Nové Hrady - město a hrad
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Nové Hrady je největší město Novohradských hor jen pár kilometrů od státní hranice s Rakouskem. Proto již ve středověku bylo významnou pohraniční pevností. Ze starých pramenů se zjistilo, že na místě původního slovanského hradiště - na skalnatém výběžku nad řekou Stropnicí - vybudovali Vítkovci ve 13. století středověký hrad, který r. 1615 zdědili Švamberkové. Dlouho si však hrad neužili. Město bylo obléháno císařským vojskem a po pádu pevnosti r. 1620 ho získal generál Karel Bonaventura Buquoy. Jejich rod zde žil víc jak 300 let – až do r. 1945. Zasloužili se však o rozvoj této oblasti a to, co zde za celá léta vybudovali, v současné době láká turisty.
Jedním z největších zajímavostí je hrad, který byl r. 2001 prohlášen za národní kulturní památku. Současná podoba je z konce 16. století, kdy musel být po požáru a následném silném zemětřesení opraven a nově opevněn. Buquoyové na hradě již nežili, měli tam svůj rodinný archiv, knihovnu, bydleli tam panští úředníci, sídlila tam lesní správa. Bydlelo se tam i po válce, své sídlo tam měla Lidová škola umění, bylo tam kulturní středisko a výstavní sály. V 80. letech 20. století hrad prošel obrovskou rekonstrukcí a dnes patří k nejnavštěvovanějším památkám jižních Čech.
Když přišli Buquoyové do města, usadili se v Panském domě, který využívali poslední Rožmberkové. Postupně vykoupili ostatní měšťanské domy na východní straně náměstí, kde si pro sebe upravili barokní rezidenci. Současná podoba je zhruba z r. 1718, kdy došlo i ke zvýšení domů. V té době byla rezidence spojena dřevěnou chodbou ve výši prvního patra se sousedním kostelem s. Petra a Pavla. Po dostavbě nového zámku zde byly služební byty vyššího personálu a vrchnostenské úřady. Po válce zde sídlil Lesní závod, měl zde kanceláře, byty i sklady. Objekt se neudržoval a chátral. V té době ho získalo město, z havarijního stavu ho zachránila nákladná rekonstrukce. Dnes je zde wellness hotel Rezidence a patří mezi národní Kulturní památky ČR.
V letech 1801 – 1810 si Buquoyové nechali vybudovat na východním okraji historického centra zámek s rozsáhlým romantickým parkem. Zámek je mohutná trojkřídlá budova. Byla vybavena cenným mobiliářem – jen jeho část je možno vidět ve sbírkách hradu. V 19. století byl zámek několikrát přestavován. Po r. 1945 zde bydleli řecké děti, později to bylo sídlo Střední zemědělské školy. Nyní je zámek zrekonstruován, není však veřejnosti přístupný, je zde Akademické a univerzitní centrum. Do anglického parku je vstup volný. Je to nádherný obrovský prostor, určený k procházkám i odpočinku.
Těměř v sousedství Rezidence je kostel sv. Petra a Pavla - pochází z r. 1284. Je to jedna z nejstarších staveb města. Během husitských válek došlo k jeho poškození. Současná gotická podoba je z r. 1590. V r. 1620 byla věž zasažena bleskem, následně zvýšena o jedno patro a zakončena renesanční lucernou. Od r.1726 má věž barokní cibulovitou báň.
Při kostele založil v r. 1677 Ferdinand Buquoy barokní klášter řádu Servitů. Již v r. 1681 se sem stěhovali první řeholníci. Po válce zde byly kasárna pohraniční stráže. V r. 1991 byl klášter vrácen řádu Servitů a je stále funkční. Údajně mají být možné prohlídky, ale pravděpodobně jen o prázdninách.
První generace rodu Buquoyů byly pohřbeny v hrobce pod kostelem Sv. Petra a Pavla. Vzhledem k zákazu pohřbívání uvnitř města si vybudovali v letech 1890 – 1892 novogotickou hrobku na východní straně nového hřbitova – najdete ho při silnici na hranice s Rakouskem. Je to patrová hrobka se zádušní kaplí. Z vnější strany je kamenný portál s hraběcím erbem, je zdobena mosaikou od Maxe Švabinského. V hrobce je pohřbeno 6 příslušníků rodu. Poslední majitel velkostatku Karl Georg Buquoy zemřel r. 1952 ve vězeňské nemocnici na Mírově. Do rodinné hrobky již pohřben nebyl.
Celé historické jádro města je městskou památkovou zónou. V bezprostřední blízkosti hradu je kovárna z roku 1719, kde byla obytná část, chlév, stodola a vlastní kovářská dílna. Kovářské řemeslo se zde provozovalo až do počátku 20. století. Pak se budova využívala už jen k bydlení. V r. 2000 získalo bývalou kovárnu město a zrekonstruovalo ji do původní podoby. Dnes je zde funkční historická kovárna, sbírka kovářského nářadí i výrobků.
Zachované jsou zbytky hradebních zdí z 2. poloviny 14. století a novější Dolní brána z r. 1829. Na západní straně náměstí je původně renesanční radnice z poloviny 16. století. V 18., ale i v 19. století byla barokně upravována. Kromě městského úřadu tam sídlí i městské informační středisko. Ve městě je několik historicky zajímavých domů.
Buquoyové nebudovali jen svá sídla a zámecký park, ale nedaleko od města v údolí říčky Stropnice vytvořili romantický krajinný park. Tento park z r. 1756 je známý pod jménem Terčino údolí. I tento park prošel rekonstrukcí, vede tam naučná stezka i turistická trasa a je možno se tam ubytovat nebo jen občerstvit. Je to další krásné místo k procházkám a odpočinku.
A pokud se nechce kochat jen památkami a chcete vyrazit i na delší trasu - pěšky nebo na kole, je zde řada možností - pěšky do Žumberku, na rozhlednu na Kraví horu, k příhraničním rybníkům nebo si na kole projet Novohradsko.