Ostrov Guadeloupe
Turistické cíle • Příroda • Ostrov
Ostrov Gaudeloupe je zámořský department a zároveň zámořský region Francie, který leží v Karibském moři v tzv. Závětrných ostrovech Malých Antil. Je to jedna z těch vysněných destinací, kde pláž, slunce, palmy jsou nejdůležitější a jsou všude!
Místní měna: Euro (EUR)
Úřední jazyk: francouzština, kreolská patos
Dorozumění: francouzsky, v turistických centrech též anglicky
Hlavní město: Basse-Terre
Národnostní složení: černoši a mulati 90 %, běloši 5 %, Indové, Libanonci, Číňané 5 %
Počet obyvatel: 417 tisíc
Rozloha:1628 km2. Guadeloupe je souostroví, které připomíná svým tvarem rozevřená motýlí křídla. Skládá se ze dvou ostrovů- Grande-Terre(588 km²) a Basse-Terre (848 km²), které odděluje úzký mořský kanál - někdy nazývané říčka Salée. Jsou spojeny pohyblivým mostem s názvem Gabbare, který se každý den brzo ráno zdvihá a umožňuje tak lodím zkrátit si cestu kolem ostrovů.
Východní část nese jméno Grande Terre (588 km2) je menší, s největším městem a letištěm Point á Pitre. Je to mírně zvlněná krajina, sušší, s plantážemi cukrové třtiny, stády hovězího dobytka, evropštější, s větším počtem hotelů v okolí měst St. Anne, St. Francois nebo Gosier. Nejdivočejším koutem je Point des Chateaux - ráj surfařů na prknech. Nejhezčí pláže této oblasti se nachází v okolí Sainte Anne.
Druhý ostrov je Basse Terre (950 km2) s hlavním městem stejného jména. Tomuto druhému ostrovu dominuje dřímající vulkán La Soufriére (1467 m), který je nejvyšší horou této republiky. Tato sopka je jednou z "nejpřátelštějších", i když činných, tzn. uprostřed vulkánu nenajdete kráter plný bublající lávy, ale přítomnost síry ve vzduchu připomíná, že tato sopka donutila v roce 1976 evakuovat město Basse Terre.
Hornatý ráz KRAJINY vytváří čerstvější a vlhčí klima než v Grande Terre. Většina ostrova je národní park, který skrývá značné množství řek a vodopádů. Mezi nejkrásnější a nejvyšší z nich se řadí vodopády Chutes du Carbet. Řeka, která se jmenuje Grande Carbet, pramení poblíž La Soufriere a překonává 3x skalní pád. Jsou to skutečně tři vodopády - poměrně snadno přístupný tzv. druhý vodopád, který dosahuje výše 110 m, první jeho výši potom ještě převyšuje o 15 m (125 m) a poslední je skutečně jen malou kaskádou o výši 20 m.
Ostrov protíná silnice Route de la Traversee a rozděluje ho na 2 půlky. Prochází středem národního parku, vedle dalších vodopádů a termálních pramenů zde najdete také několik naučných tras, které Vám při příjemné procházce pralesem pomohou rozeznat tropickou vegetaci a kde se Vám možná podaří narazit na symbol národního parku - medvídka mývala.
Nejnádhernější pláže Guadeloupu jsou právě tady v okolí Městečka Deshais. Je zde bezpečné koupání za korálovou bariérou, rybářský ráj. Basse-Terre je méně turistická a více si uchovává svůj autentický charakter.
Něco z historie:
Ostrov byl pojmenován ve Španělsku r. 1493 po Panně Marii Guadeloupské. Francie ho formálně zabrala roku 1635, kdy se stal její kolonií. Do roku 1775 byl s výjimkou krátkých období britské a švédské okupace spravován v rámci Francouzských Malých Antil. Už v roce 1797 se stal francouzským departmentem, v roce 1946 zámořským departmentem a v roce 2003 zámořským krajem. Do roku 2007 z něj byly spravovány dnešní francouzská společenství Saint Martin a Saint Barthélemy.
Něco o obyvatelstvu:
Na ostrově žije přibližně 417 tisíc obyvatel, většina z nich jsou potomci afrických otroků a francouzských osadníků. Před jejich příchodem obývali ostrov Indiáni Karibové. Mezi obyvatelstvem lze rozlišit pouze novodobé přistěhovalce z Francie a starousedlíky. Mísením Francouzů a otroků vznikla současná mulatská populace, kteří používají při vzájemném styku tzv. kreolizovanou francouzštinu, zvanou guadeloupština, a podobná další karibská kreolská nářečí. V úředním styku převládá francouzština, která je tedy i úředním jazykem.
