Loading...
Na panelovém sídlišti v olomouckých Nových Sadech nás čeká překvapení v podobě půvabné mariánské kaple, kterou navíc obklopuje pozoruhodný soubor barokních soch, které většinově pocházejí z I. třetiny 18. století a které sem byly přemístěny z různých částí hanácké metropole. Všechny tyto sochy jsou památkově chráněny již od května roku 1958, a to jak samostatně, tak v rámci souboru – tak trošku nespravedlivě nazvaného - Kaple Panny Marie se sochou Boha Otce.
Nejstarší z nich je socha sv. Šebestiána, která pochází z roku 1720. Tato barokní kamenná socha stojí na vysokém podstavci a je považována za kvalitní sochařské dílo z olomoucké produkce. Socha sv. Jana Nepomuckého vznikla v roce 1728 a také u ní se hovoří o kvalitní práci olomoucké dílny. Tato pískovcová socha dosahuje spolu s třístupňovým podstavcem výšky přibližně 3 m. Samotná socha byla vysoká asi 110 cm, ale postupně přišla o hlavu i levou ruku. Světec je zde zpodobněn v tradičním kněžském oděvu, s krucifixem v pravé ruce. Na hranolovém soklu podstavce je umístěn reliéf s Madonou a nápis.
Také socha sv. Judy Tadeáše pochází z roku 1728 a i ona je kvalitním sochařským dílem z olomoucké produkce. Socha je zhotovena z pískovce a s podstavcem je vysoká něco málo přes 4 m. Na hranolovém podstavci zde v kontrapostu stojí prostovlasá postava světce v dlouhém nařaseném šatu a s pláštěm přes ramena. Pravou rukou se opírá o mohutný kyj, v pozdvižené levici drží medailon s hlavou Krista. Nejmladším dílem celého souboru je socha Boha Otce pocházející z roku 1751. Bůh je zde zpodobněn jako trůnící na oblacích a jinak pro tuto sochu platí totéž, co pro všechny předchozí. Tato socha však zřejmě stojí stále na tomto místě, takže sousední kapli provází téměř celou její existenci.
Soubor barokních soch na Rožňavské ulici ještě doplňuje podstavec klasicistního kříže z roku 1832. Samotný kříž je však zřejmě nenávratně ztracen.