Petrohrad, aneb Benátky severu

„Pamatujte, Petrohrad leží v Rusku – ale Rusko to není.“ (Mikuláš II., poslední ruský car)

Benátky severu

O Petrohradu se často mluví jako o Benátkách severu. Rozkládá se na více než čtyřiceti ostrovech, které jsou propojeny zhruba třemi stovkami mostů. Řeky a kanály tvoří desetinu celkové rozlohy města. Benátkám se Petrohrad podobá i svou nadmořskou výškou, většina města se totiž nachází pouhé tři metry nad mořem.

Obecné informace

Petrohrad je se svými 4 600 000 obyvateli druhým největším městem Ruské Federace. Leží v severozápadní části Ruska u ústí řeky Něvy a rozkládá se na stejné rovnoběžce jako jižní cíp Grónska. S jeho polohou souvisí i zajímavé prvenství – je to nejseverněji položené město s více než jedním miliónem obyvatel na světě.

Historie

Petrohrad roku 1703 založil car Petr I. Veliký, který je známý především díky svým snahám o modernizaci ruské říše. Nově založené město se mělo stát „oknem do Evropy“. Petrovi I. se podařilo vybudovat velkolepé město, které se stalo symbolem nádhery, bohatství a zpupnosti. Na počest svého patrona sv. Petra jej nazval Sankt Pitěr Burch.

Brzy se ujal poněmčený název Sankt Petěrsburg, od něhož se upustilo až za první světové války. Roku 1914 bylo město přejmenováno na Petrohrad. Tento název ovšem neslo pouze deset let. V roce 1924 zemřel Lenin a Petrohrad byl na jeho počest přejmenován na Leningrad. Naposledy se název města změnil po rozpadu Sovětského svazu roku 1991, kdy se z Leningradu stal Sankt Petěrsburg. Oficiální název dnes Rusové používají zřídka, obvykle mluví o „Pítěru“.

Petrohrad se roku 1712, tj. krátce po svém založení, stal hlavním městem ruské říše a zůstal jím až do roku 1917. Roku 1917 byl Petrohrad centrem revolučního hnutí. Dodnes na Něvě kotví křižník Aurora, jedna z nejznámějších lodí evropské historie. Právě výstřelem z Aurory měla začít Velká říjnová socialistická revoluce. (Dnes se od této teorie upouští, odborníci se přiklánějí k tomu, že se střílelo z nedaleké Petropavlovské pevnosti.) Bezpochyby nejkrutější událostí, která město postihla, byla téměř 900 dní trvající blokáda. Obyvatelé Leningradu hrdinně odolávali německému obležení od září 1941 do ledna 1944. Za cenu obrovských obětí (ve městě zemřelo hladem více než milión lidí) se jim povedlo město ubránit.

Památky a zajímavosti

Admiralita

Admiralita vznikla krátce po založení města. Původně se jednalo o opevněnou loděnici, v jejímž okolí se kvůli nebezpečí požárů nesmělo stavět. (I dnes jsou v jejím okolí nápadně velká volná prostranství. Současná budova pochází z 20. let 19. století. Poznáte ji už zdálky podle centrální věže zakončené pozlacenou věžičkou. Na jejím vrcholku je korouhev ve tvaru fregaty, která se stala jedním ze symbolů města.

Aurora

Legendární křižník se zapojil do bojů na Dálném východě v průběhu rusko-japonské války (1904 - 1905). Byla to jedna z mála lodí baltské flotily, kterou se Japoncům nepodařilo potopit v bitvě u Cušimy. Krátce před únorovou revolucí byla Aurora kvůli opravě v petrohradských docích a ocitla se tak v centru dění. Byla to první loď, která se přidala k bolševikům. 25. října 1917 ve 21:40 se ozval proslulý výstřel z Aurory, který byl signálem pro bolševiky připravené k útoku na Zimní palác.

