PAVLOVSKÉ MOKŘADY-Drahanská Vrchovina
Turistické cíle • Příroda • Bažina, mokřady
PODIVUHODNOU OBLAST ZAMOKŘELÝCH LUK,MOČÁLŮ A RYBNÍČKŮ nalezneme u obce Benešov,pod vrcholem PAPRČ,nedaleko Boskovic.Vede sem modře značená cesta a také zajímavý tursutický okruh.Z beneševo je to cca 2km po značce.
Luční porosty v této pramenné oblasti Bělé tvoří jedinečnou lokalitu rašeliniště přechodového až vrchovištního typu v geomorfologickém celku Drahanské vrchoviny. Nelze se proto divit, že po léta tato oblast přitahovala botaniky a ochranáře přírody.
První doložené botanické výzkumy v této oblasti prováděl jevíčský učitel František Továrek. Výsledky zveřejnil v r. 1946. O 20 roků později se Zbyšek Továrek zabýval komplexem rašelinných luk a vrchoviště u Pavlova. Výsledky své práce zveřejnil v časopise Malá Haná. Kromě dvou jmenovaných detailně popsal ve své diplomové práci „Fytocenologické poměry rašelin a luk Drahanské vrchoviny" Vladimír Řehořek (1957). Pro potřeby ochrany přírody na vrchovišti u Pavlova pracovali v r.1960 Vladislav kavka a Vladimír Souček, zpravodaj a konzervátor ochrany přírody. V letech 1981-82 prováděl biogeografickou charakteristiku území dnešního ZD Skály ing. Jan Lacina CSc. V r. 1989 pak podrobně zpracovala celé území a inventarizační průzkum provedla Jitka Svobodová. Na své vyhlášení za chráněný přírodní výtvor si Pavlovské mokřady od první publikované zprávy počkaly plných 43 roků. Během této doby došlo zejména v 60. letech k závažným zásahům do ekologické stability přírodních poměrů celého území. Největší podíl na nežádoucích změnách měl necitlivý přístup ze strany tehdejších zemědělců, kterým se díky rozsáhlým melioracím a neuvážené těžbě rašeliny podařilo zničit převážnou řadu stanovišť chráněných a ohrožených rostlin, které se od té doby dodnes na území nepodařila potvrdit.
Antropogenní zásahy v území se však neodrazili pouze v oblasti podstatného ochuzení fytogenofondu. Nesprávně prováděné meliorace napáchali citelné škody, neboť došlo k porušení odtokových poměrů a snížení hladiny spodní vody v celé oblasti Bělé, což se projevilo i na stavu vody v říčce Bělé, která dnes napájí přehradu u Boskovic a která měla podstatně změnit zásobování pitnou vodou v regionu. Poměrně velká část původního rašeliniště však zcela degradovala v důsledku zalesnění smrkovým porostem. V současné době má hlavní vinu na odumírání vrchoviniště úbytek vody, jehož důkazem je mimo jiné i malá druhová bohatost a výskyt druhů poukazujících na degradaci.Nyní již alespoň nehrozí rostlinám a živočichům bezprostředně vázaných v Pavlovských mokřadech nebezpečí ze strany člověka. Škody, které zde lidé způsobili se už sice nikdy nepodaří zcela odstranit, ale tím nelze říci, že by ochrana území byla zbytečná. Právě naopak. Lokalita je na větších plochách vyplněna rašeliništi přechodového a vrchovištního typu. Hloubka rašeliny ještě dnes dosahuje místy až 2m. Díky tomu, že zemědělci postupně o zamokřené plochy ztratili zájem, zachovala se zde původní přirozená travinná společenstva.
Postupně se vytvořili podmínky pro pestrou mozaiku vegetačních formací (smrkové monokultury, trvalé travní porosty s mokřadními a rašeliništními druhy). Území je protkáno sítí drobných vodotečí a odvodňovacími kanály, které již dnes neplní svou funkci. Součástí vyhlášeného území je rybník zvaný „Červený" a mělké tůňky vytvořené po těžbě rašeliny. Na tato Stanoviště je vázána celá řada živočichů, především obojživelníků a plazů. Z chráněných druhů se zde vyskytuje čolek horský, zmije obecná (tmavá rašelinná forma), několik druhů skokanů, hnízdí zde linduška říční. Z desítek chráněných ohrožených druhů rostlin se zde nacházejí - kosatec sibiřský, vstavač májový, vstavač skvrnitý, ďáblík bahenní, úpolín evropský, suchopýr pochvatý, suchopýr úzkolistý, mečík střechovitý, rosnatka kruholistá, vachta trojlistá, bříza pýřitá a celá řada dalších. Nyní záleží na jen lidech a dodržování stanoveného ochranného režimu, aby tato zajímavá bohaté na flóru a faunu zůstalo zachované pro příští generace.