Nové Město na Moravě – historické centrum
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Nové Město na Moravě leží v severní části Českomoravské Vysočiny, na jižním okraji Žďárských vrchů. Nedaleko jsme byli na dovolené a tady jsme se jen na chvilku zastavili na našem výletu.
První osada zde byla založena kolem r. 1250 pánem Bočkem z Obřan, který založil i klášter ve Žďáře nad Sázavou. První písemná zmínka je již z roku 1267, kde je uveden název po zakladateli Bočkonov (Bočkov). R. 1293 se v listině krále Václava II. píše již o městečku Nové Město.
Jak se měnili majitelé, tak se měnila i podoba města. Počátkem 14. století zde byla postavena rozlehlá tvrz, která byla ve 2. pol. 16. století zbourána a r. 1589 si zde Vilém Dubský z Třebomyslic postavil renesanční zámek. Postavil zde i pivovar a pro svoji manželku hrádek. R. 1635 bylo Nové Město povýšeno na město, získalo svůj znak, ale majitelé se neustále měnili a samozřejmě se měnil i vzhled města.
Ve městě převládaly dřevěné domy. Po požáru r. 1801, kdy bylo zničeno 208 domů vč. kostela, se začalo ve městě se zděnou výstavbou.
Změna názvu na Nové Město na Moravě proběhla r. 1906, aby se Nová Města od sebe odlišila. Život ve městě ovlivnil na přelomu 19. a 20. století rozvoj lyžování , od r. 1951 se zde vyráběly lyže Sport.
Pravidelně a dlouhodobě se zde konají zimní závody. Závod Světového poháru v běžeckém lyžování Zlatá lyže je již minulostí, byl nahrazen závodem Světového poháru v biatlonu, který se zde již pravidelně koná každý rok. V r. 2013 se zde konalo dokonce i Mistrovství světa v biatlonu. K tomu účelu vznikl nový areál Vysočina aréna. V r. 2016 zde dokonce vytvořili nádrž na úschovu sněhu pro příští rok tak, jak je tomu i v zahraničí.
Zachovalé historické jádro je městskou památkovou zónou. Ozdobou města jsou sochy od místních rodáků Jana Štursy a Vincence Makovského.
My jsme do města přišli od severu. Nejdřív jsme viděli věž evangelického kostela. Je to novorenesanční stavba z r. 1898, která nahradila již nevyhovující modlitebnu z r. 1784. Kostel má půdorys kříže, sloupy i řada prvků v interiéru jsou v toskánském stylu. Z původní modlitebny je v kostele barokní stůl Páně. Kostel je kulturní památkou České republiky.
Na místě zbourané modlitebny byl postaven pomník Františka Josefa I.. Od vzniku republiky je na tomto místě busta Jana Amose Komenského.
Ale to už jsme se vydali na Vratislavovo náměstí, které je historickým jádrem města. Je to protáhlé náměstí tvaru nepravidelného obdélníka. Většina domů jsou jednopatrové z doby po požáru v r. 1801.
Dominantou náměstí je kostel sv. Kunhuty ze 14. století. Je to nejstarší stavba města, která se v průběhu dalších staletí rozšiřovala. Nejstarší část je gotický presbytář, ke kterému v polovině 15. století přistavěli chrámovou loď. Zvonici z r. 1499 přestavěli r. 1592 na věž. R. 1739 byla přistavěna jižní sakristie a severní přeměněna na tzv. Černou kapli. Okolo kostela byl až do roku 1801 hřbitov. Sgrafita na kostele jsou z počátku 20. století od zdejšího rodáka akademického malíře Karla Němce. Kostel je kulturní památkou České republiky.
Na západní části náměstí je informační centrum v budově původní renesanční Radnice. Budova je z r. 1555, kdy byly přestavbou spojeny dva měšťanské domy. V r. 1723 vyhořela a při opravě bylo přistavěno další patro a ozdobná věžička. Současná podoba je z r. 1803, kdy bylo celé náměstí po požáru r. 1801 přestavěno. Dne 25. října 1908 byly v budově otevřeny expozice Horáckého muzea. Dům do vlastnictví muzeum získalo až r. 1924. Byly provedeny vnitřní stavební úpravy, které se postupně prováděly až do r. 1950. R. 1938 Karel Němec vytvořil sgrafita městského znaku na věžičce. Z původní radnice se zachovala renesanční hala a vstupní kamenný portál. V muzeu je možné seznámit se s lidovou kulturou Horácka, s dějinami sklářství, železářství na Novoměstsku, s dějinami města i s historií lyžování.
Na stejné straně náměstí je i rodný dům sochaře Jana Štursy, který vytvořil velké množství soch, které ve městě najdete.
Další dům, který nás zaujal svými sgrafity, je hotel Panský dům. Je to jeden z nejstarších domů. Hostinec byl v domě již v polovině 17. století. I tento dům byl zničen při požáru r. 1801. Byl však znovu postaven a byl v něm zřízen zájezdní hostinec „U Zlatého jelena“. Později byl hotel znovu přestavěn a vyzdoben Karlem Němcem, který vytvořil sgrafita na průčelí, ale i v interiéru.
Na stejné straně náměstí je i původně renesanční zámek z r. 1589, který byl několikrát přestavěn a upraven do dnešní barokně klasicistní podoby. Z původní stavby se dochoval půdorys a klenby v přízemí. V současné době v zámku sídlí Horácká galerie, kde jsou díla nejvýznamnějších osobností regionu a kolekce hutního skla ze 60. a 70. let 20. století.
Na náměstí je řada soch i dalších zajímavých objektů. Zdejší památkovou zónou vede prohlídkový okruh se 22 zastaveními. O tom jsem se bohužel dozvěděla až doma. Takže pro ostatní – tady je odkaz:
http://www.nmnm.eu/mestska-pamatkova-zona-nove-mesto-na-morave.html-0
Kdo by se chtěl projít ještě trochu víc, tak mohu doporučit téměř okružní naučnou stezku Tři kříže. Je dlouhá 2,5 km, je na ní 5 zastavení - Svatojánka, Brněnka, Tři kříže, Trnka-Křivka-Němec, Horní Dvůr. Tři kříže jsou na kopci (674,9 m), jsou zdaleka vidět a je od nich pěkný výhled na panorama města. Dříve tam byla postavena kaplička jako vděk za záchranu před morem. Ta zanikla, r. 1680 tam proto byly postaveny tři dřevěné kříže, které byly r. 1832 nahrazeny opět dřevěnými kříži, ale na kamenných podstavcích. V r. 1928 byla od evangelického hřbitova ke Třem křížům vysázena javorová Alej smíření. Za každého mrtvého obyvatele z 1. světové války byl vysazen jeden strom. My jsme tři kříže viděli z dálky, ale až později jsme se dozvěděli, co to znamená.
Když píšu o Novém městě, musím napsat, že zde se narodila naše zlatá rychlobruslařka Martina Sáblíková.