Osoblaha - památník Osvobození

Turistické cíle • Památky a muzea • Památník

Fotografie (5) • Foto: Franta

Osoblaha kdysi bývala významným průmyslovým i kulturním střediskem této části Slezska, ale dlouhá desetiletí po II.světové válce nejen ona, ale i okolí působily jako Bohem zapomenutý kraj. Zájem turistů vzbudila až jízda atraktivním parním vláčkem, probíhající přes letní sezónu po trase obnovené úzkokolejky z Třemešné. Někteří návštěvníci Osoblahy pak bloudí ulicemi a podivují se, že se v městečku zachovalo tak málo historických památek – kromě zbytků hradeb z městského opevnění si tu totiž mohou prohlédnout jen hřbitovní kostelík sv.Mikuláše, židovský hřbitov a litinovou kašnu, krčící se na rynku, obklíčeném panelovými domy.

Poučení návštěvníci naopak ví, že se na sklonku II. světové války Osoblaha sice stala první osvobozenou obcí na našem území, ale při rozsáhlé vojenské operace byla téměř vymazána z mapy. Po mohutném ostřelování, bombardování a poválečném bourání domů, hrozících zřícením, se do dnešních časů zachovalo jen asi 10 % původní zástavby. Ze zemského povrchu navždy zmizely staré měšťanské domy i hlavní městský kostel, zanikl velký cukrovar, cihelna, sodovkárna a sirkárna. A zaniklo také jedno staré řemeslo, jímž si bývalé měštky i prosté německé ženy zpříjemňovaly volné chvíle – paličkovaní krajek. Po odsunu Němců nebylo nikoho, kdo by tuhle tradici předal ženám nových osídlenců, ale ty měli stejně jiné starosti. Tak jako jinde, i tady na Osoblažsko se napřed dostavili „zlatokopové“, a když ukořistili co mohli, ztratili se odsud. Komunita, která zůstala a začala zde žít a pracovat, byla tak malá, že v roce 1960 Osoblaha ztratila status města a dodnes už je jen obcí...

Na monumentální Památník osvobození, připomínající, že Osoblahu osvobodila Rudá armáda, narazíme na okraji Hlavní ulice nedaleko osoblažského náměstí. Byl postaven v roce 1975 podle návrhu V.Adamce a V,Brázdila. Válečné události na památníku připomínají přilehlé stylizované sochy a skutečné protiletadlové dělo. Na velké vyzděné ploše, obehnané nízkou zídkou, stojí tři samostatné části pomníku – kamenné pylony. Na prvním je vytesán reliéf páru lidských rukou, ze kterých vzlétá holubice. Na prostředním je zobrazena postava ženy s rukama nad hlavou. Poslední sloup nese reliéf dvou stisknutých lidských dlaní, znázorňujících družbu. Na prostranství jsou rozmístěny kamenné mísy a na památníku je vyryt nápis PODĚKOVÁNÍ A LÁSKU VÁM.

Není prázdným gestem – vždyť jen při samotném osvobozování Osoblahy padlo na 800 rudoarmějců a mnoho jich bylo zraněno...

A jak celá ta vojenská operace vlastně probíhala?

Jak už jsem se mezi řádky zmínil, městečko původně obývalo německé obyvatelstvo, které se po vzniku protektorátu radostně připojilo k Říši. Radovat se mohlo ale jen do 17.března roku 1945. To už se zdáli ozývalo hřmění děl postupující Rudé armády. Obyvatelstvo propadlo panice a všichni civilové při evakuaci prchali do vnitrozemí. Protože mezi Osoblahou a Třemešnou brzy přestalo fungovat železniční spojení, museli tak mnozí učinit pěšmo.

Ještě předtím zahájily jednotky 1.ukrajinského frontu pod vedením maršála i.S.Koněva Hornoslezskou operaci, jejímž cílem bylo obklíčit Němce u Opole. Další jednotky tak učinily směrem od měst Brzeg a Kožle a i přes silný odpor nepřítele se 18.března u Prudniku setkaly křídla Rudé armády, která dokončila obchvat. V obrovském kotli v obklíčení uvízlo přes 70 tisíc Němců. Čtvrtině se podařilo probojovat směrem na Rudoltice, zbytek se zůstal houževnatě bránit. 18. března přímo do Osoblahy na kole pronikl ruský telegrafista, ale byl fašisty ubit. Hned poté Sověti nad město poslali bombardéry a po zdrcujících náletech následující ráno zahájili vlastní útok, ale byli z města vytlačeni. O dva dny později byl útok se vší rozhodností zopakován a za strašného krveprolití v osoblažských ulicích dosáhli osvoboditelé dne 22.března konečného vítězství nad německými vojáky.

Poslední aktualizace: 21.10.2016

Nadmořská výška:

240 metrů nad mořem

Osoblaha - památník Osvobození na mapě