Nový hrad u Adamova

Zříceniny rozsáhlého gotického hradu Nový hrad se nachází na vysokém a strmém ostrohu obtékaném řekou Svitavou jižně od Blanska v Jihomoravském kraji. Areál hradu se skládá ze 2 částí, které jsou od sebe vzdálené 200 metrů. Z hradního jádra, dnešního Starého hradu, se dochovaly pouze příkopy, zbytky základového zdiva paláce a hradeb a torzo věže. Návštěvníci si na Novém hradě mohou prohlédnout expozice Mučírna a Zbrojnice s funkčními replikami.

Historie

Původní panské sídlo, dnes nazývané Starý hrad, založili zřejmě počátkem 14. století Ronovci. Poprvé se připomíná v roce 1381, kdy ho vlastnil markrabě Jošta. Později jej získali do zástavy páni z Boskovic, kteří hrad před rokem 1460 vyměnili s pány z Kunštátu za Hrad Svojanov. V bojích s Matyášem Korvínem byl hrad dlouho mocnou oporou krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1470 jej však uherské vojsko přece jenom dobylo. Matyáš pak hrad zastavil svému příznivci Dobešovi Černohorskému z Boskovic a jeho bratrovi Benešovi. Ti pobořený objekt opravili a v místě jednoho z obléhatelských stanovišť postavili kamenné předsunuté opevnění ? zárodek dnešního Nového hradu. V roce 1604 přešel hradní areál sňatkem na rod Lobkoviců. Za třicetileté války hrad dlouho odolával obležení Švédů, nakonec jej však Švédové v roce 1645 dobyli. Hrad pak už zůstal v sutinách, jeho jádro, dnešní Starý hrad, nebylo nikdy obnoveno a podlehlo naprosté zkáze. Další zprávy o lokalitě se pak týkají již jen předsunutého opevnění, dnešního Nového hradu, ležícího 200 metrů od Starého hradu. Nový hrad byl postupem času obnoven a stal se obydlím panských myslivců. Po důkladné opravě v roce 1703 se zde skladovaly zbraně. V letech 1805 ? 1807 byl celý hradní areál romanticky přestavěn a upraven na lovecký hrádek, doplněný o vysokou válcovou věž a obytný objekt. V roce 1842 byla při stavbě železničního tunelu přímo pod hradem výrazně snížena původní osmiboká věž (hláska). V roce 1923 se Nový hrad stal majitelem Školního lesního podniku Křtiny, který jej využíval jako byty. Do 50. let minulého století zde byl i hojně navštěvovaný výletní hostinec. Poté byl však objekt opuštěn a postupně chátral. V roce 1990 jej získala 21. ZO Českého svazu ochránců přírody v Brně, která si dala za cíl dokončit pseudogotickou dostavbu hradu a instalovat zde netradiční expozici válečnictví a života v 15. století.

Pověst

K Novému hradu se váže několik pověstí. Jedna z nich vypráví o zlé hradní paní, která nechala ze žárlivosti popravit krásnou dívku na nedalekém místě zvaném Kolohnát. Za to byla potrestána a zemřela hrůzou, když ji navštívil duch umučené dívky. Nejznámnější příběh, který má reálný základ, říká, že dobytí hradu v roce 1645 umožnil Švédům jistý Vavřinec Vokoun z Olomučan, který jim ukázal tajnou stezku ke hradu. Švédové nic netušící obránce hradu přepadli a Nový hrad bez boje obsadili. Obrovská kořist byla odvezena ve 20 vozech do švédského ležení před Brnem, hlavní věž byla pobořena a hrad byl vypálen. Shořelo zde velké množství knih, listin a na pergamenech psaných privilegií. Jak pověst praví, Vokoun byl za zradu svržen do nedaleké propasti, která se nazývá Vokounka. Existenci Vokouna se nepodařilo potvrdit, a zdá se, že švédského plukovníka Kallenberga s 500 muži dovedl tajně k hradu český emigrant Šlejnic, bývalý majitel blanenského panství. Na spáleništi vyhořelého hradu našli vranovští řeholníci neporušenou zázračnou sošku Panny Marie.

Hned na úvod je potřeba uvést o Novém hradu velmi zásadní informaci. Jedná se o místo hezké, příjemné a nepředstavitelně romantické. A čím více jste ochotni upadnout do nekonečné náruče sličné královny Fantazie, tím lépe pro Vás. Tady si může každý prožít svůj vlastní Nekonečný příběh a občas jsem se ohlížel přes rameno, jestli na mě nevybafne rytíř Godefroy z Návštěvníků nebo nějaký jiný statečný středověký rek. A přitom je Nový hrad u Blanska (někdý bývá nazýván též Nový hrad u Adamova nebo Nový Ronov) vlastně jen – víceméně – malou zříceninou (slovo zřícenina je ovšem v tomto případě hodně zavádějící) pozdně gotického hradu, která je několika málo (hlavně jedním, ale bývá uváděn celý Český svaz ochránců přírody) nadšenci již od roku 1990 opravována do podoby, kterou měla - coby hrdá hradní pevnost - v dobách své největší slávy. I když i do této podoby se přidává hodně toho romantična. Mnohý historik možná zapláče, ale jedná se skutečně o jeden z „nejmilejších a nejromantičtějších“ hradů na Moravě. Takže je to tak snad i správné …

Hrad na hřebeni mohutného ostrohu nad řekou Svitavou je z historického hlediska takřka novostavbou, protože podle některých pramenů vznikl až koncem 15. století. S datací vzniku i odhalováním historie této krásné památky je to jako s dobýváním půvabné ženy. A čím více se člověk snaží dozvědět, tím více se naplňuje ono známé „vím, že nic nevím“. Podle všeho zde totiž dochází k promíchání dat a informací o několika hradech v této oblasti, např. Starého hradu u Adamova (který snad byl původně nazýván také Novým hradem), Vildenberka, Čertova hrádku u Olomučan nebo Ronova. Pokusme se nyní bez větších šrámů proplout mezi zrádnými útesy řeky paní Historie …

