Potok Bystrá a Bystrý vodopád.

V méně známé části Radhošťské hornatiny se nachází více zajímavých potůčků s krásnými zátišími. Jedním z nich je potok Bystrá, nacházející se na severozápadním svahu pomyslného hřebenu procházejícího třemi významnými vrcholy – Čertův Mlýn -Kněhyně a Folvark. Nejsnadněji se sem dá dostat z rozcestníku „Tanečnice – sedlo“ po zelené turistické trase. Jedna z nejkrásnějších částí cesty podle mě začíná v místech, kde se stezka prudce zatáčí doprava a dolů. Na pravé straně cesty vidím něco, co člověku majícího rád místa kde PŘÍRODA sama určuje pravidla, udělá dobře u srdíčka. Jak by ne, jen asi o dvěstě metrů výše se nachází veřejnosti prakticky nepřístupná národní přírodní rezervace „Kněhyně – Čertův Mlýn“. Jediná povolená cesta je po červené turistické trase vedoucí ze stejného rozcestníku odkud jsme vycházeli my, ale po zelené. Na vrcholu Čertova Mlýnu se pak připojuje ještě trasa žlutá. Pro skupinu bohumínských jeskyňářů je také pravým „Eldorádem beskydského pseudokrasu“. Pro nás ostatní je území bohužel zapovězeno a to především z důvodů bezpečnostních – chodby mnoha místních jeskyní (beskydských a obecně pseudokrasových) nejsou nikterak široké, ale o to hlubší a také podstata jejich vzniku i postupujících změn, které nastávají i v současnosti, mohou být pro každého kdo se zde pohybuje nebezpečné. Taktéž se zde mají nacházet nejrůznější vzácní a chránění živočichové a rostliny. Suťové svahy mohou být pro neznalé také určitým nebezpečím.

 

Nyní zpět k něčemu poněkud odlišnému od jeskyní, ale ne méně zajímavému a to jsou „kamenná koryta“ potoků. Na mnoha místech se jen nehluboko pod půdním „krytem“ nachází jakýsi celým pohořím procházející „kamenný základ“. Že tento popis není úplně jednoduchý a profil se může již na poměrně malých územích dost výrazně měnit, kdy ve své podstatě zaručuje pestrost terénu, nečekané „objevy“, ale i „zklamání“ stačí pohled do geologické mapy popisující mezi jiným nejrůznější vrstvy a jejich „příslušnost“. Přesněji do které jednotky dané území patří. Oblast zdrojnic potoku Bystrá by měla podle geovědní mapy být určena přibližně takto – zpevněný sediment karpatské soustavy vnější skupiny příkrovů flyšového pásma slezské jednotky godulského vývoje z období svrchní křídy. Oblast výše již tento zdroj popisuje jako starší – soustavy Českého masívu nezpevněného sedimentu (kamenitého až hlinito-kamenitého) z období kenozoika. Tolik tedy odborný popis a nyní již k tomu zábavnějšímu a to k popisu vodopádů.

 

Osobně se mi více líbí ty na tom vyšším (západnějším) přítoku. V určitém místě, kde se zelená turistická trasa stáčí doleva tak se otevírá krásný pohled na kamenné koryto potoku s kaskádami a několika ne příliš velkými (vysokými), ale i tak kouzelnými vodopádky. Většina potoků v Moravskoslezských Beskydech je hluboce zařezaná v okolním terénu. Sestup ze svahů nebývá nikdy moc snadný, ale ani pohyb kamenitou sutí mnohdy protékanou více či méně vydatným potůčkem či už potokem také ne. Podle mapy je další významnější vodopád na nižším přítoku nedaleko soutoku blízko ostré levotočivé zatáčky turistické trasy (při sestupu do údolí). Zde jsem si ovšem žádného výraznějšího vodopádku nevšiml. Postupoval jsem tedy do kopce v nezvykle suchém korytu patrně dávného potoku. To bylo velmi zvláštní. V jednom místě se mi jakoby z ničeho nic voda ztratila. Skoro to už chci vzdát s tím, že zde už dlouhou dobu žádná voda netekla, až zahlédnu tabulku s označením jakéhosi vodního, spíš ale výzkumného nebo měřícího bodu (díla) a kousek výš již relativně malý potůček, který se klikatí mezi kameny a na svazích zpestřených flyšovými výchozy. To hned dává místu drsnější charakter. Na levostranném svahu se snažím najít vhodný směr abych se vyškrábal několik desítek metrů výš odkud doufám, že uvidím lépe kolem dokola a také, že se mi bude trochu lépe postupovat. Najít další přítok není až tak těžké.

 

Není tak výrazný, ale i přesto je hluboce zařezaný v krajině. Už z dálky je vidět jeho „erozní“ plocha a jen o kousek výš asi nejvyšší vodopád, který jsem ten den viděl. Je už hodně daleko od toho co je označeno v mapě a tak ani nevím jestli je to ten správný, kterému se má říkat „Bystrý vodopád“. Výšku odhaduji minimálně na dva možná i více metrů. Hezký flyšový výchoz jimž ovšem v té době protékalo jen poměrně málo vody. Našel jsem si bezpečnější místo vedle, sedl si a kochal se okolní krajinou a klidem. Pohled na hluboká údolí, na jejichž jednom dnu jsem před chvíli stál, vypadaly kouzelně. Příjemný klid oproti nedalekému mumraji na Pustevnách. Není těžké zde vypnout, zapomenout na problémy a „vyčistit“ hlavu.