Chaty a chalupy
Mapa Adršpašsko, Broumovsko
Polsko – Stolové hory: Szczeliniec Wielki (Velká Hejšovina) a Błędne Skały (Bludné skály)
Turistické cíle • Skalní útvar
Polsko – Stolové hory (Góry Stołowe): Szczeliniec Wielki (Velká Hejšovina) a Błędne Skały (Bludné skály) (10/2014)
Polské Stolové hory se nachází při hranici s ČR v oblasti Kladska, jsou chráněny jako Park Narodowy Gór Stołowych a na našem území navazují na CHKO Broumovsko. U nás se pro polské Stolové hory běžně používá název Hejšovina.
Tento český výraz vznikl zkomolením původního německého názvu pohoří Heuscheuergebirge (Heuscheuer = seník, možná také přeneseně kupa sena, stoh, který svým tvarem připomíná nejvyšší vrchol pohoří). Výraz Hejšovina si můžeme přečíst i v Babičce Boženy Němcové, neb pohoří je vidět z Babiččina údolí.
Babička ukazujíc přes Hejšovinu, říkala dětem: „Tam znám každou stezku, tam v těch horách leží Kladsko, kde se vaše matka narodila, tam jsou Vambeřice a Varta, tam v těch krajinách strávila jsem několik šťastných let." (Vambeřice = nyní Wambierzyce, Varta = nyní Bardo)
Proč tolik řečí ohledně názvů? Stolové hory se totiž nachází na území, které bylo před poválečným vysídlením obydleno německým a českým obyvatelstvem. Do oblasti, která byla po druhé světové válce rozhodnutím spojenců přidělena Polsku jako náhrada za východní polská území naopak přidělená k Sovětskému Svazu, přicházejí Poláci, kteří zde nikdy předtím nežili. Ti si místní názvy přejmenovali, některé úplně (Heuscheuer = Szczeliniec, polsky něco jako trhliny, štěrbiny), některé převzali z češtiny (např. Kladsko = Kłodzko) a některé prostě jen přeložili.
Nejvyšším vrcholem Stolových hor je Szczeliniec Wielki (919 m n. m., německy: Große Heuscheuer, česky: Velká Hejšovina) tvořící jakoby dvojvrchol se sousedním vrchem Szczeliniec Mały, krásně viditelný především z Broumovska a z vyhlídek v Broumovských stěnách (Koruna, Božanovský Špičák). Na vrcholu "velkého" se nachází rozsáhlé skalní bludiště s placeným vstupem, vrchol "malého" je běžným turistům nepřístupný.
Vodorovně uložené vrstvy pískovce, které po ústupu druhohorního moře rozpraskaly a tvoří typická pískovcová skalní města, bývají obvykle ve sníženinách. Tady se vyskytují v nadmořské výšce 919 m a to je skutečná rarita a nikde jinde ve střední Evropě tyto sedimenty tak vysoko nenajdete.
Na Szczeliniec Wielki jsme se vypravili v den, kdy u nás byl státní svátek 28. října. Poláci státní svátek v tento den nemají a tak tu bylo klidno. Podle informací z internetu představuje tato lokalita pro Poláky naprostou atrakci, tedy jedná se o velmi navštěvované výletní místo a v sezónu a o víkendech je zde slušný nával.
Nástup na Szczeliniec bývá obvykle od polské obce Karłów, kde je také dinopark pro děti (viděli jsme trčet z ohrady plastové potvory). Turistický okruh je jednosměrný, jednou brankou se vchází, druhou vychází ven. My jsme se rozhodli jít z druhé strany od malého parkoviště, které je na žluté turistické značce u rozcestníku Szczeliniec Wielki – parking (770 m n. m.).
Je to kousek do kopce k rozcestníku pod skalním labyrintem, asi 350 m. Těsně před rozcestníkem se připojí zleva modrá, která obchází vrchol po obvodu. Té si ale nevšímejte, musíte jít po žluté až k nástupu na značenou naučnou stezku, která vás dovede k chatě na vrcholu (Schronisko Na Szczelińcu, 905 m n. m.). U chaty je několik krásných vyhlídkových míst, ze kterých se otvírá dechberoucí výhled na panorama Krkonoš, na Broumovské stěny, Ostaš, Javoří a Soví hory, Broumovskou kotlinu.
Za chatou je turniket, kterým se vchází do skalního bludiště, cena 7 zlotých za osobu. Následuje další vyhlídka, a to z nejvyššího bodu skal, která je zpřístupněná po žebříku. Odtud je možné vidět nejen znovu Krkonoše a Broumovsko, ale už i krajinu jihovýchodním směrem a samozřejmě skalní město pod námi.
