Pomník dělnického presidenta v Zákolanech

Obec Zákolany se nachází v kladenském okrese v kraji Středočeském a žije zde 530 obyvatel.

Ze Zákolan pochází a působil zde spoluzakladatel českoslovanské sociální demokracie Ladislav Zápotocký-Budečský a v Zákolanech čp. 19 se roku 1884 narodil jeho syn Antonín Zápotocký, levicový spisovatel a v letech 1953 - 1957 i československý prezident.

Antonín Zápotocký byl komunistický politik a významný odborový předák, který se stal druhým československým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi. K nejkontroverznějším krokům jeho prezidentského úřadování patří měnová reforma z roku 1953, která ožebračila miliony Čechoslováků.

V mládí se vyučil kameníkem a pracoval mimo jiné i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze. V roce 1910 se oženil s Marií Skleničkovou a od roku 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního stranického tisku. Za první světové války v Haliči, a na italské frontě.

Roku 1920 se zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v prosinci téhož roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku, která do svých požadavků zahrnovala demisi vlády a vytvoření dělnických rad. Za tuto svoji činnost byl odsouzen na 18 měsíců. Po devíti měsících byl propuštěn na amnestií prezidenta Masaryka.

Ve třicátých letech byl představitelem komunistických Rudých odborů. Organizoval známou Mosteckou stávku v roce 1932.

V dubnu 1939 se i s manželkou pokusil o emigraci do SSSR, ale byl zatčen při pokusu o přechod do Polska. Do února 1940 byl vězněn na Pankráci, pak v Drážďanské věznici a nakonec až do roku 1945 v koncentračním táboře Sachsenhausen. Podle některých informací tam působil jako „kápo“ a měl tam týrat nizozemské vězně.

Po návratu z koncentračního tábora se stal v roce 1945 předsedou Ústřední rady odborů, členem předsednictva Ústředního výboru KSČ a poslancem Národního shromáždění. V létě 1946 předsedal Ústavodárnému národnímu shromáždění. 15. června 1948 byl jmenován předsedou vlády ČSR.

21. března 1953 byl Národním shromážděním zvolen prezidentem republiky a 1. června téhož roku provedlo Československo bez souhlasu Mezinárodního měnového fondu a předchozího informování vlastní veřejnosti měnovou reformu. Ta sice odstranila inflaci a šmelinu, avšak znehodnotila většinu úspor obyvatel republiky. Tento vývoj vyvolal odpor obyvatel Československa, také proto, že prezident Zápotocký dva dny před reformou popřel, že se chystá. Tento odpor přerostl v Plzni v povstání, které potlačila Československá armáda spolu s Lidovými milicemi a Pohraniční stráží. Následovaly pochybné hromadné politické soudní procesy. Spolurozhodoval o zatčeních, internacích, podílel se na přípravě politických procesů a zavádění všech forem poúnorového teroru. V létě 1953 přednesl projev, v němž kritizoval násilnou kolektivizaci a ve kterém mimo jiné slíbil, že se „nikomu nebude bránit, pokud bude chtít z JZD vystoupit“. V důsledku této politiky vystoupilo z Jednotných zemědělských družstev v roce 1954 70 tisíc rolníků. V následujících letech se však režimu podařilo tento trend obrátit a nastolit politiku omezování a zatlačování „kulactva“.

13. listopadu 1957 zemřel na infarkt a na jeho místo nastoupil Antonín Novotný.

Tomuto problematickému člověku byl pak v den stého výročí jeho narození odhalen v Zákolanech pomník od sochaře Viktora Dobrovolného na podstavci Václava Hilského.

Čerpáno z https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Z%C3%A1potock%C3%BD