Přírodní park Šárka na okraji hlavního města

Přírodní park Šárka – Lysolaje se nachází na severozápadě Prahy. Byl zřízen v roce 1990 nejprve jako Území klidu, aby byl následně zákonem 114/92.Sb. změněn na přírodní park. Jeho rozloha je 1005 hektarů. Celý ho člověk nezvládne projít najednou a tak níže popisuji jeden kratší výlet.

 

Od 19. století sloužilo údolí jako výletní cíl nejenom pro Pražany a slouží dodnes. Z bývalých mlýnů a hospodářských stavení začaly vznikat výletní hostince. „U jednoho takového“ restaurace McDonald’s (Dolní Liboc), se nachází turistický rozcestník, kde jsem započal svoji procházku. Je zde také možno využít placené parkoviště. Kdo se chce vyhnout poplatku, musí hledat místo pro zaparkování v nedaleké vilové zástavbě. Nedaleko je i konečná zastávka tramvají.

 

Cesta do údolí začíná chůzí po široké asfaltové cestě nebo si ji lze zkrátit po schůdcích dolů, kudy přijde člověk k Šáreckému potoku.  Nejčastější variantou výletu je pokračování po proudu potoka. Po přechodu železné lávky se objevují po obou stranách cesty krásné skalní útvary soutěsky Džbán. 

 

Kdo nelení a chce se trochu zapotit, může si vyběhnout nahoru a rozhlížet se. Pohledy jsou to úžasné a určitě to stojí za námahu.

 

Po sestupu zpět se cesta trochu stáčí doprava a údolí se rozšiřuje. Z ničeho nic se náhle na pravé straně objeví malé a krásné koupaliště. Jmenuje se jak jinak, Šárecké. Je zde také občerstvení.

 

Cesta pokračuje dále údolím, ale nabízí se malá odbočka vlevo, kde se nachází nejvyšší místo v Šárce, skála jménem Dívčí skok. Jak praví pověst o Ctiradovi a Šárce (Staré pověsti české), právě z těchto míst měla skočit nešťastná, ale proradná  Šárka ze skály soužená výčitkami poté, co zradila důvěřivého Ctirada.

 

Pověst si lze přečíst u dobrého moku v malebné výletní restauraci Dívčí skok, která se pyšní stoletou tradicí. Vlastní objekt má ale mnohem delší historii. První zmínky o usedlosti pocházejí z konce 16. století. Následně byla přestavěna na mlýn a koncem 19. století získal objekt „užitečnější“ účel, vznikla zde totiž výletní restaurace. 

 

Po opuštění osvěžovny vede cesta lesem opět podél potoka. Z ničeho nic se na pravé straně objeví kouzelně bílý Čertův mlýn. Jako v pohádce. Jeho původní název byl Tučkův. Dnes je sice památkově chráněný, ale vzhledem k tomu, že se nachází v soukromém vlastnictví, tak není přístupný pro obyčejné smrtelníky.

 

I nadále se poutník může kochat krásnými pohledy na skály. Ale to už je potřeba nabrat síly, jelikož se asfaltová cesta začíná zvedat a také opouští koryto potoka. V tomto místě je možné odbočit po širší lesní pěšině k usedlosti Jenerálka či Vizerka nebo do Tiché Šárky. Ale to by byl jiný výlet.

 

Na vrcholu cesty nabízí jedna z možností odbočku doprava (okolo autokempu). Brzo se člověk přiblíží opět ke skalám, odkud je krásný výhled. Kousek odtud se nachází Přírodní amfiteátr Divoká Šárka.

 

U následujícího rozcestníku je vidět vlevo vrcholek, kde dříve stávalo Slovanské nebo také Šárecké hradiště. Podle archeologických průzkumů bylo toto místo osídleno již ve starší době kamenné a lidé zde sídlili nepřetržitě až do příchodu Slovanů v 6. století. Následně (v 7. století) zde bylo založeno rozsáhlé, až tří hektary velké hradiště s dvacetihektarovým předhradím. Hradiště, jehož valy jsou doposud v krajině patrné, zaniklo na konci 9. století.

Následuje sestup dolů zpět do soutěsky Džbán, kde se výlet začínal. V případě teplého počasí se lze osvěžit v nedalekém koupališti Džbán, kde jsou pískové i travnaté pláže.

 

*

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu:  http://bubinga.blog.cz/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/