Obrázky z Ústí nad Labem – Severočeské divadlo opery a baletu

Turistické cíle • Dům, budova

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (20 fotografií)

Budova Severočeského divadla se nachází na Lidickém náměstí, západně od centra města. O stavbě divadla bylo rozhodnuto měšťanským zastupitelstvem roku 1906. Stavební práce se započaly o dva roky později a byly prováděny podle plánů vídeňského architekta Alexandra Grafa.

Byla to doba, kdy ještě uměli stavět dobře a rychle. Tudíž bylo divadlo, postavené v pseudobarokním slohu, slavnostně otevřeno 21. září 1909. První návštěvníci mohli vidět Grillparzerovu hru Sapfó s Marií Pospíšilovou v hlavní roli. Tato dáma se pohybovala nejenom na jevišti, ale také v prvních letech divadlo řídila.

Velmi dobrou úroveň však překazila První světová válka. Ne však na dlouho. V roce 1918 bylo městem Ústí nad Labem zřízeno ústecké divadlo jako stálá scéna. Repertoár tvořila díla známých světových autorů, která brzy doplnila i česká díla (opery Dráteník a Prodaná nevěsta).

Rok 1938 znamenal nejenom konec českého divadelního života v Ústí nad Labem, ale i konec rozkvětu kvalitního německého divadla. S prodlužující se válkou přišly také finanční problémy, a tak v roce 1944 bylo divadlo zavřeno. Naštěstí bombardování města v roce 1945 divadlo přežilo.

Po válce přešlo divadlo pod českou správu. Prvním poválečným představením v ústeckém divadle byla Prodaná nevěsta v provedení teplického Divadla severu. Následně zde vznikl činoherní soubor, který jako svou první premiéru uvedl Tylovu Fidlovačku. Po první sezóně byl ale činoherní soubor Městského divadla v Ústí nad Labem zrušen a v srpnu 1946 byla zřízena Ústecko-Karlovarská zpěvohra. První premiérou byl Smetanův Dalibor, uvedený 16.8.1946 v Karlových Varech a 28.9.1946 v Ústí nad Labem.

Od začátku sezóny 1947–1948 se ústecké divadlo hledalo. Nejprve mělo svůj operní a operetní soubor a balet, aby byla následně divadla v Ústí, Teplicích a Mostě sloučena pod jedno ředitelství v Teplicích. Ústecké divadlo se opět osamostatnilo na začátku sezóny 1952–1953 a brzy získalo významné postavení v síti československých divadel.

V roce 1967 byla zahájena rozsáhlá renovace ústeckého divadla, jejíž součástí bylo provedení přístavby administrativní části divadla a nová fasáda budovy. V roce 1972 bylo k divadlu administrativně přičleněno Činoherní studio, které takto fungovalo až do roku 1991.

V roce 1987 byla zahájena generální rekonstrukce a dostavba divadla, jehož součástí bylo i restaurování exteriéru a interiér historické budovy se zřetelem na udržení památkové podstaty a identického výrazu pseudobarokního divadla, vyzdobeného secesním dekorem a mnoha uměleckořemeslnými výtvory. Výzdoba interiéru byla navíc obohacena o umělecká díla současných výtvarníků včetně malby na železné oponě.

Rekonstruované kulturní stánek byl pod názvem Městské divadlo Ústí nad Labem znovuotevřený 8.října 1993. Stal se tak opět sídlem operního a baletního souboru i důstojným centrem kulturně společenského života města Ústí nad Labem.

My jsme navštívili divadlo, které se od roku 2004 jmenuje Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem, v poslední den roku 2023 a shlédli tady pohádku o chudé dívce, ze které se stane princezna, operetu My Fair Lady. Moc se nám představení líbilo. A silvestrovský dárek v podobě lahvinky sektu také nebyl špatný nápad.

Při toulkách po Ústí nad Labem mě zaujalo následující:

Ústí nad Labem a Jan Laban: https://www.turistika.cz/mista/obrazky-z-usti-nad-labem-a-jan-laban/detail

Ústí nad Labem, Mariánská skála a podskalské víno: https://www.turistika.cz/mista/obrazky-z-usti-nad-labem-marianska-skala-a-podskalske-vino/detail

Ústí nad Labem a Pivovar Na Rychtě: https://www.turistika.cz/rady/obrazky-z-usti-nad-labem-pivovar-na-rychte/detail