Praha - Bohnice

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městská část

Bohnice 13 • Fotografie (23) • Foto: davidova

Vstoupit do fotogalerie (23 fotografií)

Bohnice 1

Bohnice 2

Vstoupit do fotogalerie (23 fotografií)

Bohnice Kostel Sv. Petra a Pavla v Bohnicích patří mezi nejstarší chrámové stavby v Čechách. V roce 1790 při rozebírání starého hlavního oltáře byla nalezena v olověné krabici pergamenová listina z níž vyplývá, že kostel byl postaven v r. 1158. Za zakladatele kostela listina uvádí vyšehradského probošta Gervasia. Tuto ostatkovou listinu (tzv. autentiku) potvrzující pravost ostatků uložených v oltářní desce vydal dne 30. května 1158 pražský biskup Daniel I., který byl biskupem v letech 1148 ? 1167. Listina byla vydána při příležitosti svěcení kostela, kterému byli přítomni i první český král Vladislav II. a královna Judita (Jitka). Tato autentika je nejstarší listinou Archivu hl. m. Prahy a je prohlášena za kulturní památku. První zprávy o samostatné farní obci v pražské diecézi jsou z let 1344 ? 1350 za arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Po válkách husitských byla fara delší dobu neobsazena. Za třicetileté války byl kostel vypleněn a znovu vysvěcen v roce 1673. V roce 1702 byly Bohnice připojeny k faře v Liboci a samostatná farní obec zde byla obnovena v r. 1738, kdy byla postavena i jednopatrová barokní budova fary (č.p. 4). Původně románský kostel zasvěcený pouze sv. Petru, jehož tehdejší podoba zatím není známa, byl v roce 1805 od základu klasicistně přestavěn do nynější podoby. Z původní stavby bylo ponecháno pouze zdivo po stranách vchodu. Kostel měl ještě v roce 1871 apsidu s původními okny, které později byly nahrazeny novými, jelikož je podemlela voda. Stavba byla vybudována na půdorysu řeckého kříže a v jejím západním průčelí je nízká věž. K hlavní lodi se připojují dvě obdélníková křídla, která tvoří Křížovou loď. Celý kostel je zaklenut mělkou klenbou. V interiéru kostela je na hlavním barokním oltáři obraz sv. Petra a Pavla od Františka Tkadlíka. Na bočním oltáři je z roku 1807 obraz Krista na kříži od Josefa Beglera. Za barokní železnou mříží je ze dřeva vyřezávaná socha Krista ležícího v hrobě. Tato část oltáře je zbytek starého oltáře, přeneseného sem z kláštera v Plasích. Druhý oltář je barokní s hadovitými sloupky a sochou Panny Marie Lourdské. Z dalšího vnitřního vybavení kostela se uvádí křtitelnice z roku 1735 a kamenná kropenka, na níž je nápis z roku 1680 ? doby velkého moru v Čechách: ?Adam Maxmilian Čistecký, ten čas purkrabí, státu Oveneckého? a dále latinská prosba k sv. Petru a Pavlu. Ve věži jsou z let 1638, 1772, 1832 a 1869 čtyři zvony. Na jižní straně kostela je hrobka rodiny Osbornových, majitelů bohnického dvora. Kostel Sv. Petra a Pavla tvoří architektonické centrum starého jádra Bohnic a je spolu s bubenečským kostelem sv. Gotharda jedinou periférní stavbou v Praze z přelomu 18. a 19. století. Fara č.p. 4, Bohnická 30 Jednopatrová barokní budova, postavená roku 1738, fasáda kolem poloviny 19. století obnovena a její barokní členění sjednoceno a zastřeno. Stavbu kryje valbová střecha. K hlavní budově připojeno přízemní křídlo, jehož interiéry jsou klenuty plackami. Prostá brána do dvora je zaklenuta stlačeným obloukem s klenákem. Sklepy jsou klenuty valeně. Stavba fary doplňuje jádro starých Bohnic. Brána je zaklenuta stlačeným obloukem s klenákem. Kostel Sv.Václava Kostel byl v roce 1914 stavební firmou ?V. Nekvasil? dostavěn v areálu Psychiatrické léčebny v Bohnicích v secesním stylu, zasvěcený sv. Václavu. Jeho projektantem byl Václav Roštlapil. Např. zajímavé je i to, že na jeho stavbě se podíleli italští a francouzští váleční zajatci. Po slavnostním vysvěcení v roce 1919 byl předán do užívání věřícím nejen v léčebně, ale i v Bohnicích a širokém okolí. K jeho výzdobě uvedeme: je zdobený štukaturami od prof. Kloučka; sochy patronů lékařského cechu sv. Kosmy a Damiána jsou z dílny sochaře Hergesela ml.; barevná figurální okna i obrazy zvenčí vytvořil malíř Hlavín; fresky evangelistů jsou od malíře Obrovského, jenž je také autorem oltáře s obrazem sv. Václava a původní mramorová socha Panny Marie je z dílny sochaře Úprka? Za druhé světové války sloužila kopule kostela jako orientační bod pro letecké útoky spojeneckých armád a německé velitelství uvažovalo o zbourání věže. Katastrofou pro Kostel sv. Václava byla léta 1951 ? 56, kdy s dalšími objekty areálu léčebny se stal stanovištěm protivzdušné obrany Prahy a přešel do správy ministerstva národní obrany. V té době armáda interiér kostela zcela zdevastovala a vnitřní vybavení z velké části odvezla na neznámá místa. Od té doby sloužil kostel již pouze jako sklad různých materiálů. Svého znovuzrození se dočkal až v roce 1990, kdy bylo vyhověno žádosti Psychiatrické léčebny v Bohnicích o vyklizení jeho prostor. Zároveň s tím byla zahájena i rekonstrukce. V roce 1993, po dohodě s Pražským arcibiskupstvím, byl kostel 11. února nově vysvěcen. Tento den byl určen záměrně, neboť byl papežem vyhlášen Dnem nemocných. Využití kostela sv. Václava není pouze v pastorační terapii. Konají se zde pro veřejnosti adventní koncerty a v jeho prostorách jsou pravidelně slouženy mše. Statek Vraných, č.p. 1 Zámeček, psychiatr. léčebna, č.p. 14 a 253

Poslední aktualizace: 9.5.2005

Praha - Bohnice na mapě