Basse-Terre je hlavní administrativní město souostroví. Nachází se na jihozápadě stejnojmenného ostrova v úpatí sopky La Soufriére. Název Basse-Terre (doslova "Nízká země") údajně vychází z námořnického výrazu ze 17. století, jenž měl označovat místo na pobřeží ochráněné před prudkými větry. Samotné město má v současnosti necelých 15 tisíc obyvatel a je druhým největším městem Guadeloupu.
Pointe a Pitre (26 tisíc obyvatel) je největší město souostroví, je zároveň hospodářským centrem země.
Něco z osobních zážitků při naší plavbě po Karibiku:
Cosier - je malý ostrůvek v blízkosti tohoto souostroví - jižním směrem. Je neobydlen, slouží patrně spíš jako výletní místo. Jsou tam malé altánky na schování se před sluníčkem, jedna hospoda a maják, který může sloužit současně i jako malá rozhledna. Na ostrově rostou mandlovníky. Poblíž majáku je však na zemi zajímavý porost tučnolistých malých rostlinek. Z jedné strany je velice mělká pláž téměř s horkou vodou, z druhé strany - směrem ke Guadeloupe Ostré útesy.
Pointe-a-Pitre - je velké město, připomínající evropské město. Jen černošské obyvatelstvo tento pocit trochu narušuje. Spousta hospůdek, otevřené obchody - ovšem jen v blízkosti přístavu. Tam to žije.
Ve staré části města bylo vše jinak. Tam nás zaujala tamější architektura koloniálního typu. Jsou to stavby se secesními pavlačemi, podepřené litinovými krakorci. Kostel byl zajímavý tím, že byl celý železný. Obchody však zavírají velice brzy, výlohy jsou zataženy roletami.
Carbet Falls - vodopády na řece Grand Carbet. Jsou to 3 vodopády nad sebou. Nejkratší a nejpohodlnější cesta je na prostřední vodopád o výšce 110 m. Pokračovali jsme knejvyššímu vodopádu, označenému Premiere o výšce 115 cm. Cesta deštným pralesem vede nahoru, aby po několika minutách opět směřovala dolu a takto dokola. Cestu místy usnadňují uměle vytvořené „schůdky". Jsme však v deštném pralese, takže zde často prší, sluníčko přes hustý porost se sem často nedostane a tak občas procházíte i hnědým kluzkým blátíčkem. Cesta je tedy náročná. Třetí nejníže položený vodopád jsme vynechali. Byl nejkratší - jen 20 m - navíc cesta nejnáročnější a nejdelší.
Národní park ve střední části ostrova - při silnici je řada vyhlídkových Zastávek. Namátkou jsme si vybrali tři. První nám silně připomínala šumavskou Vydru. Druhá Zastávka byla u informačního střediska s propagačními materiály a krásným lanovým mostem, který vedl na okružní Naučnou stezku, kde bylo možno se seznámit s místním rostlinstvem. A nejhezčí byla naše 3. Zastávka zvaná Kaskády. Byl tam menší vodopád a tůňka, kde bylo možno se i vykoupat.
Průjezd pod zvedacími mosty mezi ostrovy (železniční a silniční). Je nutno tam být už před pátou hodinou ranní, kdy se mosty 1x denně otevírají. Plavební dráha mezi ostrovy má cca 4 námořní míle a hloubku cca 2 m. Je nunto proplouvat s nejvyšší opatrností. Plavební kanál je lemován mangrovými porosty, zálivy jsou plné ptactva.
A na závěr?
Část ostrova Basse Terre jsme projeli pronajatými auty podle mapky, kterou nás půjčovna aut na cestu vybavila. Bylo to bez průvodce - o to to bylo zajímavější, že jsme byli odkázání sami na sebe. Našli jsme vše, co jsme chtěli najít, došli jsme tam, kam jsme chtěli dojít. A bylo to zajímavé a krásné. Dokonce se nám podařilo najít večer i našeho kapitána.
A nejvíc nás udivilo, že večer po návratu jsme klíčky od vypůjčených aut mohli vhodit do schránky u půjčovny. Nikdo od nás auto nepřebíral. Jen jsme měli dotankovat pohonné hmoty. Je sice pravda, že jako zálohu si stáhli údaje o naší platební kartě, ale nijak si neověřovali zůstatek na účtu. Myslím, že u nás by se něco takového těžko mohlo stát.
Ostrovy Karibiku jsou opravdu krásné a rozhodně stojí za to se trochu porozhlédnout i po vnitrozemí.