Praděd - historický trojmezník
Turistické cíle • Výletní místa a parky • Orientační bod
Praděd jako nejvyšší hora Moravy a Slezska je nejen významným geografickým bodem a díky své výšce byl vždy i důležitým hraničním bodem. Vrcholem Pradědu prochází i starobylá zemská hranice Moravy a Slezska. V současnosti se na Pradědu stýkají hranice Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Spolu s tím i hranice tří okresů (správní rozdělení stále platí), tj. okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk. Okres Bruntál a Jeseník reprezentují víceméně Slezskou stranu, okres Šumperk pak Moravu. Je zajímavé, že současné dělení na okresy víceméně kopíruje historické dělení na panství, která se zde stýkala. Zhruba 200 m severně až severovýchodně od vrcholu (či televizní věže) najdeme u silnice historický hraničník, který dokumentuje dělení hranic. Trojboký mramorový kámen dokumentuje ve znacích jednotlivá panství, která se tu stýkala. Východní velký kříž patří řádu Německých rytířů, kteří měli velké državy na dnešním Bruntálsku, biskupská mitra (čepice) je znakem biskupství ve Vratislavi (Wrocławi), zastupuje tedy severozápadní jesenickou část a posledním znakem je lev Žerotínů na jižní straně a reprezentuje šumperskou stranu. Faktem je, že podoba lva je již dosti smazaná, ostatně hraniční kámen tu stojí od r. 1721. Brzy to bude tedy 300 let a uvážíme-li jaké klima na Pradědu panuje, není se čemu divit.
Kámen na Pradědu není v Jeseníkách ojedinělý, nedaleko na Vysoké holi (druhá nejvyšší jesenická hora) najdeme obdobný, dokonce starší z r. 1681.