Na začátku 30. let byla Aurora přeměna na cvičnou loď a roku 1941 ztratila možnost obrany. Děla byla odmontována a přesunuta na leningradskou frontu. Po skončení války byla loď vyzvednuta a zakotvena na současném místě. Dnes je na ní umístěno muzeum, ale stále má posádku čítající zhruba osmdesát mužů, z nichž padesát je neustále na palubě.

Ermitáž

Ermitáž společně se Zimním palácem najdete na Palácovém náměstí. Pro mnohé návštěvníky je velkým překvapením, že obě zmíněné památky se nacházejí ve stejné budově. Ermitáž nechala postavit Kateřina II. Veliká, která se zajímala o umění a vytvořila základ dnešní monumentální sbírky.

Ermitáž patří k největším muzeím na světě. Její sbírky obsahují více než tři milióny položek. Exponáty jsou rozmístěny ve 350 sálech. Kdybyste je chtěli projít všechny, čeká na vás 10 km dlouhá trasa. Pokud by si někdo chtěl prohlédnout všechny předměty a u každého z nich by strávil jen několik vteřin, zabrala by mu prohlídka devět let.

www.hermitagemuseum.org

Katedrála sv. Izáka

Katedra sv. Izáka je jednou z nejvýznamnějších památek ve městě. Chrám je zasvěcen Izákovi, světci, jehož svátek připadá na 30. května, což je den, kdy se slavily narozeniny Petra I. Za sovětské éry bylo v katedrále umístěno muzeum ateismu. Po roce 1991 byla znovu vysvěcena, ale dodnes slouží převážně jako muzeum. Doporučuji nahlédnout nejen do interiéru, ale i vystoupat na Ochoz, z něhož je velice dobrý výhled na město.

Kazaňská katedrála

Kazaňská katedrála patří k největším kostelům ve městě. Předlohou byla bazilika sv. Petra v Římě, ale postavil ji ruský umělec, výsledek je proto zcela jedinečný. Kazaňská katedrála byla vybudována na začátku 19. století, protože bylo nutné najít vhodné místo pro ikonu Naší Panny Marie Kazaňské, která se zázračně objevila v polovině 16. století (zmizela 1904). Sovětští úředníci kostel přeměnili na muzeum ateismu, k vidění zde bylo více než 150 000 exponátů.

Kunstkamera

Toto ojedinělé muzeum roku 1714 zřídil Petr I. Veliký, kterého fascinovaly kuriozity a hříčky přírody. Při návštěvě tohoto vskutku bizarního místa si můžete prohlédnout řadu podivných věcí, např v lihu naložená siamská dvojčata, trpaslíky, dvouhlavé tele nebo kostru carova oblíbeného obra. Jsou tu k vidění i stomatologické nástroje a zuby, které vytrhl sám car, byl totiž nadšeným amatérským zubařem.

www.kunstkamera.ru/en

Lazarský hřbitov

Lazarský hřbitov je nejstarším místem odpočinku ve městě, založil ho už Petr Veliký. Známých osobností je zde ve srovnání s blízkých Tichvinským hřbitovem velice málo, ale i přesto by byla škoda Lazarský hřbitov minout bez povšimnutí. Jsou tu k vidění bizarní náhrobky nejrůznějších tvarů, posmrtné masky nebo lebky se zkříženými hnáty. Vstupenka je společná pro oba hřbitovy.

Měděný jezdec

Měděný jezdec je neznámější petrohradskou sochou. Jedná se o jezdeckou sochu Petra I. Velikého, kterou nechala zhotovit Kateřina II. Veliká.

Něvský prospekt

Hlavní petrohradská třída impozantních rozměrů. Něvský prospekt je 4,5 km dlouhý a místy až 60 m široký. Začíná u budovy Admirality a vede až ke Klášteru Alexandra Něvského.

