Opočno-zámek

Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek

Opočno-zámek-arkádové nádvoří, jižní křídlo-Foto:Ulrych Mir. • Fotografie (27) • Foto: hanakzhor

Vstoupit do fotogalerie (27 fotografií)

Opočno-zámek-západní křídlo z nádvoří u jízdárny-Foto:Ulrych Mir.

Opočno-zámek-arkádové nádvoří s plastikou jelena-Foto:Ulrych Mir.

Vstoupit do fotogalerie (27 fotografií)

Opočno se v Kosmově Kronice české připomíná v r. 1068 jako knížecí hrad, chránící odbojné účastníky sněmu na Dobeníně. O založení hradu a jeho historii do r. 1350 nejsou spolehlivé zprávy. V r. 1350 je uváděn jako majitel panského hradu na ostrožně nad Zlatým potokem Mutina Drslavic z Dobrušky, jeho potomci později používaly také přídomku z Opočna. V r. 1425 byl hrad husity dobyt a pobořen. Přestavbu částečně opraveného gotického hradu zahájil po r. 1527 majitel Opočna, Zdeněk Trčka z Lípy a na Vlašimi a dokončil v r. 1569 Vilém Trčka z Lípy a na Veliši výstavbou rodinné hrobky. Byly odstraněny zbývající části gotického hradu a zachovala se jen válcová bašta. Původní půdorys hradu byl pro stavbu zámku rozšířen o bývalý příkop, oddělující vlastní hrad od předhradí.

Opočno-zámek-západní křídlo z nádvoří u jízdárny-Foto:Ulrych Mir. • Foto: hanakzhor

Zámek byl vybudován na obdélníkovém půdorysu kolem arkádového nádvoří. Na jihovýchodní straně, nad údolím Zlatého potoka bylo nádvoří uzavřeno spojovacím traktem. Celá stavba byla zdobena sgrafity a doplněna renesančními štíty a průčelní věží nad hlavním vchodem. Od města byl zámek chráněn příkopem s padacím mostem. Postupně byly u zámku vybudovány hospodářské budovy s konírnou a pivovarem. Vilém Trčka z Lípy, který si zvolil Opočno za své rodové sídlo, byl v r. 1562 povýšen do panského stavu. Na základě jeho závěti se Opočno stalo majetkem pánů ze Žerotína, ale sňatkem Johanky ze Žerotína s Jaroslavem Trčkou z Lípy a na Ledči se Opočno vrátilo opět pánům Trčkům z Lípy. Za válek s Turky zemřel v r. 1596 v zajetí Vilém Trčka a na následky zranění u Bělehradu v r. 1601 Kryštof Jaroslav Trčka. Dědicem se stal Jan Rudolf Trčka z Lípy, který opočenské panství spolu se svojí chotí Marií Magdalenou z Lobkovic velmi rozšířil zkupováním konfiskovaného majetku, ale také majetek přímo od emigrantů. V r. 1628 se opočenské panství stalo ohniskem rozsáhlého selského povstání, které využilo zkušenosti zběhlých vojáků a postupně dobyli města Opočno, Náchod a Nové Město nad Metují i se zámkem. Chystali se zaútočit i na Hradec Králové, ale při dvou ozbrojených střetnutích u Hradce Králové a Dobrušky bylo povstání oddíly Dona Martina de Huerty a Albrechta z Valdštejna potlačeno. Jan Rudolf Trčka byl spolu s Albrechtem z Valdštejna a dalšími důstojníky v r. 1634 v Chebu zavražděn. V r. 1635 dal císař Ferdinand II. za účast na spiknutí panství v Opočně do Zástavy hrabatům Colloredům z Walsee a v r. 1636 do dědičného vlastnictví. Hraběcí rod Colloredů zastával významná říšská postavení i postavení v diplomatických službách. Rudolf Josef Colloredo byl císařem Františkem I. Lotrynským povýšen v r. 1763 do stavu říských knížat a r. 1764 do knížecího stavu v rakouských dědičných zemích. Sňatkem s hraběnkou Marií Annou Isabellou z Mansfeldu připojil s císařským souhlasem ke svému jménu také jméno Mansfeldů. V r. 1813 probíhala na zámku v Opočně jednání rakousko-prusko-ruské protinapoleonské opozice, za účasti ruského cara Alexandra I., jeho ministr zahraničí Nesselrode, pruský státní kancléř Hardenberg a rakouský kancléř Metternich a několik hodin zde byl také pruský král Fridrich Vilém III. V r. 1732 byla na opočenském panství tzv. opočenská rebelie pro víru.Další velké nevolnické povstání bylo v r. 1775. Barokní stavební úpravy na zámku proběhly po požáru koncem 17. stol. Byla odstraněna věž nad hlavním křídlem a renesanční štíty nad průčelím. Zbarokizováné fasády dostaly módní cihlový nátěr, po kterém se zámku dlouho říkalo Červený Opočen. K jižnímu křídlu byla na čtvercovém půdorysu vybudována nová zámecká kaple sv. Anny. Barokní úpravy na počátku 18. stol prodělal i vnitřek gotické bašty, budova starého důchodu mezi zámkem a pivovarem a také bývalá zámecká kaple sv. Ondřeje, farní Kostel Nejsvětější Trojice. Kolem r. 1820 na zámku, jízdárně i letohrádku proběhly empírové úpravy. V údolí Zlatého potoka byl zřízen anglický park, ke kterému přiléhá obora. R. 1895 ve dvou sálech v prvním patře severního bočního křídla umístěna rodová fideikomisní colloredo-mansfeldská obrazárna. Zámek má bohatě vybavené historické interiéry, rozsáhlou knihovnu s 12 000 svazky, kolekci evropských a asijských zbraní, trofejí i etnografických předmětů z Afriky a Ameriky shromážděných Josefem II. Colloredo-Mansfeldem (1866-1957). V letech 1903-1912 byly upravovány interiéry v tehdejším módním mezinárodním zámeckém stylu, který je směsí baroka a rokoka, částečně i renesance, anglického a francouzského zámeckého stylu. Za 2. světové války byl zámek pod nucenou správou a pak nacisty konfiskován. Po r. 1945 přešel do rukou československého stázu a od r. 1967 je ve správě Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody. Opravován byl v 70. letech 20. stol. V současné době probíhají restituční jednání, při kterých získala Kristina Colloredo 22 obrazů a oboru.