Písník Marokánka

Písník Marokánka se nachází u obce Krňovice v Hradeckých lesích na mírně zvlněné plošině, která terasovitě spadá k řece Orlici. Plošina v nadmořské výšce 250 – 260 metrů patří geomorfologicky do České křídové tabule, oblasti utvořené druhohorně křídovým mořem.

Na podklad z tohoto období se před milionem let, v období čtvrtohorního pleistocénu, naplavily a navály štěrkopískové vrstvy. Ty se v oblasti Marokánky rozprostírají v mocnosti 20 metrů na ploše 334 hektarů. Celkové množství štěrkopísku se zde odhaduje na 30 milionů m3, z toho jedna třetina pod hladinou podzemní vody.

Písník je jizvou v přírodě od 90. let minulého století. Aby se alespoň částečně šetřilo životní prostředí a snížila se dopravní zátěž v Krňovicích, omezila se těžba štěrkopísku na 200 tisíc m3 za rok. Z důvodu ochrany lesního půdního fondu se dále provádí těžba pouze do hloubky 1 – 2 metry nad hladinu podzemní vody. Odhaduje se, že při daném ročním limitu a hloubce těžitelnosti by těžba mohla probíhat nepřetržitě sto let.

Zdejší štěrkopísek je prosíván. Jeho jednotlivé frakce a písek jsou vhodné pro výrobu omítek, malt, betonů, zámkové dlažby, různých dlaždic, plotových sloupků a dalších betonových prefabrikátů. Z geologického hlediska má vytěžený štěrkopísek pestré složení. Jeho součástí jsou zrnka křemene, žuly, ruly, svoru, buližníku, opuky, porfýru a dalších hornin.

Vytěžené plochy se postupně rekultivují. Z počátku byly zalesňovány čistou borovicí lesní, později se použil introdukovaný americký dub červený a původní dub zimní. Rekultivace probíhá v režii Městských lesů Hradec Králové, které jsou správcem písníku.

Pokud byste se chtěli k písníku Marokánka podívat (vstup do něj je zakázaný), doporučuji orientovat se podle mapy Královéhradecko (měř. 1 : 40 000) nebo mapky Městských lesů Hradce Králové (měř. 1 : 37 500 – po propočtu). Kolem písníku vede cyklotrasa č. 4158 z Bělče nad Orlicí.

Na závěr krátce vysvětlím, jak písník Marokánka získal svoje nevšední jméno. Název je převzatý od nedaleké stejnojmenné hájovny, stojící na druhé straně silnice ve směru na Suté Břehy. Dříve (koncem 18. nebo v 1. polovině 19. století) se v hájovně usídlila a žila zde sekta marokánů. Marokáni byli lidé, kteří se nechtěli hlásit ani ke katolické, ani k některé z tolerovaných evangelických církvi.