Pomník Boženy Němcové v Hradci Králové

Málokdo z nezasvěcených by řekl, že tento pomník má úzkou souvislost s pomníkem Boženy Němcové v Praze. Společnost Boženy Němcové totiž v roce 1940 vypsala veřejnou soutěž na návrh kamenného pomníku u příležitosti 120. výročí narození této spisovatelky. Té se rozhodl rovněž zúčastnit královéhradecký sochař Josef Václav Škoda, avšak jeho nápad před tamní porotou propadl stejně jako i ostatních autorů, jež se do soutěže přihlásili. A to se soutěže účastnilo rovných 77 sochařů!

Porotě se patrně nelíbilo to, že Josef Václav Škoda vyšel z proslulého fotografického portrétu se závojem, přičemž klenuté čelo měla spisovatelka získat od modelky, kterou byla Škodova manželka Olga. Ale mohlo jít i o něco jiného, čehož důkazem mohou být slova J. R. Marka, která napsal ve svém zhodnocení soutěže, jež vyšlo v "Národních listech" 23. února 1941:

"Valná část návrhů podává módní figuriny, manekýnky z padesátých let minulého století, které se snaží hráti buď básnířku, nebo životem ušlápnutou ženu, nebo jen prázdnou koketu. Jsou tu švarné mladice, vykračující si k tanci s vykasanou vlečkou ("Srdce bojující"), sražené babky ("Básně"), kvočny s kuřaty ("Jitřenka"), tupé, bezradné loutky ("B P IV", "Musila jsem psát", "F. 13 P" a j.), přehodily si sedíce ležérně nohu přes nohu v kavárenském stylu 1940 ("Inspirace"), úhrnem: neliší se ničím vyšším, ve smyslu duchovém, od tuctového průměru žen neumělkyň, nebásnířek. Tisknout knihu k srdci nebo kytici, není nijakým zvláštním znamením výjimečných žen."

Svým neúspěchem se však sochař nenechal nijak vyvést z míry a navrhl vedení města, že by mohl pomník této výrazné postavy naší literatury stát právě v Hradci Králové, čehož se chytilo místní Národní souručenství a zejména jeho mládežnická organizace.

Uvedený nápad se uchytil, autor se pustil do práce a pískovcový pomník byl hotov již na přelomu září a října 1941. K jeho slavnostnímu odhalení a nějakému umístění ve městě však kvůli neklidné a složité válečné době nedošlo, i když se původně dokonce uvažovalo, že nahradí odstraněný pomník prezidenta T. G. Masaryka na Masarykově náměstí, čehož důkazem může být zmínka v "Poledním listu" z 20. srpna 1941:

"Pomník Boženy Němcové

V HRADCI KRÁLOVÉ

Na náměstí "Viktoria" v Hradci Králové bude v nejbližší době postaven pomník slavné tvůrkyni "Babičky", Boženě Němcové. Socha vytesaná z tvrdého a čistého bohaneckého pískovce, představuje sedící spisovatelku a je vysoká 1 a 1/2 m. Bude umístěna na kamenném podstavci, vysokém 1.40 m."

Krátce po válce byly tyto plány znovu oprášeny. V roce 1947 architekt František Tichý uvažoval o tom, že by bylo nejlépe, aby byl pomník umístěn do Žižkových sadů, čímž by se jejich vzhled o mnoho zkulturnil. Ale ani tento návrh nebyl realizován, stejně jako mnoho dalších uvažovaných umístění, jež vždy některému z rozhodujících vadila.

Nakonec se pomník objevil 24. února 1950 na současném místě před bývalým školním areálem (podle "Encyklopedie města Hradce Králové" byl odhalen v roce 1954, většina zdrojů však uvádí rok 1950, protože o chystaném vybudování pomníku promluvil při oslavách Boženy Němcové v České Skalici 5. února 1950 kulturní referent KNV v Hradci Králové Bohumil Mucha), z něhož se v roce 1980 stalo gymnázium, nejprve známé jako Gymnázium v Šimkově ulici a od roku 1991 jako Gymnázium Boženy Němcové. V témže roce došlo rovněž k očištění, tmelení a konzervaci sochy na pomníku. Stejně tak se stalo roku 2015. Více o tomto pomníku lze nalézt zde: https://kam.hradcekralove.cz/objekt/137-socha-bozeny-nemcove.

Pomník Boženy Němcové v Hradci Králové na mapě