Praha - Liboc

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městská část

Liboc - Obora Hvězda: Liboc (původně Luboc nebo Hluboc) je poprvé připomínána v zakládací listině břevnovského kláštera, hlásící se do roku 993. Podle archeologického výzkumu se původní vesnice rozkládala u ruzyňského potoka. Ještě v raném středověku

Liboc - Obora Hvězda 2: Liboc (původně Luboc nebo Hluboc) je poprvé připomínána v zakládací listině břevnovského kláštera, hlásící se do roku 993. Podle archeologického výzkumu se původní vesnice rozkládala u ruzyňského potoka. Ještě v raném středově

Liboc - Hvězda: Liboc (původně Luboc nebo Hluboc) je poprvé připomínána v zakládací listině břevnovského kláštera, hlásící se do roku 993. Podle archeologického výzkumu se původní vesnice rozkládala u ruzyňského potoka. Ještě v raném středověku se vš

Liboc - Obora Hvězda 3: Liboc (původně Luboc nebo Hluboc) je poprvé připomínána v zakládací listině břevnovského kláštera, hlásící se do roku 993. Podle archeologického výzkumu se původní vesnice rozkládala u ruzyňského potoka. Ještě v raném středově

Jan Roháč: Obora Hvězda - Socha Jan Roháč z Dubé

Vodaaaaaaaaa: Liboc (původně Luboc nebo Hluboc) je poprvé připomínána v zakládací listině břevnovského kláštera, hlásící se do roku 993. Podle archeologického výzkumu se původní vesnice rozkládala u ruzyňského potoka. Ještě v raném středověku se však

Liboc - památný strom: Liboc (původně Luboc nebo Hluboc) je poprvé připomínána v zakládací listině břevnovského kláštera, hlásící se do roku 993. Podle archeologického výzkumu se původní vesnice rozkládala u ruzyňského potoka. Ještě v raném středověk

Liboc - památný strom 2: Liboc (původně Luboc nebo Hluboc) je poprvé připomínána v zakládací listině břevnovského kláštera, hlásící se do roku 993. Podle archeologického výzkumu se původní vesnice rozkládala u ruzyňského potoka. Ještě v raném středov

Liboc - památný strom 3: Liboc (původně Luboc nebo Hluboc) je poprvé připomínána v zakládací listině břevnovského kláštera, hlásící se do roku 993. Podle archeologického výzkumu se původní vesnice rozkládala u ruzyňského potoka. Ještě v raném středov

Liboc - poutní místo a paneláky: Liboc (původně Luboc nebo Hluboc) je poprvé připomínána v zakládací listině břevnovského kláštera, hlásící se do roku 993. Podle archeologického výzkumu se původní vesnice rozkládala u ruzyňského potoka. Ještě v raném

Liboc - poutní místo a paneláky 2: Liboc (původně Luboc nebo Hluboc) je poprvé připomínána v zakládací listině břevnovského kláštera, hlásící se do roku 993. Podle archeologického výzkumu se původní vesnice rozkládala u ruzyňského potoka. Ještě v ran

škola

Liboc - městská část 1

Libocký potok 2

Libocký potok

Liboc - městská část 2

Liboc - městská část 3

Liboc - městská část 4

Liboc - městská část 5

Liboc - kostel 1

Liboc - městská část 6

Liboc - městská část 4

Libocký rybník 1

Liboc - kostel 9

Liboc - městská část 5

Liboc - městská část 6

Liboc - městská část 7

Liboc - městská část 8

Kostel Sv. Šebestiána

Kostel sv. Fabiana a Šebestiana

Horní Liboc

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (70 fotografií)

Liboc (původně Luboc nebo Hluboc) je poprvé připomínána v zakládací listině břevnovského kláštera, hlásící se do roku 993. Podle archeologického výzkumu se původní vesnice rozkládala u ruzyňského potoka. Ještě v raném středověku se však zástavba přesunula do vyšší polohy, kolem kostela sv. Fabiána a Šebestiána, patrně proto, aby byla uchráněna častých povodní a záplav. Kostel sám je rovněž nepochybně raně středověkého založení (nespolehlivý kronikář Václav Hájek z Libočan jeho vznik klade do konce 10. století), byť je v písemných pramenech připomínán jako farní až ve 14. století. Od husitské revoluce patřila Liboc purkrabství Pražského Hradu. Na území obce se rozkládal les Malejov, jehož část roku 1534 získal císař a český král Ferdinand I. a založil zde oboru, která byla v letech 1541?43 obehnána zdí. Ferdinandnův syn arcivévoda Ferdinand Tyrolský dal v oboře postavit podle vlastního návrhu letohrádek, vzhledem k půdorysu nazvaný Hvězda (1555?56). Na jeho výstavbě a bohaté štukové výzdobě se podílel hradní architekt Bonifác Wohlmut a Hans Tirol, spolu s dalšími umělci italského původu (např. J. M. Aostalis del Pambio, Giovanni Lucchese a další). Na konci 18. století byl lesní charakter obory do značné míry upraven na anglický park se třemi diagonálními alejemi a cestami. Původní lesní podobu obory dodnes dokládají krásné staleté buky. V letohrádku jsou dnes umístěny sbírky Památníku národního písemnictví. Je třeba připomenout, že v oboře, u letohrádku, došlo k jedné z posledních fází osudné bitvy na Bílé hoře, když zde byla císařskými vojáky zmasakrována garda ?Zimního krále? Fridricha Falckého. V druhé polovině 16. století byl postaven z Liboce vodovod na Pražský Hrad. Užitková voda vedla otevřeným potokem z Libockého rybníka ke Střešovicím, pitná voda byla svěděna potrubím ze soustavy skalních studánek mezi Libocí a Veleslavínem. Pro původní vesnici se vžil název Dolní Liboc, když na přelomu 18. a 19. století vznikla nová vesnice ? Horní Liboc. V roce 1843 měla Dolní Liboc 50 domů a necelých 400 obyvatel, Horní Liboc 19 domů a 129 obyvatel. Koncem sedmdesátých let 19. stol. pak vznikala v Liboci, podél hradby obory Hvězda, vilová zástavba pražských měšťanů. V dnešní Libocké ulici stojí nejznámější ze zdejších vil, čp. 261, spojená s pravidelným pobytem básníka Julia Zeyera. Z dalších architektonicky pozoruhodných vil upozorněme alespoň na čp. 276, vilu postavenou v italském novorenesačním stylu, podle plánů arch. Z. Schuberta-Solderna. Na přelomu 19. a 20. století měla Liboc celkem 155 domů, ale stav obyvatelstva byl nižší než v r. 1880. Příčinou úbytku obyvatel byla patrně skutečnost, že v Liboci nevznikl průmysl a většina dělníků se časem odstěhovala za zaměstnáním do jiných obcí. Při spojení s velkou Prahou v r. 1922 měla Horní a Dolní Liboc dohromady 203 domy, v nichž žilo 1836 obyvatel. Z www.sestka.cz

Nadmořská výška:

300 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.091, 14.307)

Poslední aktualizace: 5.3.2005

Vyhledání vlakového spojení na výlet