Nový Hrozenkov
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Nový Hrozenkov leží na východě od města Vsetín. Obcí protéká řeka Vsetínská Bečva, do které se na území obce vlévá potok Brodská a potůček Vranča. Nový Hrozenkov se rozkládá v údolí, na severní straně lemované Vsetínskými vrchy a na jižní straně potom Javorníky. Obcí prochází železniční trať ze Vsetína. Do katastru obce patří chaty a chatové osady rozseté po stráních okolních kopců. K nejvyšším vrcholům zvedajícím se nad obcí náleží ve Vsetínských vrších Tanečnice ( 911 m.n.m.) a v Javorníkách Stolečný vrch ( 961 m.n.m.). Nedaleko obce je přírodní nádrž Na stanoch o rozloze 9,5 hektarů, která je využívána jako koupaliště. Z Nového Hrozenkova vede spojovací silnice s osadou Kohútka-Portáš. V této osadě je vyhledávaný lyžařský areál. Najdeme tady řadu sjezdovek různého stupně obtížnosti a příslušné lyžařské vleky. Přímo v Novém Hrozenkově jsou vybudovány dvě dlouhé sjezdovky v údolí Vranča. Pro svou polohu a blízkost lyžařských středisek je obec vyhledávaným rekreačním střediskem. Z obce vede řada značených turistických tras, které mohou využít pěší i cyklisté. Údolím Vranča se vydáme kolem Kotliny ( 805 m.n.m.) na vrchol Kohútka ( 913 m.n.m.) a dále po hřebenech na Stolečný vrch. Druhým směrem z Kohútky dojdeme přes vrchol Nad Polanou ( 875 m.n.m.) na Malý Javorník ( 878 m.n.m.). Malebným údolím Brodská a Malé Brodské pak dorazíme kolem Papradného ( 750 m.n.m.) na Tanečnici. Můžeme se také vydat údolím Hrubé Brodské a dojdeme kolem Provázkových chlévů do osady Šverhovna.
Hisotrie
První zmínka o obci je z roku 1644. Nový Hrozenkov vynikl z pasekářských osad roztroušených po okolních kopcích. Původně se obec jmenovala Nová dědina, který byl brzy změněn na Rozinkov podle jména manželky majitele vsetínského panství. Od 18. století byl používán název Hrozenkov a později Nový Hrozenkov. Od 17.století se v okolí obce rozšíril chov ovcí. Ve druhé polovině 17. století pracovala na okraji obce sklářská huť a později vznikla sklárna. Nový Hrozenkov byl chudá obec. Chudoba byla ve druhé polovině 19. století příčinou vystěhování tisícovky obyvatel do Ameriky. Roku 1789 byl ve středu obce postaven kostel svatého Jana Křtitele s cenným interiérem. V obci se dochovaly roubené chalupy na kamenné podezdívce z první poloviny 19. století. V jedné z těchto chalup je památník umělce Antonína Strnadla, známého malíře Valašska. Roku 1882 byla v obci vybudována knihovna, která patří k nejstarším na Valašsku.