Prachatice – Galerie Dolní brána

K zpestření výletu do jakéhokoliv sídla (města či vesnice) patří bezesporu i návštěva nějakého výstavního prostoru. Nemusí to být za každou cenu muzea, která jsou k takovým činnostem přímo předurčena. Zajímavá dílka tak můžeme spatřit v různých keramických dílnách, ale i mezi lidovými tkalci, košíkáři, řezbáři a bůhví co ještě.

V neposlední řadě k takovým místům patří i prodejní galerie. Uživit takový obchod je ovšem umění (tedy nejen vytvořit umělecké dílo). To předpokládá mít pestrý sortiment, aby si v galerii vybral movitý i méně movitý zájemce, ale to chce i předpoklad, že se najde dostatečně početná klientela, které takové zařízení navštívit.

Ve větších městech bývá naštěstí zájemců vcelku dost, horší už je to v sídlech menších. Nechci se jihočeského města dotknout, ale Prachatice přeci jen patří k těm sídlům menším (cca 11 000 obyvatel). Naštěstí má město pár výhod. Tou první je jeho krásné historické centrum, tou druhou, že je na jedné z přístupových cest na Šumavu. Takže o příliv návštěvníků by tu neměla být úplná nouze.

No a k tomu se přidalo takřka strategické umístění zdejší galerie. Už podle názvu jde poznat, že zařízení je umístěnou při jednom ze vstupu do historického jádra města a to takřka ze směru nejdůležitějšího, tedy od nedalekého hlavního tahu i od nádraží.

Prachatice byly opatřeny opevněním v druhé polovině 14. století a jsou z té doby známy dvě brány, Horní, zvaná Pasovská, tedy ve směru k zemským hranicím. Té Dolní se říkalo i Písecká a ta se obracela (a obrací do vnitrozemí). Prvně zmíněná brána vzala za své v roce 1860, ta dnešní naštěstí vydržela a je jednou z městských ozdob. Vlastně ani přesně nejde o jednu bránu, ale dvě za sebou. Původní bránu poničili husiti, takže když se v 16. století budovaly nové části hradeb, přibyla vnější masivní čtyřboká věž.

A právě v té novější renesanční věži je umístěna prodejní galerie. Prostor vznikl po rekonstrukci v 80. letech minulého století, samotná galerie je otevřena od roku 1984. V přízemí je umístěna prodejní část, v patře je pak výstavní prostor pro různé výstavy, které se obměňují poměrně často do roka. Logicky se prodejní galerie soustřeďuje především na lokální výtvarníky, ale mezi vystavujícími se objevují i mnohdy velmi známá, nebo zajímavá jména.

Mimo výstav se pak konají i komorní koncerty díky zajímavé akustice výstavních prostor.

Galerie je otevřena denně mimo neděle, ve všední dny od 10.00 do 17.00 s obědovou přestávkou, v sobotu 9.00–15.00.