Řím - Trajánův sloup v celé své kráse a plném znění (Roma - Colonna Traiana)

Turistické cíle • Socha

vrcholová část sloupu • Fotografie (16) • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (16 fotografií)

sloup a Císařská fóra

detail reliéfu

Vstoupit do fotogalerie (16 fotografií)

Pro někoho je Trajánův sloup jednou z nejzajímavějších a nejvýznamnějších památek Věčného města, pro jiné se jedná o nádherný a výpravný starověký komiks i skvostnou ukázku sochařského umění a jistě se najdou i tací, pro které bude tento bílý sloup „jen” jedním z mnoha římských pomníků, Pravda se zřejmě skrývá – jak už to tak bývá – někde uprostřed.

Je nezpochybnitelným faktem, že např. ve srovnání s Koloseem se jedná o památku méně známou, při výšce více než 38 metrů ovšem těžce přehlédnutelnou. A nutno jedním dechem dodat, že pro obdivovatele antiky se jedná o stavbu té nejvyšší důležitosti, kterou však mnozí turisté i CK nespravedlivě opomíjí. Což ale už tolik neplatí pro filmaře, stačí připomenout např. stejnojmenný film z roku 1968 (Trajánův sloup, Rumunsko – NSR).

Trajánův sloup je tedy mramorovým památníkem, dokončeným na Trajánově fóru roku 113. Jeho celková výška přesahuje 38 m (samotný sloup je vysoký téměř 30 m, ale s podstavcem je to 38,4 m, podle některých zdrojů dokonce 39,86 m) a průměr sloupu je úctyhodných 3,7 m (někdy se uvádí i 3,83 m). Sloup je složen z bloků bílého mramoru a každý z nich váží přibližně 40 tun. Celková hmotnost pomníku by tak měla být více než 1.100 tun.

Zajímavé je, že celá stavba působí velice štíhlým dojmem, ale jedná se opravdu o „optický klam“. Vždyť vnitřkem sloupu prochází točité schodiště. Po zdolání 185 schodů bychom se ocitli na vrchní – bohužel nepřístupné - plošině. Tím se také vysvětlí řada „štěrbinových střílen“ ve stěně sloupu. Jedná se 43 malých okének sloužících k osvětlení vnitřního schodiště.

Na vrcholu sloupu z carrarského mramoru se původně nacházela skulptura orla, kterou vzápětí vystřídala socha císaře Trajána. V roce 1587 sem nechal papež Sixtus V. umístit sochu sv. Petra, kterou zde můžeme vidět i dnes. A proč v souvislosti s tímto sloupem často mluvíme o pomníku či památníku? Odpověď je jednoduchá – celá stavba byla postavena k Trajánově poctě a sloužila také jako mauzoleum, ve kterém byla uložena urna s popelem císaře a jeho manželky.

Jednoznačně nejdůležitější částí 29,78 m vysokého sloupu je ovšem 190 m dlouhý reliéfní pás či vlys, který celý sloup obtáčí a jehož autor je neznámý (občas bývá nazýván Mistrem Trajánovy doby nebo Mistrem Trajánova sloupu). Jedná se o nádherné sochařské dílo zobrazující Trajánovy bitvy s Dáky, které probíhaly na počátku 2. století. Realistické dílo je rozčleněno do 155 jednotlivých scén a celkem na něm můžeme vidět více než 2.500 vojáků. Tím hlavním je ale podrobné zpodobnění antické „vojenské techniky“, které snad nikde jinde nenajdeme.

Stavebníkem sloupu byl římský senát, jeho stavitelem Apollodóros z Damašku, který při zvedání 40-tunových bloků pravděpodobně použil vedlejší stavební věže. Sloup se pak stal velmi rychle věhlasnou a kopírovanou památkou, takže podobné stavby najdeme nejen v samotném Římě (sloup Marca Aurelia), ale také v Istanbulu, Vídni nebo v Paříži. Četné jsou také kopie obvodového reliéfu, které můžeme vidět např. v muzeích v Římě, Bukurešti nebo Londýně (sádrové kopie vznikly v 19. století).

Sloup se nachází v blízkosti monumentálního mariánského chrámu a při jeho hledání zadáváme adresu Foro Traiano nebo Via dei Fori Imperiali.

Na závěr ještě pár doplňujících informací:

Stavba tohoto sepulkrálního (náhrobního) sloupu musela být velice náročná nejen kvůli jeho výšce, ale také z důvodu neobyčejně úzké „stavební parcele“ mezi dvěma knihovnami. Válečný reliéf prý vznikl podle ztracených Trajanových zápisků nebo na základě umělcově přímé zkušenosti a slavnostně byl „otevřen” 12. května roku 113. Je pozoruhodné, že Trajánův sloup zůstával vždy neporušen a tyčil se na svém místě jako boží prst i v době, kdy se všechny okolní budovy zřítily. Největším nebezpečím pro sloup se tak stal Napoleon, když za francouzské okupace měl být Trajánův sloup převezen do Francie. Zabránily tomu jen vysoké dopravní náklady a papežova administrativa.

Sloup je víceméně toskánský a skládá se z 18 mramorových bloků. Jeho vysoká základna je ze tří stran zdobena nízkým reliéfem s římskými zbraněmi a v rozích můžeme vidět čtyři orly držící vavřínový věnec. Úžasný spirálový vlys se kolem sloupu obtáčí celkem 23x a najdeme na něm více než stovku bojových scén. Výška vlysu se zvyšuje směrem vzhůru tak, aby korigovala perspektivní deformace. Její hodnota je tedy od 0,89 do 1,25 m. Celý reliéf lze prý rozdělit na 114 panelů stejné šířky (první dácká válka scény 1 až 57, druhá dácká válka scény 59 až 114 – středovou scénou s č. 58 je pak alegorická postava Vítězství). Jednotlivé scény jsou kompozičně skvěle zasazeny do kontextu se skalami, stromy i stavbami a nechybí ani „časové zařazení” (zobrazení sklizně obilí řadí scénu do léta).

Předpokládá se, že reliéf byl původně výrazně polychromován a že mnohé postavy měly v rukou miniaturní bronzové zbraně (meče a oštěpy). Postava samotného Trajána je zde zobrazena asi 60x a většinou se na ni upírají zraky všech okolních figur. Císař je zobrazován realisticky, nikoliv jako bůh či „nadčlověk". Bojové scény jsou akční a snaží se zachytit hlavně udatnosti a ctnost římské armády, postupně si podmaňující nepřátelské Dáky. Často bývají zmiňovány scény, kde dácké ženy mučí zajaté římské vojáky nebo na kterých klečící Dákové prosí o císařskou milost.

Zajímavý je fakt, že jednotlivé scény jsou v novém expresivním stylu s velmi nízkým reliéfem. Celkovému pojetí dominuje realismus; jediným symbolickým prvkem je zde impozantní vousatá postava Dunaje, který zve Římany, aby prošli. V některých částech se přitom střídá nový římský styl s řeckou tradicí. V každém případě zde před sebou máme jedno z nejkvalitnějších sochařských děl všech dob.

Poslední aktualizace: 10.3.2024

Řím - Trajánův sloup v celé své kráse a plném znění (Roma - Colonna Traiana) na mapě