Osoblažsko na kole

Osoblažsko na kole (04/2019)

Osoblažský výběžek je jako stvořený pro cyklistiku. Poklidný odlehlý kout naší vlasti s mírně zvlněnou krajinou a s minimálním provozem na asfaltových silnicích i polních cestách po kole přímo volá. Pěší turistika by tady nebyla příliš efektivní.

Jednoho krásného dubnového dne jsme tedy sbalili kola do auta a přijeli do startovního a zároveň cílového místa – města Města Albrechtice. Odtud jsme pak jeli po značené cyklotrase 6116 se zastávkou na rozhledně Hraniční vrch, opuštěnými místy podél polské hranice, dále přes Slezské Rudoltice a Bohušov do Osoblahy. Z Osoblahy již bez značení až do nejzazší obce Slezských Pavlovic a zpět přes Hlinku, Dívčí Hrad, Liptáň a Třemešnou zpět do Města Albrechtice.

Celkově jsme ujeli 53 km. Taková trasa by pro mne, cyklisticky netrénovanou osobu a navíc po operaci kolene, nebyla na běžném kole myslitelná. A ještě stačit mému partneru – cyklistovi. E-kolo mi to umožnilo, člověk šlape a do kopce si vypomůže elektřinou, a jede jakoby by byl bez handicapu.

Osoblažsko (něm. Hotzenplotzer Ländchen) tvoří severovýchodní výběžek území České republiky do Polska. Historicky se jednalo o tzv. Moravskou enklávu ve Slezsku, která patřila pod Olomoucké arcibiskupství. Do 2. světové války bylo Osoblažsko prosperující oblastí s desetitisícovým správním centrem Osoblahou. Na území žilo smíšené obyvatelstvo, jehož podstatnou část tvořili také Židé. Po Mnichovu se Osoblažsko stalo součástí Sudet a české obyvatelstvo odešlo. Po válce se oblast stala jedním z nejzničenějších území v republice poté, co tudy prošla osvobozenecká fronta. Většinové německé obyvatelstvo bylo nuceně vysídleno.

Projekt obnovy Osoblažska byl po zatčení dvou hlavních politických činitelů podporujících jeho realizaci - Rudolfa Slánského a Josefa Smrkovského - v roce 1951 utlumen. Komise ONV rozhodla o zbourání domů i celých vesnic, bourání zdůvodnili devastujícím poničením ve 2. světové válce s údajnou nemožností jejich obnovy. Novými příchozími do oblasti byli mimo jiné lidé z jiných částí Moravy a také volyňští Češi z Ukrajiny a menší skupina Řeků. Oblast se však nepodařilo úplně osídlit a dodnes zůstává jedním z nejřidčeji zalidněných území ČR.

Nejznámější turistickou atrakcí Osoblažska je unikátní úzkorozchodná Osoblažská úzkokolejka (Osoblažka) vybudovaná mezi Třemešnou a Osoblahou, která byla uvedená do provozu v roce 1898. Proč úzkokolejná trať? Hlavním důvodem byly nízké náklady na výstavbu (spodní stavba úzkokolejky je levnější o 30 - 40 %) a vyšší rychlost výstavby. Nevýhodou takové tratě je nižší rychlost a nižší přepravní kapacita. Dráha je poslední úzkorozchodnou tratí v ČR, na které provozují pravidelnou osobní přepravu České dráhy. V letní sezónu a ve vybrané dny zde jezdí historický vlak s parní nebo historickou motorovou lokomotivou. Tyto výletní vlaky provozuje společnost Slezské zemské dráhy, o.p.s.  http://www.osoblazsko.com/

Rozhledna Hraniční vrch u Města Albrechtice – na Hraničním vrchu o nadmořské výšce 527 m, který se nachází cca 2 km severozápadně od Města Albrechtice, byla v roce 2011 otevřena 25 metrů vysoká dvouvěžová železná rozhledna. Dvě vyhlídkové plošiny spojuje lávka. Rozhledna nabízí krásný výhled do krajiny, na Město Albrechtice, Zlatohorskou vrchovinu, roviny Polska a Osoblažska, také naJeseníky. Vstup je bezplatný a rozhledna je otevřena celoročně.

Pelhřimovy (Mährisch Pilgersdorf) – je zaniklá obec na česko-polské hranici, polská část Pielgtzymów za potokem se zachovala. Česká část byla zbořena po odsunu Němců ve třech etapách bouracích prací v létech 1946, 1949 a 1950, kdy bylo zlikvidováno 66 objektů a další domy zchátraly. Kromě zdevastovaného kostela zůstaly stát pouze dva domy dnes využívané chalupáři. Jinak obec zcela zanikla. Gotický kostel sv. Jiřího z 15. století se zbytky hřbitova se dnes snaží opravit dobrovolníci. Na polské straně je zámek, dostupný po mostku přes potok, zámecká kaplička zůstala na českém břehu a je opravena.

