Petrohradské metro

Petrohradské, také Leningradské metro zaslouží zvláštní článek, protože je unikátem, přímo technickým skvostem, jak píší průvodci. Bylo otevřené roku 1955. Unikátní je především svou hloubkou. Kvůli bažinaté půdě museli stavitelé zavrtat pořádně hluboko, tunely se stavěly v jílové vrstvě pod bažinami.

V metru nemůžete zabloudit, všude jsou plánky a ukazatelé v ruštině a angličtině. V obou jazycích se hlásí stanice a přestupy. Zabloudit sice ne, ale stává se, že vylezete trochu jinde, než jste chtěli. Taky si musíte zvyknout, že u přestupních stanic se každá jmenuje jinak. Třeba v centru jsou přestupní Gostinyj dvor na zelené trase a Něvskij prospekt na modré. Nebo Ploščaď Vosstanija (Náměstí Povstání) na červené a Majakovskaja na zelené.

Metro má celkem šest tras a jmenují se podle barev a směrů: červená je Kirovsko-Vyborgskaja, zelená Něvsko-Vasieostrovskaja, modrá Moskovsko-Petrogradskaja, žlutá Pravoberežnaja. U hlášení se také dozvíte, kde se v blízkosti nachází jaké nádraží a odkud jezdí autobusy na letiště.

Jízda po schodech se zdá nekonečně dlouhá, tak ji zpestřují reklamy v ruštině a poučování, aby si cestující pečlivě hlídali své věci, v ruštině a angličtině.

Všude u vchodů a východů stojí dozorci a policajti, do stanic v centru se musí jít přes bezpečnostní rám. Přes turnikety se prochází dvojím způsobem. Nevkládají se mince, jako v dobách minulých, ale talony, které si koupíte u kasy. Nebo si koupíte kartu, na kterou si necháte nahrát počet jízd dělitelný deseti. Čím více jízd, tím jednotlivé jízdné vyjde levněji. Karta se pak přiloží k okýnku u turniketu a automaticky se jízda odečte. My jsme si zaplatili 10 jízd za 265 rublů. Za kartu jsme zaplatili 50, ty jsme při vrácení karty dostali zpět. 10 jízd nakonec nestačilo, zaplatili jsme dalších 10, to už bylo akorát.

Bohužel metrem jezdí šílené davy lidí. Kdepak davy v Praze v největší špičce! To nic není. Vlaky ale jezdí každou minutu, když se nedostanete do prvního či druhého, nic se neděje. Ony totiž stojí na stanici jen krátce, davy vylezou a občas se stane, že nestačí další nastoupit. To se děje ráno a večer, když jsme někdy jeli přes den, bylo to jako u nás.

Fotit se v metru smí, ale nejde to právě kvůli těm davům. Tak ty některé opravdu krásné stanice zvěčněné nemám.