Původně zeměpanský hrad byl zřejmě postaven – jako strážce blanenského údolí - již ve 14. století. Zmiňován je v roce 1381 jako majetek markraběte Jošta, který jej na přelomu 14. a 15. století zastavil Vaňkovi Černohorskému z Boskovic. Poté hrad získal král Václav IV., který jej opět zastavil pánům z Boskovic. Ten pak v jejich majetku zůstal až do roku 1597, kdy jej dědictvím získali Lichtejštejnové. V roce 1470 – kdy se nacházel v majetku pánů z Kunštátu - byl dobyt vojsky uherského krále Matyáše Korvína, následně jej obnovují – roku 1493 - bratři Černohorští z Boskovic, kteří zde – snad na místě jedné z původních bašt - vytvořili skutečnou „novou“ hradní pevnost. Ta je však roku 1645 změněna na zříceninu, protože ji – údajně díky opilosti strážců hradu (nebo zásluhou lsti a zrady – ani tady se totiž historikové neshodují) - dobyli a vypálili Švédové. Shořela prý i velká knihovna a množství pergamenů. Zřícenina hradu je částečné opravena – z obavy před útoky Turků - v roce 1655 a roku 1706 byla postavena nová věž, která musela být snížena při budování železnice v roce 1842. Počátkem 19. století se z hradu stává lovecké sídlo Lichtenštejnů a o století později je upraven romanticky. Od roku 1918 přechází hrad do majetku státu (Školní lesní podnik Křtiny) a ještě v 50. letech minulého století zde funguje výletní hostinec. A pak již hrad jen chátrá a pustne.

Dnešní hrad s válcovou a hranolovou věží tedy stojí v místě předsunutého Předhradí Starého hradu a zůstal uzavřeným gotickým areálem, postaveným na půdorysu nepravidelného mnohoúhelníka. Stále můžeme obdivovat mohutné hradby, hluboké hradní příkopy, parkán, mohutnou polygonální věž i její štíhlou okrouhlou schodištní sestřičku, hlavní palác i vstupní západní bránu s „padacím“ mostem, nápisem „Dobeš a Beneš z Boskovic a z Černé Hory“, letopočtem 1493 i se znaky pánů z Boskovic a jejich manželek.

Jak již bylo uvedeno, zřícenina je od roku 1990 postupně rekonstruována do pseudogotické podoby hradu 15. století. Před očima užaslých návštěvníků se tak pomalu objevují všechny obranné prvky, obnovený hradní palác, dostavěná schodišťová věž, zrekonstruována strážní věž i vstupní brána. Ale rekonstrukce takového hradu je také takovým nekonečným příběhem. Je třeba dostavět obrannou věž nebo dobudovat vnitřních hospodářské budovy a jejich vybavení. Hradní restaurace již vybavena je. A takové ty běžné věci - jako je pivo a klobása – zde, samozřejmě, pořídíte už nyní. Dají se zde koupit i nějaké pohlednice (s razítkem), jen tu s pravděpodobnou rekonstrukcí podoby Nového i Starého hradu s erbem Vaňka mladšího z Boskovic zrovna neměli. Já ji ale mám a přikládám ji také do fotogalerie.

Hrad je tedy rekonstruován - dle projektové dokumentace, schválené Krajskou památkovou péčí Brno - do své podoby období vrcholné gotiky 15. století, se všemi věžemi a obrannými prvky. Od zmíněného roku 1990 byl již kompletně obnoven hradní palác (zbudováno vnitřní zdivo, sklepní místnost, podlahy, stropy, zastřešení), dostavena schodišťová věž (60 ks prefabrikovaných schodů, zastřešení), kompletně rekonstruována strážní věž (dostavba Strážnice a ochozového patra, zastřešení) a předbraní. Toto vše bylo dokončeno zřejmě již na počátku 21. století a v současné době se pokračuje v dostavbě hlavní obranné věže tzv. Osmihranky. Průběžně s těmito stavebními pracemi pokračují i dokončovací práce na interiérech hradu, zejména v obranné věži (2. patro - rytířský sál, 3. patro - alchymistická dílna), výstavba hlásky, zpevňování a obnovování hradebního zdiva s ochozem i vybudování vnitřních hospodářských staveb s řemeslnickými dílnami. Již dnes však můžete navštívit mučírnu, Strážnici nebo zbrojnici.

Nový hrad, nacházející se v katastru obce Olomučany, se díky své romantické podobě stal i úspěšnou filmovou star. Natáčel se zde film „V erbu lvice" o Zdislavě z Lemberka (1994) a pohádky „O králi, hvězdáři, kejklíři a třech muzikantech (1996), Tajemství Lesní země (2006) a Sněžný drak (2011). A údajně pronájem hradních prostor filmařům nebyl z ekonomického hlediska až tak výhodnou investicí …

„Zřícenina“ Nového hradu se nachází na území přírodní rezervace „U Nového hradu“ a je přístupná za dobrovolné vstupné, které se občas stejně někdo pokusí ukrást, stejně jako cokoliv, co zavání značkou Cu (včetně kabelu pod proudem, na který šli dotyční se sekyrou). Nejkratší cesta k hradu vede po červené TZ od Kateřinského mostu. Nejpohodlnější cesta zase z obce Olomučany, rovněž po červené. A ještě drobné upozornění: musíte počítat s tím, že část hradu bude ještě dlouho připomínat staveniště a že psi „na volno“ nebudou vpuštěni.