Nýznerovská hornatina – Špičák 957 m
Obecně řadíme Rychlebské hory k Jeseníkům, přesněji k oblasti zvané Jesenická soustava. Kdysi se tomu seskupení obecně říkalo Východní Sudety, ale od jisté doby je slovo Sudety vnímáno skoro jako sprosté slovo, ačkoliv jeho původ má své kořeny v nějakém keltském nářečí, ale v novodobé historii tak dostalo nechvalná nádech.
Ačkoliv Rychlebské hory tvoří poměrně rozsáhlé území, mnozí považují za ty pravé Rychleby jen tu část, která se táhne od Smrku podél státní hranice k severozápadu a spoluvytváří hranici Javornického výběžku. Nicméně nejvyšší část pohoří se táhne na východě od Pomezí na západ ke Kladskému sedlu a říká se jí Lipovská (nebo Hornolipovská) hornatina, ale nic naplat, Hrubý Jeseník i Králický Sněžník je tu moc blízko. Východně od Pomezí pokračují Rychleby Sokolským hřbetem, s nejvyšším Studničním vrchem (992 m).
Již prvně zmíněný pohraniční hřeben severně až severozápadně od Smrku horopisně končí až za Kovadlinou, od sedla Peklo navazuje podcelek zvaný Travenská hornatina. Proč Travenská, zjistíme pohledem do mapy, skoro na konci, tedy na severu objevíme osadu Travná, která tuto část pohoří pojmenovává.
Ale jak je to obvyklé, i Travenská hornatina se dočkala členění na další podcelky. Hned ta navazující za sedlem Peklo je její nejvyšší částí a její dominantou je hora s celkem vše říkajícím názvem Špičák. Svou výškou 957 m už nepřesahuje hranici 1000 m, ale z definice víme, že hornatina se rozlišuje tehdy, když rozdíly v absolutních výškách na vymezené ploše přesahují 600 m. To tu naštěstí platí, když vezmeme úvahu, že úpatí této části pohoří můžeme hledat někde u Žulové, kde potok Vidnávka protéká pod úrovní 350 m n.m.
Samotný Špičák je poněkud předsunut pod průběh hraničního hřebene a tvoří dobře rozeznatelnou dominantu kraje viditelnou už od Vápenné, od Žulové nebo Skorošic, klidně i k Vlčicím a od celé roviny k Vidnavě.
Špičák je považován za nejvyšší vrchol Nýznerovské vrchoviny- Tady v pojmenování vidíme známou vesničku, spíše osadu spadající pod Žulovou. Nýznerov je samozřejmě všeobecně znám díky vodopádům na Stříbrném potoce.
Jak prozrazuje tabulka na vrcholu Špičáku, geologický podklad tvoří sněžnická rula (nebo sněžníkovská). Bohužel se to nedá moc poznat, protože tu nevystupuje na povrch nějaký výraznější skalní útvar, spíš nějaký šutr. A ačkoliv z vrcholu není ani žádný výhled, výstup k vrcholu si zaslouží, už jen proto, že od hřebenové trasy to není daleko a pěšinou se žlutou TZ jde o poměrně snadný úkol, daleko obtížnější je spíš samotný výstup, převážně se chodí ze Skorošic červenou TZ.
Přidat do oblibených uživatelů
Skorošice
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Nýznerovská hornatina – Špičák 957 m
