Ondřejský hřbitov v Bratislavě

Hrob obrozeneckého novináře Ignáce Gessaye  •  Fotografie (3)  • Foto: Kebrach

Vstoupit do fotogalerie (3 fotografií)

Hrob Vavro Šrobára a jeho rodiny

Památník "bratislavského Robinsona" Carla Jettinga. Místo původního hrobu dnes není známé.

Vstoupit do fotogalerie (3 fotografií)

K oázám klidu v centru Bratislavy, kam si místní rádi zajdou alespoň na chvilku odpočinout od ruchu města, patří i Ondřejský hřbitov (nebo-li cintorín), nepříliš vzdálený od autobusového nádrží Mlýnske Nivy, kam přijíždějí i autobusy z Prahy.

Po upravených cestičkách se lze příjemně projít v létě i v zimě a při chůzi potěší náš zrak krásně vyvedené náhrobní kameny, které si kdysi nechávali zhotovit příslušníci zdejší honorace. Je hezké vidět, že hrobům je stále věnována náležitá péče, a nápisy staré leckdy i více než sto let jsou stále dobře čitelné. Nebo lépe řečeno rozpoznatelné, neboť mnohé nápisy jsou vyhotoveny v němčině či v maďarštině, čímž dokládají historický vývoj Bratislavy a zrcadlí národnostní složení tehdejších bohatších vrstev obyvatelstva. Z osobností, které zde spí svůj věčný spánek, budou českým návštěvníkům známá alespoň jména Július Satinský a Vavro Šrobár, kterého si v učebnicích dějepisu připomínáme jako jednoho z „mužů 28. října“. Zmínit se sluší ale také alespoň Ignáce Gessaye, novináře působícího ještě před vznikem samostatného Československa mezi krajany v Americe, či Henryho Prügera, stavitele luxusního bratislavského hotelu Carlton, který dodnes najdeme v těsném sousedství staré budovy Slovenského národního divadla. Tento hotel hostil ve svých zdech mj. Thomase Alvu Edisona, Alfreda Nobela či Theodora Roosevelta a ve svých vzpomínkách se o něm zmiňuje i Jules Verne. A přehlédnout byste rozhodně neměli památník Carla Jettinga, kterého i oficiální informační tabulka u hlavního vchodu na hřbitov označuje titulem „bratislavský Robinson“. Tento dobrodruh, žijící v 18. století, se během svého života několikrát plavil podél břehů Afriky, opakovaně byl zajat otrokáři a následně opět z otroctví vysvobozen, ale hlavně měl při jedné ze svých plaveb strávit několik měsíců na blíže neurčeném ostrově kdesi u afrických břehů poté, co jeho loď padla za oběť bouři. Teprve po dlouhé době se mu podařilo přilákat pozornost jedné z okolo plujících lodí a dostat se zpět do civilizace. Je škoda, že historkami z cest jen bavil své posluchače po hospodách a knižně vyšel jeho příběh až sedm let po jeho smrti, navíc ještě anonymně, takže se dnes toho, co Jetting skutečně zažil a čím svá vyprávění později přikrášlil, nejspíše nedopátráme.

Až vás procházka mezi hroby vyčerpá či se zase budete chtít vrátit zpět mezi živé, není nic jednoduššího než zamířit do vedlejší Medické zahrady a v útulné kavárničce s prostým názvem „Domček“ se občerstvit šálkem kávy, čaje či čokolády, případně i něco zakousnout.

Autor: Kebrach

Další články autora: 33

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli