Řím (Roma) – ulicí Via Sacra přes Forum Romanum (Foro Romano)

Forum Romanum je nejstarší částí italské metropole, která je obklopena třemi pahorky, a to Palatinem, Kapitolem a Esquillinem. Všechny zdejší zachovalé fragmenty pamatují dobu, kdy právě zde stávalo starověké císařské město. Římští císařové si tady nechávali stavět mramorové chrámy, nacházel se zde soudní dvůr a tržnice. Forum Romanum bylo současně i náboženským místem, kde si křesťané budovaly své kostely. A Forum je také pamětníkem slavných projevů mnoha významných a známých řečníků. Ať již Cicera nebo Marka Antonia, který zde pronášel svou smuteční řeč po zavraždění Caesara.

Zjednodušeně se dá konstatovat, že základní prostor Fora je ohraničen dvěma Vítěznými oblouky. Titův se nachází nedaleko Kolosea a Severův pod Kapitolem. Mezi nimi se "volně povalují" sloupy chrámů (např. chrámů Julia Caesara, Saturna – ten je nejstarším chrámem v Římě, Romula, Tita, Antonia aj.), Augustův oblouk nebo budova Kurie, kde zasedal římský senát. Z vrcholu Palatinu se naskytne nádherný pohled na rozlehlou travnatou plochu Cirku Maximus, kde probíhaly závody válečných vozů.

Říká se, že kdo neviděl Řím, nepoznal Itálii a kdo se neprošel po Foru Romanu, nepoznal Řím. Přitom z různých pohledů vypadá Forum Romanum jako temné pohřebiště starých lodí se zkamenělými stožáry nebo spíše jako hodně neuklizený depozitář nějakého muzea archeologie a antických památek. Komu pro představu, jak dříve Forum Romanum vypadalo a čím bylo, nestačí fantazie, tomu pomohou prodejci různých publikací, kde jsou fotografie stávajících částí Fora, které se dají „překlopit“ fólií s rekonstrukcí původní podoby.

K Foru Romanu přicházíme po Via Sacra (Svaté cestě), nejstarší ulici města, kolem které se – jako v nějaké fantastické pohádce – tyčí torza antických sloupů a chrámů. Dnes se ovšem na Via Sacra – mezi Konstantinovým a Titovým obloukem - tyčí i desítky až stovky černochů, nabízejících rozličné suvenýry. Stejně jako Řím byl centrem Říše římské, bylo Forum Romanum skutečným centrem Říma. Centrem, kde se tvořily jeho dějiny. A přitom se zde původně nacházely jen bažiny (odvodněny byly až důmyslným etruským systémem, za pomoci krytého odvodňovacího kanálu Cloaca maxima, kolem roku 590) a později městská čtvrť s nevěstinci …

A co zde tedy uvidíme?

Titův oblouk, který nechal vystavět císař Domicianus v roce 81 na oslavu dobytí Jeruzaléma, jež vedli jeho otec Vespasianus a bratr Titus. Reliéfy znázorňují vojáky, jak drancují jeruzalémský chrám a odnášejí posvátné předměty.

Největší budovu celého komplexu, Maxentiovu baziliku. Poslední z velkých bazilik pochází z let 308-312 a dosahuje úctyhodných rozměrů 100 metrů délky, 65 šířky a 35 výšky.

Chrám Antonia a Faustiny, možná nejpodivuhodnější stavbu Fora, která kombinuje antiku s barokem. Průčelí tvoří antické sloupoví, skrývající barokní chrámovou přestavbu. Chrám byl postaven v roce 141 císařem Antoniem Piem na počest jeho zesnulá manželky Faustiny, v 7. století byl chrám přeměněn na kostel San Lorenzo in Miranda a ten byl barokně přestavěn v roce 1601.

Půvabný kruhový Vestin chrám a Dům vestálek. Tento malý chrám pochází ze 4. století před naším letopočtem a byl jedním z nejdůležitějších v Římě. Přímo u chrámu Vesta stál Dům vestálek, tedy „věčných“ panen, které udržovaly posvátný oheň ochránkyně rodiny i státu, bohyně Vesty. Pokud oheň zhasl, byly bičovány, pokud přišly o panenství, byly pohřbeny zaživa (10 z nich se to „přihodilo“). Jedná se o nejromantičtější místo celého komplexu, které zdobí sochy vestálek, nádrž s lekníny a Růžové keře

Chrám Castora a Polluxe, jednu z nejznámějších dominant Fora Romana. Tři jemně kanelované korintské sloupy s překladem zdobeným reliéfy jsou posledním fragmentem chrámu, který byl zasvěcen bratrům Heleny Trojské.

Saturnův chrám s osmi iónskými sloupy. Torzo další slavné dominanty, ve které bývala státní pokladnice (Aerarium). První Saturnův chrám byla postaven Etrusky okolo roku 497 př.n.l., „současná“ podoba chrámu už pochází z roku 42 před naším letopočtem.

Vespasiánův (a Titův) chrám s hexagonálním půdorysem.

Budovu Kurie, vysoké stavby z pálených cihel, někdejšího sídla římského senátu, kde se v době republiky rozhodovalo o osudu velké části tehdejšího světa. Původní Curia byla postavena na jiném místě a opakovaně vyhořela. Až po požáru v roce 53 př.n.l. Caesar přemístil budovu senátu na Forum Romanum. Současná budova však byla postavena až v roce 283 n.l. Diokleciánem.

Vítězný oblouk Septimia Severa, jednu z nejzachovalejších staveb celého areálu, pocházející z roku 203. Oblouk nechali postavit císařovi synové, aby oslavili jeho vítězství na Blízkém východě. Bližší informace o této památce najdete na: https://www.turistika.cz/mista/rim-roma-oblouk-septimia-severa-arco-di-settimio-severo

Výše uvedeným bychom měli obsaženy zřejmě ty nejdůležitější zdejší stavby.

Za povšimnutí určitě stojí i nepatrné pozůstatky prvního zdejšího Vítězného oblouku císaře Augusta z roku 29 př.n.l. Nebo slavné řečnické podium zvané rostra. V půdorysu zde můžeme vidět i základy baziliky Julia Caesara z roku 54 př.n.l., které plnila funkci rozlehlé soudní budovy (101 x 49 metrů). Zmínit bychom měli i Romulův chrám ze 4. století, který byl včleněn do kostela Santi Cosma e Damiano, chrám Venuše a Říma z období vlády císaře Hadriána nebo nejmladší Fokův (Fokasův) sloup z roku 608.

Jak již bylo uvedeno výše, Forum Romanum se nachází v místech rozlehlé bažiny. Od 2. století př. n. l. se prostranství postupně zaplňovalo stavbami, přičemž vrchol zdejší stavební boom dosáhl za Julia Caesara. Sláva Fora skončila současně s pádem Západořímské říše. Celý areál poté pustne, čemuž napomohou nájezdy barbarů i sami Římané, kteří odsud odnášejí materiál na stavbu svých domů, zejména vzácný mramor.

Pozornost archeologů celého světa tato lokalita přitáhla až v 18. století. Postupně byly odkrývány pozůstatky jednotlivých antických staveb. Nejdříve oblouku Septimia Severa, později zdejších chrámů. Vykopávky byly dokončeny až na počátku 20. století a odkryly nám úžasnou část učebnice světových dějin, symbolicky ohraničenou dvěma dobře zachovalými Vítěznými oblouky, z jedné strany dostupnou původní římskou silnicí z černé žuly.

Plné vstupné přijde návštěvníka na 12 euro (pokud jste občanem země EU, a není Vám ještě 18 let nebo je Vám už alespoň 65 let, máte to gratis). Vstupenka platí dva dny a zahrnuje i vstup do Palatinského muzea a do Kolosea. Otevřeno je celoročně, vyjma 1. ledna a 25. prosince. Některé části areálu a vyhlídkové plošiny jsou přístupné bezplatně. Forum Romanum je dobře dostupné MHD, např. metrem (linka B, stanice Colosseo), tramvají (č. 3, zastávka Colosseo) nebo autobusy.