Loading...
Turistické cíle • Příroda • Pohoří
Představují typickou pískovcovou pahorkatinu až vrchovinu s mnoha geomorfologickými zajímavostmi. Dříve se používalo pro toto území též označení Dubská pahorkatina, Dubské pohoří nebo Dubské Švýcarsko. Polomené hory jsou vymezeny zhruba linií Liběchov, Mšeno, Doksy, Holany, Úštěk, Chcebuz. Dělí se na 7 geologicky odlišných částí (podokrsků), z nichž největší je na jihu ležící Kokořínská vrchovina s nejvyšším vrcholem Nedvězí (456 m) a k ní ze severu přiléhající Žďárská a Dubská vrchovina. Krajina má převážně vrchovinný ráz, který je nejvýraznější na severu ve Vlhošťské vrchovině, kde jsou i nejvyšší vrcholy Polomených hor - Vlhošť (614 m) a Ronov (553 m). Také její severní, maršovická část má výrazné vrcholy zmalebňující reliéf mezi Dubou a Doksy. Nejvyšší je zde Maršovický vrch (515 m), k němu na JV přiléhá Berkovský vrch (480 m) se zříceninou Starého Berštejna. V jihovýchodní části jsou nejvýraznější vrchy: Vrátenská hora (508 m), Korecký vrch (460 m), Velký Beškovský kopec (474 m) a Vysoký vrch (427 m). Geologicky patří celá oblast do Severočeské křídové tabule, je budována převážně druhohorními mořskými usazeninami středního turonu - kvádrovými pískovci, někde s příměsí kaolinu. Nejstarší horniny v oblasti vystupují na povrch na západním hřbetu Maršovického vrchu. Tvoří je vyzdvižená staroprvohorní kra složená z chloritických fylitů, křemenného keratofyru a zelených břidlic. Podle některých geologů byl Maršovický vrch ve druhohorách po určitou dobu ostrovem v křídovém moři. Důkazem je nález ulit vymřelých měkkýšů žijících v příbojovém pásmu. Nejvyšší vrcholy území jsou tvořeny čedičovými či znělcovými vyvřelinami, vzniklými zhruba před 60 milióny let v třetihorách. Nejzajímavější jsou v Polomených horách geomorfologické tvary. Typickými skalními tvary jsou kaňony (doly) se skalními stěnami často v několika patrech nad sebou, hluboké 50-100 m. Někdy jsou tato údolí dlouhá i několik kilometrů (Komáří důl), i kratší - Kraví doly aj. Svéráznost reliéfu určují rozmanité tvary výběrového zvětrávání pískovců. Vznikají tak skalní města, nedokonale vyvinutá a malá. Nacházíme je například u Pustého zámku, pod Velkým Beškovským kopcem i na Vlhošti. Se skalními městy souvisejí i další útvary, jako výklenky, jeskyně, skalní brány a skalní okna, pseudoškrapy a voštiny. Pro některé části jsou příznačné železité inkrustace v pískovcích, které podmiňují vznik skalních pyramid, pokliček a suků. Polomené hory zaujímají významné postavení mezi pískovcovými oblastmi v Čechách. Nejcennější z nich byly vybrány a navrženy územní ochraně jako přírodní památky, jsou to: skalní převis Krápník a pískovcový útvar Husa, oba J od Vlhoště a Kamenný vrch u Křenova se skalními růžemi. V kategorii přírodních rezervací jsou navrženy vyvřelé kopce Ronov a Vlhošť. Pro turisty poskytuje území nejedno překvapení - vynikající výhledy z kopců, jež se zvedají jen nevysoko nad průměrnou výškou krajiny (350 m). Vyhlídkovým bodem I. řádu je Nedvězí (456 m), z jehož nezalesněného vrcholu lze při dobré viditelnosti přehlédnout 1/3 Čech. Překrásný pohled poskytuje Korecký vrch, neméně pěkný rozhled je ze zříceniny Starého Berštejna, od zámku Houska a z Beškovského vrchu. Úchvatné, i když je částečné, jsou rozhledy ze skalních teras zřícenin hradů Čapu u Pavliček a Pustého zámku u Zakšína. Jinde nás překvapí lidská díla v pískovcích (úvozové cesty, skalní hrádky s dochovalými cisternami na vodu, vysekanými do skály, plastiky). Oblast Polomených hor je protkaná drobnými vodními toky, z nichž největší je Liběchovka, která zde i pramení. Překrásná krajina poskytuje možnost odpočinku a osvěžení na březích rybníků, které jsou v nedalekém okolí Dubé. Nejblíže položený (1,5 km) je Černý rybník v Nedamově, 10 km od Dubé leží Holanské rybníky a u Doks máchovo jezero.