Novoměstská radnice

Založena před rokem 1367, s pozdně gotickou věží a renesančním křídlem. Historií spjatá s husitským hnutím. Stojí v rohu Karlova náměstí.

Věž - dominanta Karlova náměstí byla dostavěna v roce 1456, je vysoká téměř 70 m a na Ochoz vede 221 schodů. Od 15. století věž plnila funkci protipožární „strážnice" pro Nové Město a později z ní hlásný vytruboval hodiny. Věž doznala stavebních úprav v letech 1520 - 1526 a následně 1559 - 1561, Ochoz a střecha byly opakovaně opravovány po zasažení bleskem (naposledy v roce 1876).

V prvním patře se nachází původně gotická kaple, později zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie a patronu české země sv. Václavovi. V roce 1722 byla přestavěna v barokním stylu, ze kterého se zachovala např. klenba uprostřed zdobená freskou alegorie Práva a Spravedlnosti, či vstupní profilovaný portál. Vdalších patrech věže jsou výstavní prostory, kde se konají tématické výstavy. Na východní straně věže je umístěn fragment řetězu, který kdysi sloužil k uzavření ulice: toto opatření mělo zajistit obyvatelům noční klid - zejména dřevěná kola povozů na vozovce byla značně hlučná.

Od roku 1760 je zde také zasazen český neboli pražský loket - etalon, míra, která byla zavedena včeském království již za Přemysla Otakara II. Zde si kupci mohli cejchovat své dřevěné míry, kupující si mohli zkontrolovat, zda jim byla naměřena správná míra. Na severní straně věže jsou vytesány dva znaky Nového Města.

Provozní doba: od května do řijna denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin

NOVOMĚSTSKÁ RADNICE V PRAZE

Novoměstská radnice je jednou z osmnácti národních kulturních památek v Praze. Její historie začíná brzy po založení Nového Města pražského Karlem IV. roku 1348. V průběhu staletí se stala Novoměstská radnice svědkem mnoha dějinných událostí - v pramenech je uváděna již v roce 1377. V roce 1419 se zde odehrála první pražská defenestrace - dav pod vedením Jana Želivského a Jana Žižky svrhl s oken purkmistra, dva konšely a několik měšťanů a zahájil tak husitskou revoluci. Ke druhé pražské defenestraci došlo na Novoměstské radnici v roce 1483 za náboženských a politických nepokojů v pražských městech, které přerostly v povstání a politický převrat. V roce 1518, kdy se Novoměstská radnice stala sídlem šestipanského úřadu, došlo k výrazné architektonické úpravě budovy; v roce 1559 vyhořela a její přestavba trvala až do roku 1561. V roce 1609 se zde sešli protestantští stavové, aby přiměli Rudolfa II. vydat Majestát zaručující náboženské svobody. V roce 1874, po sloučení pražských měst pod působnost jednoho magistrátu, se radnice stala sídlem trestního soudu a po roce 1859 zakoupilo radnici Presidium zemského soudu. Při dalších opravách v roce 1905 byly objeveny cenné zachované zbytky původní architektury, podle kterých rekonstruovali arch. Wiehl a Hilbert původní vzhled radnice.

Poslání radnice se během staletí měnilo. Z původně správního střediska Nového Města se radnice stala sídlem soudu a prostory byly využívány jako vězení. Na odsouzení zde například čekal v letech 1694 - 1695 vůdce chodské selské rebelie Jan Sladký-Kozina. Celopražskou pozornost si vysloužil proces s legendárním loupežníkem Václavem Babinským z roku 1839. Tzv. tiskové procesy z padesátých let 19. století přivedly do zdejšího vězení např. Josefa R. Vilímka, Vincence Vávru nebo Františka Bozděcha. V roce 1894 se zde konal politický proces s Omladinou, při kterém bylo odsouzeno přes 70 osob, mj. Alois Rašín a Stanislav Kostka Neumann.

Před celkovou rekonstrukcí, která začala v 70. letech minulého století, radnice jako pracoviště dopravního inspektorátu, nádvoří využívala Veřejná bezpečnost jako parkoviště a opravnu služebních vozů. Vsoučasnosti se na Novoměstské radnici konají výstavy, koncerty, divadelní představení a další kulturní a společenské akce.

Zřizovatelem příspěvkové organizace Novoměstská radnice je Městská část Praha 2.

Otevřeno denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin.

Karlovo náměstí 23, Praha 2 - Nové Město

www.nrpraha.cz