Následuje atrakce s názvem Peklo, úzká a tmavá propast na severním okraji hory, kterou procházíte se stísněným pocitem. Skalním bludištěm s popisky jednotlivých významných skal také v češtině, pak přicházíme na východní okraj hory, kde se nachází zábradlím opatřené skvělé vyhlídky, tentokrát otočené směrem na Hrubý Jeseník, Rychlebské hory, Králický Sněžník a Orlické hory.
Odtud následuje dlouhý sestup po snad tisíci schodech zpět ke vstupu do skal nad Karlowem. V tomto místě odbočíme na modrou turistickou značku okolo kopce Szczeliniec Mały, která nás dovede zpět na parkoviště k autu. Ze silnice u Karlowa pak fotíme panorama skal, které je v odpoledním nízkém slunci nádherné. Okruh skalami je tak na 2 – 3 hodiny podle délky kochání. Celý okruh, který jsme šli my, byl necelé 4 km, mapa oblasti na mapy.cz: Szczeliniec Wielki (mapy.cz/turisticka)
Je už sice k večeru, ale ještě se rozhodujeme zajet na Błędne Skaly (česky: Bludné Skály, 852 m n. m.), které jsou odtud vzdáleny cca 8 km a leží přímo na česko-polské hranici na západním okraji hory Skalniak (česky: Bor). Na mapě vidíme, že se dá autem vyjet až nahoru na parkoviště, které je přímo u vstupu do skal. Chyba lávky, cesta nahoru je uzavřena, rekonstrukce. Auta parkují při hlavní silnici v místě Polana Imka.
Rychle řešíme co dál, protože už nemáme čas jít 4 km nahoru po cestě pěšky, rozhodujeme se ke skalnímu labyrintu Błędne Skaly přijet z druhé strany přes město Kudowa-Zdrój (česky: Lázně Chudoba), je to od Szczeliniece asi 15 km. Po závěrečné úzké a klikaté cestě přijíždíme do místa Bukowina Kłodzka.
To byl dobrý nápad, toto opuštěné místo na česko-polských hranicích poskytuje další krásné výhledy na Krkonoše a českou krajinu, po návratu z Bludných skal tu pak fotíme nádherný západ slunce. Je tu ticho, klid, krásné.
Vydáváme se tedy vzhůru po zelené trase Bukowina Kłodzka - Błędne Skały, je to asi jen 1 km do kopce a místy po schodech. Míjíme hraniční kámen netradičně vytesaný přímo do skály. Přicházíme na parkoviště, kam jsme měli původně přijet autem.
Zde jsou v tuto chvíli umístěny buňky dělníků, opravuje se nejen silnička nahoru, ale celá lokalita Bludných skal se za peníze z EU přeměňuje na turistickou masovou záležitost. Předpokládám, že v brzké době to tu bude těžká komerce podpořená tím, že se v podstatě každý dostane autem až ke skalám.
My máme to štěstí, že "rekonstrukce" ještě není dokončena, je po sezóně a je navečer. Nikde nikdo. Procházíme osiřelými turnikety a vcházíme do fantastického skalního bludiště, kterým vede upravená trasa. Varuji osoby s většími tělesnými rozměry, hrozí zaklínění mezi skalami. To myslím naprosto vážně, prodíráme se tu a vlastními rameny čistíme skály, někdy je třeba procházet i v podřepu. Místy je bludiště průchozí opravdu jen velmi úzkým nebo nízkým prostorem.
Vyhlídka je zde jedna, jsou z ní opět vidět Krkonoše, ale pouze přes vrcholky smrků. Třeba bude součástí repasu za dotace také ořez přerostlých stromů zakrývajících výhled. Bludištěm se dostáváme na druhou stranu kopce, trasa zde netvoří klasický okruh a je asi tak třetinová oproti trase na Szczelinieci.
Zpět se vracíme okružním chodníkem kolem skal – za bludištěm odbočit vlevo po státní hranici a červené turistické značce. Od parkoviště pak scházíme zpět k autu. Je už tma, na podzim jsou dny krátké. Mapa oblasti na mapy.cz: Błędne Skały (mapy.cz/turisticka)
Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda
Přidat do oblibených uživatelů
Gmina Radków
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Polsko – Stolové hory: Szczeliniec Wielki (Velká Hejšovina) a Błędne Skały (Bludné skály)
