Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km a tvořící přirozenou hranici mezi Čechami a Německem. Nejvyššími vrcholy jsou Plešivec (1028 m), Klínovec (1244 m), Božídarský Špičák (1115 m) - nejvyšší čedičová kupa ve střední Evropě.
Roku 1600 saský kurfiřt Johann Georg I. nechal vypracovat plán a rozpočet plavební stoky. Ten byl hotov 16. 2. 1612. Z obdobných důvodů jako dříve se stavba opět oddalovala a bylo s ní započato až o 12 let později, tedy roku 1624. S ohledem na terén v širším okolí byla možnost stavby plavebního kanálu dosti omezena. Mezi údolím Flöhy a Muldy je v úseku mezi obcemi Holzhau a Český Jířetín horský hřbet s relativní výškou kolem 150 metrů. Tudy kanál vést nemohl, musel se hřbetu vyhnout. Přitom musel být na celé trase dodržen poměrně malý spád vody v plavební strouze, kanál tedy musel terén kopírovat přibližně po vrstevnici. Stejně tak tomu bylo i na české straně. Od obce Fláje až k vrchu Steinberg u obce Clausnitz v Sasku klesá kanál o pouhý jeden metr na každých 1285 m délky (má tedy spád 1:1285). Celkový spád činí 16 metrů.
O postupu prací na stavbě kanálu se zatím bohužel nepodařilo shromáždit potřebné údaje. Při pečlivém pozorování si však i dnes přes jeho značně zanedbaný stav lze představit namáhavost celé výstavby. Vzhledem k tehdejším technickým možnostem je celá stavba hodna obdivu. Dosahovala délky necelých 19 km (po pozdějších úpravách 18,2 km). Šířka kanálu byla na jeho začátku 280 centimetrů, dole pouze 180 cm. Nesnižovala se však pravidelně, ale byla na různých místech dosti odlišná - bylo to dáno i konfigurací terénu. Hloubka strouhy byla 120 cm.
Kanál začínal necelý kilometr od obce Fláje a jeho hlavní zdroj vody byl Flájský potok. K regulaci vodního stavu v plavebním období bylo na celé trase vybudováno osm výpustí, podobně jako tomu bylo i na jiných plavebních stokách u nás. Některé z nich zůstaly velmi dobře zachovány. K posílení vodního stavu byla využívána i voda z Velkého radního rybníka (leží asi 1 km sev. od Dlouhé Louky, okr. Teplice), k tomuto účelu zbudovaného. Vodu z rybníka přiváděl Radní potok, který ústil do Flájského potoka. Zdroj internet historie litvinovska