Loading...
Nachází se na popické návsi poblíž fary a kostela sv. Zikmunda. Kolem prochází červně značená turistická cesta směřující ze Znojma přes Konici, Popice, Havraníky a dále do nitra Národního parku Podyjí. V nově opraveném objektu přízemního venkovského statku se slavný spisovatel narodil 3. března 1793, jako nejstarší z jedenácti dětí v rodině sedláka a rychtáře Antona Postla a jeho ženy Juliany. Po obecné škole v Popicích studoval mladý Karel Anton Post na gymnáziu ve Znojmě. Po maturitě vstoupil v Praze do křížovnického řádu, absolvoval filosofická a poté i teologická studia na Karlově univerzitě. Když složil kněžský slib stal se sekretářem řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Později se ucházel o místo dvorního sekretáře ve Vídni, ale nebyl zde přijat. Během ozdravného pobytu v Karlových Varech však beze stopy zmizel. Roku 1823 přicestoval inkognito do Ameriky a pod novým jménem Charles Sealsfield cestoval po jihozápadě Spojených států, kde sledoval život indiánů a osadníků. V době občanské války prošel i Mexikem. Na sklonku roku 1830 odjel znovu do Evropy. Žil v Paříži i v Londýně jako korespondent newyorských novin, v Londýně vydal první povídky. Do evropské literatury přinesl nový žánr indiánských příběhů. Na rozdíl od pozdějšího Karla Maye předkládá zde realistický popis prostředí, které zde opravdu zažil. Ve svém románu Tokeah aneb Bílá růže barvitě popisuje život indiánů v údolí řeky Misisipi a jejich tvrdý souboj s bělochy, kteří postupně obsazovali jejich území. Americká kritika jej za tuto novelu vychvalovala a někteří uznávaní recenzenti o něm mluvili jako o nejlepším tehdejším americkém spisovateli. Pozdější podnikatelské nezdary ho přiměly k návratu do Evropy. Stále se však do vznikajících Spojených států krátkodobě vracel. Závěr života prožil na svém statku ve švýcarském Solothurnu, kde pokračoval v psaní svých románů o životě v Americe a dobývání území amerického západu. To, že je syn popického rychtáře, se svět dozvěděl až po jeho smrti v roce 1864 na základě závěti, ve které svůj majetek odkazuje příbuzným v Popicích u Znojma.
Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.81 Podyjí a Vranovská přehrada, GOL 1:25 000 Národní park Podyjí-Thayatal