Slezské Rudoltice (Rosswald) – přímo v centru obce se nachází rozsáhlý barokní zámek s velkou zahradou. Na objektu je vidět, že dlouho nebyl zájmem památkářů a v dobách socializmu zde nejprve bylo sídlo MNV a poté zůstal prázdný a chátral. V 70. - 80. letech 20. století byla budova upravena a sloužila zdravotnickému zásobování. Nyní je zámek ve vlastnictví obce Slezské Rudoltice, která zde pořádá různé akce a v sezoně o víkendech prohlídky s průvodcem. zamekslezskerudoltice.cz

Osoblaha (Hotzenplotz) – v Osoblaze jsme se marně dívali po kostele s cílem najít centrum obce. Kostel tady není. Novodobá historie obce byla velmi smutná. Válkou zničené centrum Osoblažska bylo za socializmu "obnoveno" panelem. Kostel byl demolován a také další budovy, které se již údajně nedalo zachránit.

Jako zázrakem unikl zkáze unikátní židovský hřbitov, jehož náhrobky poválené na zemi a zarostené ve vegetaci přežily jak válku, tak normalizaci. Židovské osídlení Osoblahy je doložené od 14. století, Židé tvořili 30 % obyvatel města a odešli odtud ještě před druhou světovou válkou. Dnes je židovský hřbitov nejcennější památkou v celém regionu. Stojí tiše vzadu za panelákem uzavírajícím náměstí obklopen zahrádkářskou kolonií.

V Osoblaze je konečná stanice úzkokolejky. Na malém nádražíčku se zastavil čas. Vedle neobydlené staniční budovy odpočívá jeden rezavějící vagón. Budovy nádraží na svoji rekonstrukci teprve čekají. Jelikož jsme tady byli v dubnu, mimo provoz historického vláčku, byli jsme tady sami. Předpokládám ale, že o výletových dnech tu bude rušněji.

Slezské Pavlovice (Deutsch Paulowitz) – jsou nejsevernější moravskou obcí s cca 200 obyvateli. V blízkosti obce se nachází dva krásné rybníky, ráj vodního ptactva. Dominantou obce, i když stojící na jejím okraji, je pseudogotický kostel sv. Ondřeje. Nenápadný barokní zámeček Slezské Pavlovice v centru obce je dnes, po období, kdy jej využíval stát a víceméně chátral, v soukromém vlastnictví a postupně se rekonstruuje.

Dívčí hrad (Maidburg) - V obci Dívčí hrad se na zalesněném kopci nad říčkou Osoblahou nachází renesanční zámek z 16. století se čtyřmi kulatými věžemi v rozích, postavený v místě bývalého hradu. Uvítala nás zde zamčená vstupní brána s nápisem "Zákaz vstupu – nebezpečí úrazu, objekt je střežen kamerami". Zámek je veřejnosti nepřístupný a nedostanete se ani na nádvoří – možná při nějakých veřejných akcích.

Majitelem zámku je stát, který zastupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Stát, který získal zdevastovaný zámek po druhé světové válce (zámek byl těžce poškozen dělostřelbou a následným požárem), budovu v 60-tých letech částečně opravil. V současné době však do zámku opět zatéká a stav budovy je neutěšený. Stát již několikrát vypsal výběrové řízení na prodej této kulturní památky, ale zatím neúspěšně. Původní majitelé zámku, maltézští rytíři, odmítli usilovat o navrácení majetku kvůli jeho zchátralosti, zalesněný pozemek kolem hradu však jejich řád vlastní.

Liptáň (Liebenthal) – u silnice se nachází dominantní stavba kostela Nanebevzetí Panny Marie, který byl postaven v 19. století v novogotickém slohu z neomítnutých červených cihel.

Liptáňský bludný balvan - asi 1 km jižně od obce (modrá turistická značka) najdeme v blízkosti břehu Liptáňského potoka jeden z největších bludných balvanů na našem území umístěný ve volné přírodě. Petrograficky se jedná o porfyrický jemnozrnný granit (žula) pravděpodobně původem z jižního Švédska. Na Osoblažsko byl Liptáňský balvan přesunut ledovcem během sálského zalednění a je jedním z důkazů kontinentálního zalednění severní Moravy. Odhadovaná hmotnost balvanu je 4,7 tuny. Počátkem 60-tých let 20. století byl přemístěn na současné stanoviště z pole ze vzdálenosti cca 4 km od nynější lokality. Po jeho přemístění došlo k samovolnému oddělení části balvanu. Expozice byla doplněna dalšími menšími balvany a lokalita byla vyhlášena přírodní památkou. Cílem ochrany je zachování jedinečného geologického útvaru celorepublikového významu.

Mapa Osoblažska na mapy.cz: Osoblažsko (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda