Pustevny
Horské sedlo Pustevny je významným turistických střediskem, vyhledávaným jak v zimních, tak i v letních měsících. Rozkládá se v Radhošťské hornatině mezi Radhoštěm a Tanečnicí, na katastru obcí Trojanovice a Prostřední Bečva. Nachází se zde nejznámější lyžařský areál v Beskydách s 11 lyžařskými vleky a 9 sjezdovkami, proto se v zimě Pustevny stávají vyhledávaným lyžařským střediskem. Směrem na Čertův mlýn je skokanský můstek. Spokojeni budou i příznivci pěší turistiky, kteří mohou využít hned několika turistických tras. Po červené značce se mohou vydat z Rožnova pod Radhoštěm na Radhošť (trasa dlouhá osm kilometrů), modrá je zavede Z Pusteven na Radhošť (trasa dlouhá čtyři kilometry) a zelená značka z Radhoště na Dolní Bečvu a Ráztoku. Na Pustevny je možno se dopravit též pohodlným způsobem, a to buď autobusem, který vás zaveze z Rožnova p.R. až na Pustevny nebo vlastním autem. Za naprosto nejzajímavější a velmi originální způsob Dopravy se považuje sedačková lanová dráha, jejíž nástupní stanice je v Trojanovicích. Původní sedačkový výtah byl z roku 1940. Z výšky můžete obdivovat krásu zdejší přírody.
Historie
Pustevny byly pojmenovány po místních poustevnících, kteří zde kdysi žili. Pověst vypráví o synovi frenštátského tkalce, který zde poustevničením vykupoval posmrtný klid svého hříšného otce, či o francouzském princi, který zde byl poustevníkem. Poslední zdejší poustevník zemřel v roce 1874. V r. 1891 Pohorská jednota Radhošť vystavěla na Pustevnách první útulnu Pustevna. Po ní následovaly Šumná - 1894, Maměnka a Libušín - do r. 1898 a Tanečnice - 1926. Maměnka a Libušín jsou dřevěné stavby postavené v lidovém, secesním slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem. Tyto turistické chaty mají budit dojem slovanské lidové architektury. Libušín je postaven v čičmanské a Maměnka ve valašské formě dřevěných venkovských staveb. Dalším dílem Dušana Jurkoviče je i místní dřevěná zvonička zdobená barevnými ornamenty. V roce 1893 byl postaven vyhlídkový altán Cyrilka na skalách zvaných Podstupně. Asi 300 kroků od tohoto altánu se nachází nepřístupná jeskyně stejného jména. V letech 1910-1911 byla zbudována tzv. Knížecí silnice z Trojanovic. V době 2.světové války 2.slovenská partyzánská brigáda M. R. Štefánika zabránila ustupujícím německým vojákům zničit stavby na Pustevnách a tak je zachránila pro současnou veřejnost.