Pozůstatky bývalého kostela sv. Linharta a kaple sv. Linharta na okraji Karlových Varů

V okolí Karlových Varů lze při procházce Lázeňskými lesy uvidět mnoho zajímavého. Například pozůstatky Kostela sv. Linharta. Ten kdysi stával na návrší nad středověkou osadou Thiergarten (Obora, Ortus ferarum). Tato byla pravděpodobně služební vsí v lovecké oboře a patřila k hradu Loket. Ves Obora je poprvé zmiňována roku 1325 v souvislosti s udělením léna Kojatovi z Otnavic, který si následně blízko vsi vybudoval své sídlo (oborské tvrziště Kellerberg).

Kostel sv. Linharta je však poprvé připomínán již roku 1246, kdy byl společně s kostely v Olšových Vratech a v bývalém Vranově darován Václavem I. řádu křížovníků s červenou hvězdou. Po polovině 14. století se Obora s kostelem stává majetkem nově vzniklého města Karlovy Vary. Toto město v údolí se rozrůstá a postupně se stává novým střediskem. S tím také patrně souvisí zánik kostela a ztráta významu celého místa na konci 15. století.

Kostel měl jednoduchý půdorys, pravoúhlou obdélnou loď o rozměrech 12,5 x 10,0 m, na niž na východě navazoval pravoúhlý čtvercový presbytář o rozměrech 8,0 x 8,0 m. Zdivo dosahovalo šířky 120 cm a bylo řádkové.

Archeologické práce v místě bývalého kostela byly Karlovarským muzeem zahájeny v roce 1989. Při něm se veřejnosti objevily zříceniny kostela, po staletí ukryté v sutinách a zarostlé lesem. Sondami byla stanovena úroveň podlah a zjištěna zachovalost detailů v interiéru. Pokračovaly pak v roce 1990 odstraňováním sutě v interiéru a začištěním vykopané plochy na úroveň poslední fáze podlahy. Podlaha byla tvořena maltovou vrstvou, do které byly zapuštěny čtvercové cihlové dlaždice (v presbytáři šikmo k ose kostela, v hlavní lodi souběžně). Také obnažené zdi přinesly zajímavé poznatky. Lomový kámen byl pospojován vápennou maltou s příměsí vřídlovce, vzácně se na zdi zachovala silnější hlazená vápenná omítka. Mezi presbytářem a hlavní lodí byly potvrzeny zbytky základů triumfálního oblouku, mezi nimi byly zachyceny zbytky modelovaného kamenného prahu. V severní a jižní stěně byly objeveny kónické vstupy. Severním se přicházelo od vesnice, jižním se vstupovalo na přilehlý hřbitov. V severovýchodním i jihovýchodním rohu hlavní lodi se nalézaly dobře zachovalé základy dvou bočních oltářů. Rovněž hlavní oltář v presbytáři byl potvrzen, avšak v žalostném stavu. V této fázi výzkumu byl ještě nalezen v hlavní lodi pohřeb muže se dvěma dětmi.

V roce 1991 pokračovaly práce v interiéru výzkumem presbytáře, v jehož průběhu byl uskutečněn pozoruhodný nález. V prostoru hlavního oltáře, částečně pod jeho sutí, byl nalezen pohřeb mladé ženy. Kostra byla uložena na levém boku, ve skrčené poloze, bez orientace. Ruce i nohy byly v poloze, která napovídala svázání. Stáří hrobu bylo datováno do přelomu 16. a 17. století. Patrně zde archeologové narazili na stopy dávného násilí, snad z doby, kdy nebylo v kraji příliš bezpečno. Archeologický výzkum pak pokračoval na jižní straně kostela, kde byl kostrovými nálezy potvrzen středověký hřbitov.

V roce 1992 bylo odkryto dalších několik desítek kostrových pohřbů. Jednotlivé pohřby ležely místy ve čtyřech až pěti vrstvách nad sebou a často se vzájemně porušovaly, svědčilo to o dlouhodobém pohřbívání a pravděpodobně i o nedostatku místa. Hroby byly prosté, bez milodarů, s nálezy spíše druhotnými, proto i hůře datovatelné. S pohřbíváním souvisel i nález přístavby k jižní zdi presbytáře. Jednalo se patrně o márnici. Z nálezů, které byly u sv. Linharta uskutečněny, stojí rozhodně za zmínku několik desítek mincí, mezi nimi i některé zajímavé české brakteátové halíře ze 14. století, z kosti vyřezávaná miniatura sv. Kateřiny a torzo Krista a zejména velké množství železných votivních předmětů, zoomorfních i antropomorfních, které byly pokládány na oltář sv. Linharta s prosbou o pomoc.

V roce 1998 až 1999 byly zbytky kostela sv. Linharta péčí města Karlovy Vary konzervovány a místo bylo pietně upraveno, aby stav této památky odpovídal svému významu v historii Karlových Varů. Dalšího zviditelnění se památce dostalo roku 2007 výrazným zásahem do lesního porostu.

V těsné blízkosti se nachází nově opravená Kaple u Svatého Linharta. Původní skromná stavba byla do anglické novogotiky přestavěna roku 1838. K tomuto místu se vztahuje následující legenda. Do ticha zdejší samoty přišel až z daleké Itálie poustevník Linhart. Tížil ho hřích, který chtěl v osamění odčinit. Přebýval v prosté chýši, pomáhal nemocným, léčil bylinkami i minerální vodou. Podoba poustevníka podle představ neznámého malíře se zachovala na obraze. Originál obrazu, který vznikl před druhou světovou válkou, je uložen v karlovarském muzeu (kopie v kapli je z roku 1995).

Lokalita je volně přístupná. Ke kostelu se lze dostat pěšky v rámci různých vycházkových tras v Lázeňských lesích. Přístupná je i autem, které je možno zaparkovat u lesní kavárny sv. Linharta a pěšky pokračovat asi 300 metrů po Sovově stezce. V případě použití železnice je třeba vystoupit na nádraží Karlovy Vary – Březová a pokračovat asi jedem kilometr pěšky. Nejbližší autobusová zastávka je vzdálená přibližně dva kilometry.