Novorenesanční zámek Tovačov

Město Tovačov se zámkem se nachází uprostřed mezi Prostějovem a Přerovem ve vzdálenosti asi 13 km na obě strany. První zpráva o Tovačově je z r. 1232, kdy se jako svědek uvádí Vok z Tovačova. Hrad v Tovačově se uvádí v zástavní listině krále Jana Lucemburského z r. 1321, ve které zastavil městečko a hrad Tovačov s dalším zbožím Jindřichovi mladšímu z Lipé. V r. 1327 král postoupil Tovačov Bernartovi z Lipnice, který držel hrad Cimburk u Korýčan, zatím co jeho bratr Ctibor hrad Cimburk u Městečka Trnávky. Od r. 1359 držel zástavou Tovačov Ctibor Tovačovský z Cimburka, který vodní hrad, obklopený bažinami a rybníky přestavěl ve vrcholně gotickém slohu. Po jeho smrti v r. 1398 zdědili jeho čtyři synové rozsáhlý majetek. Tovačov zdědil Albrecht a jeho potomci drželi Tovačov až do r. 1502, kdy vymřeli po meči. Členové tohoto rodu zastávali významná postavení v Markrabství moravském (zemský hejtman, hofrychtéř) a zúčastnili se mnoha bitev na straně husitů.

Král Jiří z Poděbrad v r. 1470 propustil tovačovské zboží z manství do dědičného držení a Ctibor Tovačovský z Cimburka ještě do konce 15. stol. hrad přestavěl na pozdně gotický zámek s raně renesančními prvky, opevněný hliněnými valy s nárožními rondely. V r. 1492 byla dokončena tzv. Spanilá věž nad průjezdem do zámku s portálem z maletínského pískovce, vysoká 96 m. Přestavba z této doby představuje nejstarší příklady přejímání italské renesance v architektuře, sochařství a kamenickém řemesle střední Evropy mimo Uhry. Po vymření rodu pánů z Cimburka po meči panství v Tovačově koupil v r. 1503 Vilém z Perštejna a na Helfštýně, nejvyšší hofmistr Království českého. Pernštejnové postavili východní zámecké křídlo, dokončili výstavbu obranného systému zámku, upravili jižní renesanční křídlo, rozšířili zámeckou knihovnu, vnitřní prostory vyzdobili novými malbami a kolem zámku založili park.

Jan z pernštejna prodal v r. 1597 Tovačov Štěpánovi Illésházymu z Illésházu na Pezinoku a Trenčíně, ale již v r. 1600 panství prodal bratrům Vejkartovi a Karlovi ze Salm-Neuburku, kteří si v Tovačov zvolili za své sídlo. Salmové provedly na zámku další stavební úpravy. Zrušili zámecký kostelík sv. Jana Křtitele a postavili osmibokou kapli a mimo jiné také opravili městské a zámecké hradby. Za 30leté války se zámek v Tovačově ubránil švédským vojskům i když město lehlo popelem a bylo zpustošeno i panství. Po Salmech drželi v letech 1715-1763 Petřvaldští a po nich hrabata z Kuenburgu, kteří nechali postavit v r. 1766 nové křídlo a v parku barokní kašnu, která symbolizuje Soutok Bečvy a Moravy, sochu sv. Jana Nepomuckého od olomouckého sochaře Davida Zirna, na valech u zámku sochu knížete sv. Václava, ale v r. 1783 zámek i s věží poškodil požár a zámek byl jen provizorně opraven a chátral. Hrabě František z Kuenburgu v r. 1887 prodal panství průmyslníkovi rytíři Davidovi Gutmannovi a Gutmannové, kteří drželi Tovačov až do r. 1939 zámek důkladně opravili, v r. 1890 přistavěli schodiště ve vídeňském slohu a výstavbou nového renesančního křídla dali zámku dnešní podobu.

Po 2. světové válce zámek spravoval MěstNV Tovačov a využíval jej pro kulturní a správní potřeby města. V prostorách předzámčí byla umístěna lidová škola umění. Na zámku jsou 2 vyhlídkové okruhy, Tovačovské muzeum a také obřadní síň.

Novorenesanční Zámek Tovačov dnes stojí na místě bývalého gotického vodního hradu, o němž je první písemná zmínka z počátku 14.století. Ovšem ještě před hradem zde stála vodní tvrz postavená zřejmě na počátku 12.století.

Ve 14.století zdejší panství vlastnil král Jan Lucemburský, který potřeboval peníze a proto hrad zastavil Jindřichovi z Lipé a po nich ho získal rod Cimburků. Majetkem tohoto rodu zůstal hrad až do roku 1502 a zapsal se do podoby Tovačovského zámku velmi výrazně. Nejdříve na konci 14.století Ctibor Tovačovský provedl rozsáhlou přestavbu ve stylu vrcholné gotiky a za něho byla postavena také více než 90 metrů vysoká věž, která je dominantou zámku. Za posledních Cimburků bylo započato s přestavbou hradu na renesanční zámek, kterou dokončili už Pernštejnové v 16.století. Ti z hradu udělali mohutnou raně renesanční pevnost, současně však splňující soudobé nároky na pohodlné bydlení. Za Salm-Neuburgů pak následovaly barokní úpravy, které ukončila třicetiletá válka. Zámek utrpěl velké škody - nejprve v roce 1619, když jej vydrancovalo vojsko generála Buchheima, a poté roku 1643, kdy jej dobyla švédská armáda generála Torstensona.

V 17. a 18. století byl hrad přestavěn na pohodlné šlechtické sídlo. Na konci 19. století mu dali konečnou podobu Gutmannové, za jejichž držení přibylo novorenesanční křídlo. Dnes je zámek v majetku státu.

Zámek má čtyřkřídlou dispozici kolem nepravidelného dvora, který lemují budovy, lišící se od sebe vzhledem i výškou, podle toho ve které době vznikly. Okna s mramorovým ostěním jsou příkladem raně renesanční italské architektury. Východní křídlo postavili v pozdních renesančních formách Pernštejnové. V baroku byla vystavěna ve 2. patře severního traktu osmiboká kaple se segmentovou kupolí. Interiéry mají jednak renesanční a jednak barokní výpravu. Pozoruhodný je Rytířský sál. Zajímavostí je schodiště ve stylu Vídeňské opery v interiéru Vídeňského křídla. Lze vystoupat na věž, ze které je nádherná vyhlídka. V Zámeckém parku je barokní kašna z 18. století.

Prohlídka:

S průvodcem (Č, A, N) 60 min, nejvíce 45 osob. Věž samostatně.

Vstupné:

běžné vstupné – 60,- Kč

rodinné vstupné – 130,- Kč (dva dospělí + dvě děti do 15 let)

zlevněné vstupné – 30,- Kč (studenti, důchodci, osoby se ZPS)

vyhlídka z věže – 20,- Kč (děti do 15 let pouze v doprovodu s dospělou osobou)

děti do 6 let – zdarma (v doprovodu dospělé osoby)

Návštěvní doba

http://www.castles.cz/zamek-tovacov/