroměřicích zemřel. Na zdejší škole učil v letech 1888 – 1901.

Pro obec byla důležitou událostí návštěva prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka dne 13.6.1928, který se zde zastavil při své cestě z Židlochovic přes Třebíč do Telče, Želetavy, Moravských Budějovic až do Jaroměřic nad Rokytnou, kde se sešel právě s Otokarem Březinou.