Památník vítězství

Památník vítězství z roku 1975 připomíná utrpení, které obyvatelé města prožili během blokády Leningradu. Má tvar neúplného kruhu, jenž symbolizuje prolomení blokády, a v jeho středu hoří věčný oheň. Součástí Památníku je 48 metrů vysoký žulový obelisk, před nímž stojí socha vojáka a dělníka. Velmi působivé je i zčernalé tablo tvořené postavami partyzánů, zdravotních sester nebo slévaček kovu. Všechny sochy byly vyhotoveny v obrovském měřítku, jsou proto dobře viditelné i zdálky. V podzemní části Památníku se nachází sál s expozicí věnovanou již zmiňované blokádě.

Petropavlovská pevnost

Petropavlovská pevnost je nejstarší částí Petrohradu. Petr I. Veliký ji nechal vybudovat na Zaječím ostrově, kde se mohl dobře bránit případným útokům. Jedná se o rozsáhlý komplex, jehož prohlídkou je možné strávit i několik hodin. Velice zajímavá je zejména katedrála sv. Petra a Pavla (s pozlacenou věží), která už od dob zakladatele města sloužila jako pohřební místo Romanovců. Kromě katedrály můžete navštívit Muzeum vězeňství umístěné v baště Trubeckého, velitelský dům nebo mincovnu. Za pozornost stojí i značně kontroverzní socha Petra I. odhalená roku 1990. Rozhodně si nenechejte ujít procházku po hradbách, z nichž je krásný výhled na Něvu a město ležící na jejím břehu.

Tichvinský hřbitov

Tichvinský hřbitov byl založen roku 1823 a stal se místem odpočinku mnoha významných osobností. Nejnavštěvovanějším místem je hrob Dostojevského, ale návštěvníci směřují i k dalším velikánům ruského umění či historie. Najdete zde hroby Rimského-Korsakova, Borodina nebo Čajkovského. Pří orientaci vám může pomoct mapa umístěná v jihovýchodním koutě hřbitova nebo plánek zakoupený u vstupu na hřbitov.

Zimní palác

Zimní palác sloužil jako zimní sídlo již od doby Petra I. Je nejlepší ukázkou ruského baroka v celém Petrohradu. V době, kdy byl dokončen, byl největším palácem ve města – jeho průčelí měří 200 metrů.

Tipy

Bílé noci a zvedání mostů

Nejlepší dobou pro návštěvu Petrohradu je období od konce května zhruba do konce července, kdy slunce zapadá jen na několik hodin denně (3 – 5). V této roční době se vyplatí zůstat vzhůru a podívat se na zvedání mostů vedoucích přes Něvu. Od dubna do listopadu není Něva zamrzlá, proto po ní mohou proplouvat lodě směřující z Finského zálivu do Ladožeského jezera a do Moskvy.

Zhruba v jednu hodinu v noci se na dvaadvaceti mostech postupně zastavuje provoz a jejich ramena vážící 20 – 30 tisíc tun se na několik minut zvedají do výšky. Je to jedinečná podívaná, kterou byste si při pobytu v Petrohradu neměli nechat ujít. Mosty se nezvedají současně, takže je možné si tento zážitek v průběhu jedné noci několikrát zopakovat. Pokud se rozhodnete cestovat mezi jednotlivými mosty, tak si již na začátku večera domluvte taxík, který na vás počká a převeze vás k dalšímu mostu. Zvedání mostů patří k největším petrohradským atrakcím, proto bývá problematické sehnat odvoz přímo u některého z mostů.

Plavba lodí

Petrohrad si přízvisko Benátky severu skutečně zaslouží. Je protkán velkým množstvím kanálů a řek a téměř na každém kroku je možné nastoupit na loď a vychutnat si méně obvyklý pohled na město. Pokud si budete vybírat z více tras, doporučuji zvolit kombinaci plavby po kanálech a po řece Něvě (obykle si můžete prohlédnout Petropavlovskou pevnost a Auroru).